Parašutisté mají svoji výstavu v Chrudimi

Originálním způsobem byla 18. dubna 2017 v Regionálním muzeu v Chrudimi zahájena výstava „Pod vrchlíkem aneb 70 let výsadkového vojska v Československu“. Výstava mapuje historii našich výsadkových jednotek od jejího vzniku až do dnešních dnů, současně však také dává nahlédnout do každodenního života příslušníků těchto elitních jednotek.

 

Výstava „Pod vrchlíkem aneb 70 let výsadkového vojska v Československu“ byla v chrudimském Regionálním muzeu otevřena stylově: vrchní praporčík 43. výsadkového praporu Chrudim (43. vpr) prap. Robert Otáhal vydal rázný povel: „Úderná jednotko, vpřed“, po němž čtyřčlenná bojová jednotka zaujala nacvičené postavení a následně zajistila prostor. Všem vojákům dobře známé hlášení „ČISTÝ“, pak bylo pro všechny přítomné znamením, že výstava je zahájena.

Expozice, na jejímž vzniku se podílel Vojenský historický ústav Praha, přibližuje na výstavních roll-upech celou historii československých a českých výsadkových jednotek. Připomíná nejen 70. výročí vzniku výsadkového vojska, ale i další letošní významná jubilea: 30. výročí znovuzaložení 71. úderného praporu v Chrudimi a 20. výročí vzniku první plně profesionální jednotky AČR – 4. výsadkové roty v Chrudimi.

Představení výstavy, nad níž převzal záštitu starosta města Chrudim Petr Řezníček a jíž požehnal vojenský kaplan 43. vpr npor. Milan Novotný, se ujala ředitelka Regionálního muzea v Chrudimi Klára Habartová. Během úvodní prohlídky připomněla, že Regionální muzeum hostí již třetí výstavu s vojenskou tématikou. Navíc jde o expozici akcentující regionální prvek – chrudimská posádka je dnes již neodmyslitelně spjatá s místem její dislokace.

Na vernisáži výstavy promluvil kromě starosty města Petra Řezníčka také bývalý velitel 43. vpr plk. v. v. Zdeněk Kolář. Příslušníci Klubu výsadkových veteránů gen. Klemeše, bývalí i současní příslušníci 43. vpr, zástupci VHÚ Praha a pozvaní hosté se tak mohli na vlastní oči přesvědčit o významu parašutistů pro armádu obecně. Přítomní si prošli panely s fotografiemi, jež mnohým připomněly dobu, kterou i oni sami strávili v řadách příslušníků červených baretů.

 

Výstava má výraznou vizuální podobu. Jedná se o kombinaci typicky vojenských/výsadkových artefaktů s textovými panely. Na černém pozadí se snášejí padáky v červené barvě „paragánských“ baretů. Figuríny oblečené do polních stejnokrojů daného období dotvářejí atmosféru ne nepodobnou skutečnému výcviku těchto elitních jednotek

Expozici vévodí víceúčelový terénní motocykl Bombardier EF1 s figurínou oděnou do maskovacího kompletu Hejkal. Odborné texty s bohatou obrazovou přílohou přibližující zásadní okamžiky výsadkového vojska zpracovali historici VHÚ Praha Jaroslav Láník, mjr. Jindřich Plescher a kpt. Pavel Stehlík. O grafickou stránku se přičinili akademický malíř Pavel Holý a grafička Adéla Zemanová.

Výstava vznikla v rámci dlouhodobého a stále se rozšiřujícího projektu „Posádková muzea pod záštitou VHÚ Praha“, jehož gestorem je nprap. Leoš Krejča. Některé prvky z probíhající výstavy budou také základem nového Posádkového muzea v prostorách 43. vpr.

Výstava je i pozvánkou na oslavu výše zmíněných výročí. Akce se bude konat v sobotu 26. srpna 2017 na letišti v Chrudimi, kde 43. vpr ve spolupráci s Aeroklubem Chrudim pořádají Den otevřených dveří 43. výsadkového praporu a Letecký den v Chrudimi, jehož součástí bude i charitativní běh ve prospěch Vojenského fondu solidarity.

V rámci probíhající výstavy budou rovněž organizovány přednášky členů klubu výsadkových veteránů. Ve středu 10. 5. 2017 se uskuteční přednášky o službě v aktivní záloze u 43. výsadkového praporu Chrudim v časech 10.00 – 12.00 a 14.00 – 16.00 hod.

Otevírací doba muzea: úterý až neděle 9.00–12.00 a 12.30–17.00 hodin, webové stránky: www.muzeumcr.cz

 

Z historie výsadkových jednotek

O výstavbě výsadkové jednotky se v čs. armádě začalo uvažovat ve druhé polovině třicátých let, slibné začátky ale přerušila nacistická okupace. Proto se výsadkové vojsko čs. armády zrodilo až v letech druhé světové války ve Velké Británii a SSSR.

Do okupovaných českých zemí i na Slovensko byla vysazena řada malých operačních skupin se zpravodajským, kurýrním, zásobovacím, sabotážním, diverzním, spojovacím i dalším posláním. Vývoj v poválečném období vyvrcholil 1. října 1947 vytvořením pěšího praporu 71 „Československých parašutistů“ v Zákupech u České Lípy 1947.

Na počátku 50. let se těžiště výsadkářských aktivit přesunulo na Slovensko. V roce 1952 začala výstavba 22. výsadkové brigády určené k plnění úkolů taktických a operačně-taktických výsadků podle sovětského vzoru. Postupně byly na Slovensko přesunuty také jednotky a zařízení z Čech.

O necelé desetiletí později, v roce 1960, začal přesun výsadkových jednotek čs. armády na Moravu s cílem přemístit hlavní prvky velení i síly a prostředky armády blíže k západní hranici. Posléze byly vytvořeny výsadkové jednotky hloubkového a speciálního průzkumu, po roce 1970 pak zanikly „klasické“ výsadkové jednotky určené k plnění operačně-taktických úkolů.

V období po roce 1989 a zejména po vzniku Armády České republiky byla zahájena nová kapitola v historii výsadkového vojska. Výsadkáři se v této době rovněž zapojili do mezinárodních operací na podporu míru a jsou stabilní součástí mezinárodních vojenských cvičení v rámci NATO.

RED

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha