Ohlas na hru Tajemství vojenského kufříku

V loňském roce byla při příležitosti stého výročí vypuknutí první světové války spuštěna interaktivní hra Tajemství vojenského kufříku, kterou připravil VHÚ pro žáky základních a středních škol. Soutěžní část hry byla uzavřena na konci roku, nyní jsou vyhodnocovány výsledky. Přinášíme vám nyní jeden z ohlasů na hru, a to ze základní školy Tomáše Garrigue Masaryka z Dolního Bousova.

 

 

Vážení tvůrci a iniciátoři Kufříků,

chci vám poděkovat za možnost obohatit hodiny dějepisu tak úžasným projektem jako je interaktivní hra Tajemství vojenského kufříku. Když jsem o loňských letních prázdninách hledala nějaké nápady a náměty, kterými bych obohatila dějepis v deváté třídě, narazila jsem na vaše stránky. Ihned jsem vše prostudovala a udělala si poznámky. A těšila jsem se, čím své žáky na začátku školního roku překvapím.

V naší škole už máme zkušenosti s podobnými projekty, mnohokrát jsme se zúčastnili internetové soutěže Lidice pro 21. století, dokonce s velice dobrými výsledky, účastnili jsme se projektu Krokus, k němuž žáci deváté třídy vždy připravovali literární projekt pro své mladší spolužáky, každoročně připravujeme celodenní projekt spojený s promítáním dokumentárních filmů Jeden svět na školách. Ze zkušenosti vím, že děti tyto projekty velice baví a že si z nich odnesou více než z běžných hodin dějepisu.

Na konci osmého ročníku se probírá 1. světová válka, a tak jsem se rozhodla, že využiji „Kufříky“ k opakování. Žáci byli nadšení a badatelská práce je velice bavila. Ve výběru postav jsem jim nechala volnou ruku. Společně jsme prošli pravidla a vysvětlili si, jak budeme postupovat. Žáci si měli výsledky svého bádání průběžně zapisovat a věděli, že výsledky bádání mi budou muset odevzdat přehledně zpracované.

Musím říci, že do práce se zabrali i slabší žáci a s malou dopomocí tento úkol zvládli i oni. Během práce si děti sdělovaly své poznatky, měly radost, když se jim povedlo něco vypátrat. Bavilo je prohlížet obsah kufříků, nadšeně mi sdělovaly, co objevily nebo co si dokázaly vyčíst z různých dokumentů. Všichni věděli, že s výsledky svého objevování budou dále pracovat při hodině slohu. Byla jsem mile překvapená, že literární zpracování toho, co sami objevili, žáky bavilo. Někteří své zápisky zpracovali formou deníku, jiní příběh svého vojáka převyprávěli nebo zpracovali formou vzpomínek.

Když všichni začali postupně zpracovávat výsledky svých objevů do slohové práce, začali si naplno uvědomovat, co je válka. Popisovali příběhy lidí, kteří jsou vzdáleni od své rodiny, od domova, od místa, které mají rádi, od lidí, které milují a kteří se strachem čekají, zda se z války vrátí. Uvědomili si, že synové museli opustit své matky a otce, že mnozí museli s těžkým srdcem opustit svou ženu a své děti, svoji práci či své hospodářství. Uvědomovali si, že nikdo z nich vlastně nešel do války dobrovolně, že všichni chtějí hrůzy války přežít a vrátit se domů. Mnozí si alespoň částečně uvědomili, v jak nelidských podmínkách vojáci žili, jak se báli, jak byli stateční, jak viděli umírat své kamarády, jak se dokázali radovat ze života a nenávidět válku, jak dokázali dávat naději sobě i svým kamarádům.

Přesvědčila jsem se, že učivo podané dětem tímto způsobem v nich zanechá mnohem víc. Určitě nevadí, že si nezapamatovaly všechny letopočty, jména a události, ale důležité je, že si uvědomují, co je zlo a co je dobro a co je v životě člověka to nejdůležitější. A „Kufříky“ byly tím správným krokem, který jim k tomu dopomohl. Děkujeme.

Mgr. Ingrid Mendlíková

ZŠ TGM a MŠ Dolní Bousov

 

P. S. Soutěžní forma hry již skončila, ale hra jako taková zůstává na stránkách VHÚ pro pedagogy k dispozici. V současné době připravujeme další sérii kufříků, tentokrát se zaměřením na příběhy vojáků čs. domácího a zahraničního odboje za druhé světové války.

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha