Nůž útočný vz. 75

Na počátku 70. let přestal do té doby užívaný útočný nůž OV-7 (nůž útočný obranný výsadkový) vyhovovat armádním potřebám, takže byl zadán úkol vyvinout modernější typ útočného nože jako osobní zbraně jednotlivce pro průzkumné, výsadkové, letecké a speciální jednotky. Tímto úkolem (krycí jméno UTON) byl pověřen národní podnik Mikov Mikulášovice ve spolupráci s Výzkumným a zkušebním ústavem 011 Slavičín.

 

Vývoj nového nože byl ukončen v roce 1973 úspěšnými vojenskými zkouškami a v roce následujícím byly schváleny pověřenými orgány MNO a n. p. Mikov podmínky pro výrobu a přejímání první výrobní série útočných nožů vz. 75. Současně byla uzavřena smlouva HS 74085/74 na výrobu prvních 500 kusů nového útočného nože, které měly jednak urychlit technologickou přípravu pro masovější výrobu, jednak jimi měla být pokryta nejožehavější potřeba armádních jednotek.

Čepele nožů předběžné série 500 kusů jsou značeny 0001 a vyrobeny byly kováním za tepla. První výrobní sérii, která byla vyrobena na základě smlouvy 74085/74, bylo nutno z operativních důvodů rozdělit do dvou menších sérií, u nichž opět došlo ke změně technologie výroby čepele. První série 1680 nožů měla čepele zhotoveny stříháním z plného materiálu a opracovány jen broušením po kalení a rovnáním za studena. Čepele nesou označení série 0002. Druhá část této první série (4 500 kusů) s označením 0003 měla po dodání kalící pece čepele chlazeny v rovnacím přípravku. Kvalita čepelí byla tedy neustále zlepšována, přestože i nože z předběžné série potřebám armády vyhovovaly, což potvrdily vojenské zkoušky. Od série 0004 pak byly čepele nožů vyráběny konečnou technologií výkovků. Odhaduje se, že do poloviny 80. let, kdy byl zaveden nový útočný nůž vz. 85 BONUS, bylo vyrobeno cca 50 000 nožů vz. 75.

Finální výrobce útočného nože Mikov Mikulášovice měl celou řadu subdodavatelů. Rukojeť byla vyrobena z pryže a na čepel nože lisována národním podnikem GUMOKOV v Hradci Králové. Pochvy z přírodní hovězí kůže vyráběl národní podnik KOZAK Klatovy, druky k nim dodával národní podnik TONA Jihlava. Příslušenství nože – pilku a pilník vyráběl národní podnik AJAX Jihlava.

Čepel nože je jednobřitá se středovým hrotem, její hřbet je do poloviny příčně rýhován (slouží jako opěrka palce) a od poloviny broušen do falešného ostří. Před nalisováním rukojeti byly na trn čepele nýtovány dva plíšky jako vyztužení pro bezpečné připevnění pilky nebo pilníku. Ty se vkládaly do obdélníkového otvoru v hlavici rukojeti a zajišťovaly vložením mosazného čepu do kruhového otvoru v jejím boku. Pro lepší uchopení byl povrch rukojeti zdrsněn rybinou.

Pochva byla sešita z pěti vrstev hovězí kůže a jištěna pěti nýty, jejichž velikost se z důvodu občasného vytrhávání v průběhu let postupně zvětšovala. Uvnitř jsou umístěny dvě ocelové planžety, zabraňující vypadnutí nože z pochvy. Z vnější strany jsou přišity dvě sumky pro uložení pilky a pilníku, na vnitřní straně jedna pro připevnění a uložení pojistné šňůry o délce 2 metry, která byla vyrobena ze zeleného silonu o průměru 2,5 mm. Šňůra byla na jednom konci opatřena očkem k upevnění k pochvě, na druhém konci mosazným kolíkem, který se zasunoval do otvoru v rukojeti nože. Pojistná šňůra měla sloužit zejména při seskoku, aby nůž při manipulaci nespadl na zem a mohl být přitažen zpět. V horní části pochvy je připevněn upínací pásek, který se zapíná pomocí druku. V případě použití pilky nebo pilníku zůstávala čepel nože zasunuta v pochvě, kolíkem byla k rukojeti připevněna šňůra, která byla pro bezpečné držení nástroje ovinuta okolo sklopné části pochvy.

Délka 247 mm, délka čepele 137 mm, šířka čepele 24 mm, délka pochvy 262 mm, hmotnost 192 g, hmotnost s pochvou 386 g.

Jan Šach

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha