20 let v NATO: Lisabonský summit, alianční reakce na nové hrozby

20 let v NATO: Lisabonský summit, alianční reakce na nové hrozby

20. 03. 2019

Ve dnech 19. a 20. listopadu 2010 se v portugalském Lisabonu uskutečnila vrcholná alianční schůzka, která měla za cíl nejen řešit aktuální výzvy, ale i připravit NATO na nové bezpečnostní prostředí.

 

V portugalském hlavním městě představitelé Aliance, prezidenti, premiéři a ministři členských zemí posvětili novou strategickou koncepci NATO, která určovala priority spojenců na další desetiletí (celkem třetí od konce studené války). Již v polovině roku 2010 byly představeny závěry koncepce, kterou připravila tzv. Rada moudrých v čele s bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou.

Tato expertní skupina mimo jiné zdůraznila, že NATO by si mělo udržet schopnost zasáhnout i za svými hranicemi. V této době bylo NATO již naplno zapojeno do mise v Afghánistánu, ve strategické koncepci ale odmítlo, že by mělo plnit roli „všudypřítomného světového četníka“. „NATO je regionální, a nikoli globální organizací, její pravomoc i zdroje jsou omezené,“ napsali experti. Lidové noviny (LN) ve svém článku ke koncepci vyzdvihly, že pro členské státy je klíčové uchovat si pocit bezpečí. Experti tak v dokumentu mimo jiné zdůraznili, že hlavním úkolem NATO je ochrana jejich členů.

V tomto období byly totiž ve státech střední a východní Evropy patrné obavy z ruské politiky a potvrzení principu kolektivní obrany pro ně bylo důležité. „Z historických a geografických důvodů a kvůli nedávným událostem (konflikt Ruska s Gruzií v roce 2008) jsou některé země více skeptické ohledně pozitivního vztahu s Ruskem,“ citovaly v květnu 2010 z dokumentu LN. Zároveň šlo o období, kdy se Aliance stále nevzdávala toho, že by bylo možné konstruktivní vztahy s Ruskem vybudovat. „Z pohledu Aliance jsou a budou dveře ke spolupráci otevřené,“ stálo v dokumentu. NATO se snažilo reagovat na moderní hrozby, kterými byly terorismus, kybernetické útoky, pirátství či energetická bezpečnost. Celkově lze tedy podle expertů říci, že koncepce se snažila Alianci poskytnout vodítko, jak reagovat na komplexní bezpečností výzvy.

 

Protiraketová obrana

Kromě schválení nové strategické koncepce se na summitu v Lisabonu řešila další témata. Mezi nimi lze zmínit kupříkladu otázku protiraketové obrany. Aliance se shodla na vytvoření protiraketového štítu, který měl v budoucnu ochránit členské státy proti balistickým hrozbám. Cílem bylo podle LN vytvořit systém, který v sobě zahrne i různé národní protiraketové elementy, přičemž hlavní odpovědnost díky svému technologickému náskoku a finančním možnostem měly nést Spojené státy. Již po summitu ale bylo jasné, že jednotlivé národní systémy bude těžké sladit a i časový harmonogram byl poměrně ambiciózní. Média také často zmiňovala přizvání Ruska k budování protiraketové obrany, ale již tehdy bylo zřejmé, že o možné spolupráci má Aliance a Moskva odlišné představy. Spolupráce s Ruskem neměla znamenat, že by vznikl jeden společný rusko-alianční systém. Spíše se předpokládalo, že jeden systém by mělo NATO a jeden Rusko. Po summitu se tak hovořilo hlavně o tom, že ruská účast by spočívala ve vzájemné co možná nejrychlejší a nejkvalitnější výměně informací.

K tomu je nutné dodat, že protiraketová obrana se v Alianci projednávala již před summitem v Lisabonu – tento problém členské státy řešily přinejmenším od roku 2002 od summitu v Praze. V době bratislavské neformální schůzky v roce 2009, které se zúčastnili ministři obrany členských zemí, se obecně skloňovaly dvě oblasti protiraketové obrany: ochrana spojeneckých sil nasazených v operacích vně i mimo území NATO a pak obrana celého území. I v Bratislavě bylo zjevné, že klíčovou roli mají USA, NATO zde podpořilo přepracovaný projekt protiraketové obrany představený vládou amerického prezidenta Baracka Obamy.

Jeho administrativa opustila plány předchozí administrativy George W. Bushe, jejichž součástí bylo mimo jiné vybudování radaru v Česku, a místo toho se rozhodla, že ochranu Evropě by měly poskytovat lodě se systémem Aegis.

 

Afghánistán

Důležitou postavou, která do Portugalska na summit přicestovala jako host, byl tehdejší afghánský prezident Hamíd Karzáí. V Lisabonu bylo patrné, že pro afghánskou misi je potřeba najít nějaký budoucí směr. NATO tak mimo jiné přislíbilo, že do roku 2014 bude utlumovat své bojové aktivity. Naopak chtělo klást větší důraz na to, aby se o správu země postupně více a více začala starat afghánská armáda a policie.

NATO nicméně deklarovalo, že nebude ze země odcházet a bude nadále poskytovat místním orgánům podporu. „Řeknu to jednoduše: Taliban nebo kdokoli jiný může zapomenout na to, že odejdeme. Zůstaneme tak dlouho, jak to bude pro ukončení naší práce zapotřebí,“ citoval i český tisk generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena.

Shrnuto: summit v Lisabonu měl za cíl adaptovat NATO na novou situaci ve světě. Připravit se na budoucnost v době globální finanční krize, která se dotkla také vojenských rozpočtů členských států, však bylo velmi těžké.

V tuto dobu zejména některé západoevropské státy věřily v konstruktivní budování vztahů s Ruskem, v závěru summitu se ostatně za účasti tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva uskutečnilo zasedání Rady NATO-Rusko, které se týkalo dalších možností spolupráce, včetně již zmiňované protiraketové obrany. Pro českou delegaci na summitu bylo mimo jiné potěšující, že si od spojenců vyslechla chválu za působení českých vojáků ve společných operacích.

Petr Janoušek

 

 

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…