Muzeum „Cely KGB“ v Tartu a další estonská muzea se vztahem k vojenství

Muzeum „Cely KGB“ v Tartu a další estonská muzea se vztahem k vojenství

23. 05. 2022

V důsledku paktu Molotov–Ribbentrop ze srpna 1939 se Estonsko, které bylo nezávislým státem od roku 1918, ocitlo v sovětské „sféře zájmu“. Již 28. září 1939 muselo v Moskvě podepsat vnucenou smlouvu o „vzájemné pomoci“, v jejímž důsledku byly na estonském území rozmístěny sovětské vojenské základny. V polovině června 1940 došlo na nátlak Kremlu k dosazení prosovětské vlády.

Dne 6. srpna 1940 byla „Estonská sovětská socialistická republika“ anektována Sovětským svazem. Začalo období první sovětské okupace, vystřídané v létě 1941 okupací německou. O tři roky později, v létě 1944, se kyvadlo dějin znovu vychýlilo na druhou stranu. Druhá sovětská okupace Estonska (a celého Pobaltí) trvala až do roku 1991.

Současně s nastolením komunistického režimu začal také teror. Jediný rok sovětské nadvlády si vyžádal na 20 tisíc obětí. To u milionového národa nejsou ztráty nijak malé. Poslední velká vlna zatýkání a deportací proběhla ještě v červnu 1941. Nacistická okupace přinesla místo vytoužené svobody a nezávislosti jen další teror.

Pro řadu Estonců se však na konci války stal sovětský režim větší hrozbou než nacistický. Desetitisíce jich vstupovaly do estonských vojenských jednotek pod německým velením, včetně Waffen-SS, a na 90 000 jich před blížící se frontou odešlo do Německa nebo Švédska a po skončení války dále na západ, především do USA.

Poválečná vlna teroru kulminovala v  roce 1949. Odpor proti sovětskému režimu byl velmi silný – v zemi existovalo dobře organizované podzemní hnutí odporu. Partyzánské jednotky (tzv. lesní bratři) znepokojovaly orgány sovětské moci hluboko do 50. let.

 

Násilí v obchodní budově

Oběti nacistického, a především sovětského okupačního režimu si dnes v Estonsku připomíná řada specializovaných muzejních institucí. Jednou z nejpůsobivějších je bezpochyby Muzeum „Cely KGB“ (KGB kongide muuseum), umístěné ve sklepeních tzv. Šedého domu na rohu ulic Riia a Pepler v Tartu.

Moderní funkcionalistický dům z roku 1938 zabrala sovětská tajná policie NKVD hned po okupaci země. Jeho majitel, významný podnikatel Oskar Sõmermaa, byl v červnu 1941 zatčen a o dva roky později, v červenci 1943, zahynul v gulagu. Sídlem tajné policie zůstal až do roku 1954 a jeho úřadovnami a celami prošly tisíce obětí sovětského okupačního režimu. V době první sovětské okupace zde probíhaly i popravy. Těsně předtím, než do města vstoupila německá armáda, NKVD v Šedém domě zavraždila 193 vězňů. Vězněn a zřejmě i zavražděn zde byl např. jeden z nejvýznamnějších politiků meziválečného estonského státu a  nositel československého Řádu Bílého lva Jaan Tõnisson  (1868–1941?).

Tak jako na jiných místech i zde působily během německé okupace v bývalých úřadovnách NKVD nacistické policejní složky. A stejně jako v jiných místech je v roce 1944 znovu nahradili vyšetřovatelé NKVD, resp. KGB.

Expozice muzea, otevřeného roku 2001, je umístěna přímo v autentických prostorách, kde se tyto zločiny odehrály, tedy ve sklepech, které NKVD „upravila“ na cely a mučicí místnosti. Je koncipována chronologicky – pozornost je nejprve věnována událostem roku 1939, sovětsko-německému sblížení po podpisu paktu o neútočení a rozdělení regionu na „sféry vlivu“, dále první sovětské okupaci a teroru, který byl během této doby rozpoután. Následně se zabývá nacistickou okupací a zničením města během bojů.

Další část expozice je věnována estonským vězňům sovětských koncentračních táborů gulag a deportacím Estonců do vnitrozemí Sovětského svazu, především na Sibiř, které kulminovaly v  letech 1941 a  1949.

S perzekucí je neodmyslitelně spjat také odpor proti sovětské okupaci. Nejen ten ozbrojený. Expozice připomíná boj „lesních bratrů“, ale také tajné odbojové organizace civilistů – např. studentskou Sini-must-valge (Modro-černo-bílá – podle estonských národních barev), Eesti Vabaduse East (Za svobodu Estonska), Tasuja (Mstitel), Põhjala Noored (Mladí severu), tajné skautské organizace a další.

Právě v Tartu měl protisovětský odboj velmi silné pozice. V  60. a 70. letech na něj navázali estonští disidenti snažící se bojovat proti okupaci zákonnými prostředky, například trváním na dodržování lidských práv, k němuž se Sovětský svaz na mezinárodním fóru zavázal. Příchod „perestrojky“ v pobaltských zemích aktivizoval široké lidové hnutí odporu, které na přelomu 80. a 90. let vyústilo v nový, tentokrát úspěšný boj za znovuzískání státní nezávislosti.

V druhé části expozice je v současné době umístěna výstava, která vznikla v roce 2019 u příležitosti 25. výročí ukončení odsunu sovětských vojsk z Estonska. Přestože země získala během roku 1991 postupně nezávislost, otázka odsunu sovětských jednotek mohla být nastolena teprve o rok později a samotný odsun, nyní již ruských vojáků, byl ukončen teprve v roce 1994. Po jejich půl století trvající přítomnosti zůstala spoušť, proti které nám mohou Milovice připadat jako rekreační oblast.

Všechny popisky expozic jsou kromě estonštiny a finštiny také v angličtině. Otevírací doba je od úterý do soboty mezi 11. a 17. hodinou. Plné vstupné činí pět euro.

 

Další zajímavá místa

Tartu, jež je historicky centrem estonské vzdělanosti, je doslova přeplněno muzei a  výstavami. Lze mezi nimi najít i některé, jež mají – alespoň zprostředkovaně – vztah k vojenským dějinám. Bývalé sídlo KGB stojí ostatně jen několik desítek metrů od dnešního sídla Baltic Defense College na ulici Riia, která má ve své budově vlastní malé vojenské muzeum, přístupné po předchozím objednání.

Již v roce 1909 zde bylo založeno Estonské národní muzeum (Eesti Rahva Muuseum), mající stejně dramatickou historii jako celá země. Od počátku 20. let sídlilo v budově místního zámku, tzv. Raadi Manor, který předtím patřil rodině von Liphartů, baltských Němců a známých sběratelů umění. Od nich zámek získala místní univerzita. Během těžkých bojů o město byl v roce 1944 vybombardován.

Již před první světovou válkou bylo nedaleko od zámku založeno vojenské letiště. V  meziválečném období letiště využívala estonská armáda, během války odtud operovala Luftwaffe. Rudá armáda zahájila velkorysé rozšiřování letiště již během první okupace v roce 1940. Po roce 1944 zde byla vybudována jedna z  největších leteckých základen, určená především pro těžké bombardéry. Město bylo kvůli tomu např. po téměř celou dobu druhé sovětské okupace uzavřeno pro cizince.

Estonské národní muzeum v té době samozřejmě neexistovalo a jeho sbírky (tedy ty, které přežily válku) byly uskladněny např. v zavřených kostelech ve městě. V roce 2005 byla vypsána architektonická soutěž na novou budovu národního muzea.

Monumentální moderní stavba byla otevřena v roce 2016. Stojí v ose bývalé hlavní přistávací dráhy, která zůstala zachována jako připomínka sovětské okupace. Cestou po ulici Roosi k národnímu muzeu se dochovaly dva původní (dnes už ovšem značně zchátralé) hangáry estonského letectva, vybudované v polovině 30. let.

Asi čtyři kilometry západně od města, u obce Räni, je pak možné najít pozůstatky tzv. Jalakovy protitankové linie, pojmenované po Kristjanu-Eduardu Jalakovi (1882–1944), estonském komunistickém politikovi, který stál v čele města v době napadení Sovětského svazu Německem. Na základě jeho nařízení byly v létě 1941 na vybudování linie, která měla zadržet německý nápor, nahnány tisíce obyvatel Tartu ve věku od 16 do 55 let. Během nacistické okupace ji Němci používali k  popravám vězňů z  místního koncentračního tábora. Tyto tragické události dnes připomíná monumentální pomník, postavený během sovětské éry.

Jiří Plachý

Aktuálně



Další díl Prima historie bude o generálu Maurici Pellém

Další díl Prima historie bude o generálu Maurici Pellém

29. 03. 2024
Prima historie, seriál na kterém se výrazně podílí historici a kurátoři sbírek…
Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…