Monstrózní cvičení s imitací jaderných výbuchů: „VLTAVA“ 1966

Jen těžko si lze představit, že by se v současné době konalo na území České republiky vojenské cvičení, při kterém by bylo nasazeno skoro 80 000 vojáků. V roce 1966 se však něco takového odehrálo. V září toho roku se po celé republice doslova rozlila vojenská „VLTAVA“.

 

Cvičení „VLTAVA“ se uskutečnilo jako dvoustranné spojenecké cvičení za účasti Československé lidové armády a Sovětské armády, Národní lidové armády NDR a Maďarské lidové armády, kdy NLA a MLA v jeho průběhu přisunuly na území Československa po jedné motostřelecké divizi. Cvičení proběhlo v době od 8. do 25. září 1966, přičemž většina vojsk byla vyvedena mimo posádky v době od 16. do 25. září.

 

Operační zámysl cvičení „Pohraniční sražení vševojskové armády a rozvíjení útočné operace ke zničení silného nepřítele při rozsáhlém použití vzdušných výsadků a letectva“ schválil hlavní velitel spojených ozbrojených sil maršál A. A. Grečko, jenž se cvičení osobně zúčastnil za řízení ministra národní obrany ČSSR arm. gen. Bohumíra Lomského. Cílem cvičení bylo prověřit připravenost obranného systému států Varšavské smlouvy a na základě poznatků z něj jej zdokonalit. To znamenalo modifikovat bojovou činnost pozemních operačních svazů, vojska Pohraniční stráže, letectva a vojsk PVOS, týlu a navrhnout nový model teritoriálního řízení ve zvláštnostech počátečního období války.

Řada situací, jako např. odrážení hromadného jaderného úderu nepřítele, provedení hromadného vzletu letectva, účasti čs. ozbrojených sil na odvetném prvním hromadném úderu, procvičovali českoslovenští vojáci poprvé.

Za Československou lidovou armádu se cvičení zúčastnily dva operační svazy 1. a 4. armáda dislokované v západní a jihozápadní polovině Čech, dvě motostřelecké a jedna tanková divize, výsadková divize, dvě brigády Pohraniční stráže, tři brigády operačně-taktických raket, 10. letecká armáda se všemi štáby a většinou bojových útvarů, 2. sbor PVOS, vybrané svazky a útvary týlu, teritoriální velitelství Středního vojenského okruhu a určení funkcionáři Jihočeského kraje a tří jeho okresů. Svým rozsahem bylo sice jedinečné, ale ve svém souhrnu nepředstavovalo zvýšení intenzity výcviku, protože do jednoho termínu byla soustředěna divizní cvičení.

Cvičení bylo spojeno s povoláním záloh (osob a motorových vozidel) k mobilizačnímu rozvinutí některý svazků a útvarů, zejména 3. motostřelecké divize s velitelstvím v Kroměříži a 22. výsadkové brigády. Celkově mělo být ze zálohy povoláno 15 200 osob a 705 motorových vozidel, z toho 49 osobních, 295 nákladních, 85 speciálních a 12 dodávkových automobilů, 264 motocyklů.

Za Československou lidovou armádu se cvičení zúčastnilo ve vojskové části 78 000 osob, 21 odpalovacích zařízení taktických a operačně-taktických raket, 670 tanků, 1 160 obrněných transportérů, 13 800 automobilů a v jeho teritoriální části 9 000 osob, 24 odpalovacích zařízení protiletadlových raket, 50 letounů a 1 200 automobilů. Spojenecké armády se na vojskové části podílely 9 900 osobami, 6 odpalovacími zařízeními taktických raket, 200 letouny, 225 tanky, 360 obrněnými transportéry a 1 500 automobily.

VLTAVA probíhala ve třech následujících etapách: od 7. září do 9. září operační plánování ve štábech, od 14. září do 19. září činnost vojsk a štábů v období zvýšeného politického a vojenského nebezpečí a přesun spojeneckých vojsk na území ČSSR, od 20. září až 22. září vedení bojové činnosti vojsk v počátečním období války, provedení operačního výsadku, střetného sražení a násilného přechodu vodního toku, od 23. září až 25. září závěr cvičení, vojensko-politické akce u vojsk a mezi civilním obyvatelstvem a závěrečná přehlídka 25. září v Českých Budějovicích.

Prostor cvičení zahrnoval celé území Československa, přilehlou část NDR, severozápadní část MLR a západní část sovětské Ukrajiny. Rozvinování vojsk proběhlo převážně v Jihočeském kraji, zejména v prostoru Pacov, Kamenice, Vodňany a Blatná.

 

Na straně „modrého“ (nepřítel) cvičily svazky 1. armády v síle dvou motostřeleckých divizí, výsadková divize, brigáda Pohraniční stráže, armádní raketová brigáda, protiletadlová dělostřelecká brigáda a 10. letecká armáda posílená leteckými jednotkami ostatních cvičících armád.

Na straně „červeného“ (vlastní jednotky) cvičily tanková divize, čtyři motostřelecké divize, brigáda Pohraniční stráže, kanónová protitanková a protiletadlová dělostřelecká brigáda, dvě raketové brigády, ženijní brigáda, dvě letecké armády a divize PVOS. Spojení na obou stranách zajišťovalo osm spojovacích pluků a šestnáct spojovacích praporů.

Celkem bylo použito na 4 500 radiových stanic různých typů. Spojaři zabezpečovali přímé spojení vládních představitelů do Budapešti, Moskvy a Berlína. Při cvičení použili 4 500 kilometrů polního kabelového vedení a na 1 300 kilometrů těžkých kabelů. Poprvé bylo v systému velení zkoušeno přímé televizní vysílání. Cvičící jednotky spotřebovaly na 12 000 metrů krychlových PHM, asi 1 800 tun potravin. K jejich dovozu bylo uskutečněno 208 železničních transportů.

Celkem došlo k šesti smrtelným úrazům. Zahynulo 5 vojáků ČSLA a jeden voják NLA NDR. Během cvičení VLTAVA provedly válčící strany 252 jaderných úderů o celkové mohutnosti 59 MT se ztrátami 57 tisíc vojáků a téměř 2,5 milionu civilistů.

Jan Šach

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha