Permská operace v závěru roku 1918

Permská operace v závěru roku 1918

03. 01. 2022

Město Perm na řece Kamě na severním Uralu, sídelní město Permské gubernie, je celosvětově známé především z učebnic geologie a paleontologie. Své jméno poskytlo celému geologickému období v závěru prvohor. Na konci roku 1918 se ovšem stalo jedním z bojišť ruské občanské války.

V Permi sídlilo velitelství sovětské 3. armády Východního frontu, blokující postup československo-ruské Severouralské skupiny z Jekatěrinburku na Vjatku a dále na Moskvu či Archangelsk.

Po letních bojích se zde fronta na podzim 1918 stabilizovala v širokém oblouku severně od Jekatěrinburku. Boje v září a říjnu tu měly převážně poziční charakter. Kvůli těžkému, zalesněnému terénu a s přicházející zimou i kvůli hlubokému sněhu probíhaly operace na severouralské frontě především podél železničních tratí.

Z Jekatěrinburku vedou do Permi tři železnice. Nejdelší, přímo na sever, vede přes Nižní Tagil a Kušvu. Na severozápad vede trať přes Kuzino, Lysvu a Kalino a nejkratší trasa vede západoseverozápadně, přes Kuzino a Kungur.

Velitel Severouralské skupiny, československý generál Radola Gajda, měl v listopadu 1918 k dispozici 3. stepní sbor generála Veržbického v Nižním Tagilu, Středosibiřský sbor generála Pepeljajeva jižně od Lysvy a Kungurskou skupinu, obsahující 7. uralskou divizi generála Golicina, 3. irkutskou divizi plukovníka Grivina, československou 2. střeleckou divizi podplukovníka Prchaly (pouze 5., 7. a 8. čs. střelecký pluk – bez 6. čs. střeleckého pluku, který byl posádkou v Jekatěrinburku) a partyzány poručíka Rygačova. Československé jednotky na frontě u Kunguru navštívil 10. a 11. prosince 1918 i ministr vojenství československé vlády, generál Milán Rastislav Štefánik.

Protivníkem jednotek generála Gajdy byla sovětská 3. armáda Východní fronty pod velením politického komisaře Michaila Michailoviče Laševiče. V listopadu 1918 jí podléhala svodná uralská divize u Kušvy a 3. uralská divize, bránící Lysvu. Jádro 3. armády blokovalo u Kunguru pod velením Valisilje Konstantoviče Bljuchera nejkratší směr z Jekatěrinburku do Permi. Velitel 3. armády podle přítomnosti československých pluků 2. čs. střelecké divize na kungurské frontě předpokládal, že generál Gajda povede hlavní útok na Perm právě tudy.

Generál Gajda nicméně zahájil Permskou ofenzívu útokem na nejvzdálenějším směru. Jednotky generála Veržbického zaútočily 27. listopadu 1918 z Nižního Tagilu na sever, podél železniční trati a 2. prosince dobyly Kušvu. Mezitím 29. listopadu zaútočily jednotky generála Pepeljajeva na středním směru, dobyly Kyn a Kynský závod, 9. prosince Lysvu a 13. prosince železniční křižovatku Kalino. Tím od Permi odřízly sovětské jednotky, ustupující od Kušvy, a naopak samy zahájily postup na Perm.

Teprve týž den, 13. prosince, zaútočily na nejzápadnějším směru také ruské a československé jednotky podplukovníka Prchaly na Kungur, který dobyly 21. prosince. Nicméně hlavní síly sovětské 3. armády zůstaly upoutány boji u Kunguru, zatímco jednotky generála Pepeljajeva pronikly od východu k Permi, kterou 24. prosince 1918 osvobodily od komunistické krutovlády.

Laševičova 3. armáda se po necelém měsíci bojů prakticky rozpadla a ruské a československé jednotky posunuly frontovou linii desítky kilometrů západně od města, kde vydržela až do ruské jarní ofenzívy v následujícím roce.

Tomáš Jakl

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…