Nové číslo Historie a vojenství již avizuje výročí květnových událostí 1945

V těchto dnech vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav Praha. Mnohé z materiálů se již týkající konce druhé světové války v květnu 1945 na českém území.

 

Číslo 1/2015 časopisu Historie a vojenství má svém titulu fotografii německého obrněného stíhače tanků Hetzer, jde o stroj ukořistěný povstalci během pražského povstání. Stroj je zachycen na přehlídce, která se konala 28. května 1945, tedy již po skončení druhé světové války.

Fotografie upozorňuje na již se blížící 70. výročí konce druhé světové války, které si připomeneme 8. května, a také avizuje materiál historika VHÚ Jindřicha Marka „Samostatný povstalecký úsek Praha-sever a jeho situace v květnu 1945“. Autor se v něm zabývá situací a střety v severní oblasti Prahy, přičemž kromě jiného soudí: „Dnes můžeme boj v tomto úseku charakterizovat ze soudobého vojenského pohledu jako bojové střetnutí dvou německých obrněných brigádních úkolových seskupení v prvním sledu s českými povstalci v síle zhruba dvou rozptýlených, nedostatečně vyzbrojených a nevycvičených praporů lehké pěchoty bez záloh a možnosti přísunu sil.“

Markův text patří k pilířům nové čísla HaV, druhým textem zabývajícím se problematikou bojů na jaře 1945 je studie Michala Plavce „Květen plný emocí“. Ta je věnována leteckým operacím Rudé armády v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v roce 1945. Jedná se o popis jak útočných stíhacích akcí, tak o bombardování a výčet jeho škod. Třetím pozoruhodným materiálem je studie Tomáše Jakla „Barikády a stejnokroje Pražského povstání v barvě“, přičemž tato práce stojí především na zveřejnění unikátních barevných snímků z doby povstání. K dané tematice se pak vztahuje ještě text Zuzany Pivcové „Fanatický boj až do konce“, který je rozborem dokumentů týkajících se skupiny armád Střed, jež působila i na českém území. Součástí textu jsou i inkriminované dobové dokumenty.

K druhé světové válce se volně vztahuje i rozsáhlá studie Karla Straky „Zrození monumentu“, která je cílena na problematiku počátků moderního opevňování v meziválečném Československu. Strakova téměř dvacetistránková studie je přitom jen prvním dílem celé práce. Tento díl se týká především období konce 20. let. Nechybí zde ani zajímavé snímky jak samotných pevností, tak snímků z návštěv politiků u vojenských jednotek.

V loňském roce jsme si připomněli 100. výročí vypuknutí první světové války a připomínky na tento konflikt najdeme i v čísle 1/2015 HaV. Ivo Pejčoch z VHÚ zpracoval ve svém materiálu „Kapitán Jan Evangelista Eybl – Haškův polní kurát Ibl“ atraktivní téma: porovnává fiktivní postavu z Haškova slavného románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války se skutečným vojenským duchovním, J. E. Eyblem (1882-1968). Jak autor zdůrazňuje, literární a skutečná postava se od sebe diametrálně odlišovaly a Haškova fantazie pracovala naplno.

K první světové válce se tematiky vztahuje i práce Zdeňka Špitálníka „Ve stejnokroji Cizinecké legie“, která popisuje stejnokroje a výstroj první československé dobrovolnické jednotky ve Francii 1914-1915. U článku je velice početná fotodokumentace zobrazující vojáky na dobových fotografiích, jsou zde i části stejnokrojů ze sbírek VHÚ nasnímané v současnosti.

Podobně bohatě ilustrován je i materiál Petra Bjačka „Šachisté a karbaníci na cestě kolem světa“, který se věnuje nejrůznějším hrám, které hráli vojáci především během první světové války. Bjaček zde píše: „Ač to může znít poněkud alibisticky, jedním z nejčastějších protivníků, s nímž se musí umět voják vypořádat, je nuda.“ A dále také uvádí, že dnes tak populární a známá hra Člověče, nezlob se vděčí za svoji známost a rozšířenost právě první světové válce. Její výrobce ji tehdy v počtu několika tisíc kusů totiž rozeslal do německých vojenských lazaretů.

Z významných textů ještě zmiňme práci dvou autorů, Pavla Kreisingera a Milana Vyhlídala „Životní osudy generála Josefa Zusky (1902-1978)“, který se věnuje především období druhé světové války, kdy Zuska působil v odbojové organizaci Obrana národa a pracoval jako redaktor ilegálního časopisu V boj.

Pro časopis poněkud méně typickou formou je interview, v tomto případě však je zcela namístě: Karel Straka ho vedl s historikem Radko Břachem, význačným odborníkem v oblasti vojenství a dlouholetým spolupracovníkem VHÚ.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 1/2015 vyšlo v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov.

RED

 

 

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha