Nový HaV: vojáci na kolech i na golfových hřištích

Letošní třetí číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, které v těchto dnech vyšlo a jež vydává Vojenský historický ústav Praha, přináší celou paletu materiálů věnovaných první i druhé světové válce. Vedle těchto textů zde však čtenář ale najde i netradiční texty týkající se propojení sportovních činností s vojenstvím a armádou.

+21

Hned prvním materiálem, který čtenář může nalistovat v čísle 3/2015 čtvrtletníku Historie a vojenství, je studie Ivo Pejčocha nazvaná Cyklistické jednotky československé armády. Autor se v něm věnuje minulosti vojenských jednotek vybavených bicykly, a to v údobí od legií po počátek druhé světové války. Jedná se o první část celé studie, v následujícím čísle HaV bude k dispozici druhý díl. Článek je bohatě ilustrován dobovými fotografiemi, na nichž jsou příslušníci cyklistických praporů zobrazeni včetně svých strojů, jsou zde ale například i snímky kol speciálně upravených pro možnost převozu kulometů. Jízda s mnohakilogramovým závažím rozhodně nebyla jednoduchá.

Druhým materiálem, který se týká propojení vojenské sféry se sportovní, je text Andreje Halady Války, vojáci a golfová hra v českých zemích. Autor zde popisuje vzájemné stýkání těchto dvou zdánlivě vzdálených světů v průběhu celého dvacátého století až po dnešní dny. Poukazuje především na nejvýznamnější styčný bod, a totiž využívání golfového prostoru-hřiště pro vojenské účely.

A naopak – některá česká hřiště meziválečné doby vznikala na vojenských cvičištích. Zachycen je zde také osud dvou výjimečných golfistů, bratrů Tonderových. Mladší Hanno se stal už ve třicátých letech nejlepších českým hráčem, jeho bratr Ivo se pak proslavil coby pilot RAF bojující v druhé světové válce.

Z textů vztahujících se k druhé světové válce můžeme jmenovat studii Jiřího Plachého Rakouští občané v československých jednotkách na západní frontě 1939-1945; jde o druhý díl studie, jejíž první část vyšla v minulém čísle HaV. Jindřich Marek se v textu Poslední výstřely toulavých džípů věnuje operační činnosti V. sboru 3. americké armády na českém území. Pavel Žáček je autorem materiálu Zlikvidujte Vlasova. Potvrzuji – zlikvidujte!, v němž popisuje vyvrcholení akce Voron organizované sovětskými tajnými službami na pozadí Pražského povstání v květnu 1945. Akce nakonec nebyla úspěšná, generál Vlasov však byl po marném jednání s Američany zajat Rudou armádou.

Z textů týkajících se závěru druhé světové války, jež skončila před sedmdesáti lety, stojí za zmínku i materiál Sovětský nálet na Děčín-Podmokly 8. května 1945 z pohledu lékařských chorobopisů. Autor zde popisuje nálet a jeho důsledky pro město, v němž se nacházelo několik desítek tisíc obyvatel, ale i dalších civilistů, vojáků i zajatců přesunutých sem z jiných oblastí. Zároveň si však také všímá osudů zhruba jednoho sta těch, kteří byli náletem zraněni a ocitli se v lékařském ošetření (22 z nich také zemřelo).

Čtenář ovšem v tomto čísle Historie a vojenství nalezne i texty týkající se první světové války. Je to například dokončení materiálu Poručík v záloze in memoriam Josef Kiss (1896-1918) od Jiřího Rajlicha, který se týká životních a vojenských osudů nejslavnějšího uherského stíhače. Kurátor VHÚ Jan Biederman zase v textu Kříže a medaile chrabrých přibližuje tematiku vztahující se k vyznamenání za statečnost na pozadí první světové války. Biedermanova kolegyně, kurátorka Ilona Krbcová, se ve svém textu Dopisnice Velké války věnuje problematice korespondenčních lístků, pohlednic a fotografií z daného období. Oba materiály jsou bohatě ilustrovány obrazovou dokumentací.

Třetí letošní číslo čtvrtletníku Historie a vojenství pak uzavírají menší materiály, které se týkají oblasti restaurátorské (restaurování pěchotní pušky a také šavlí), zachyceny jsou zde i nové přírůstky do sbírek VHÚ pocházející ze Švédska a několik materiálů představuje zajímavé muzejní expozice v zahraničí týkající se sféry vojenství. Připomenuto je i letošní úmrtí sira Nicholase Wintona.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 3/2015 vyšlo v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov.