Představy o zavedení stejnokroje 60 do Československé lidové armády

Představy o zavedení stejnokroje 60 do Československé lidové armády

14. 03. 2022

Na začátku března 1960 projednalo nejvyšší velení ČSLA otázku přestrojení armády novým polním stejnokrojem a obuví, které by vyhovovaly tehdejším podmínkám soudobého boje. Plnilo tak usnesení politického byra ÚV KSČ ze dne 4. srpna 1959.

Ministerstvo národní obrany navrhovalo provést přestrojení ČSLA novým vzorem stejnokroje v letech 1961 – 1965. Do té doby byl voják Československé lidové armády pro mír i pro pole vystrojen soukenným a z části zimním stejnokrojem. V letním období nosili vojáci bavlněný stejnokroj, na vycházku nový soukenný stejnokroj a pro pracovní příležitosti obnošený oděv. Některé skupiny specialistů používaly zvláštní pracovní oděvy.

Stávající stejnokroj 21 měl řadu nevýhod. Použitý materiál byl příliš členitý a drsný. Snadno promokl, nepodporoval pohyblivost vojáka a dostatečně ho nechránil proti pozorování. Neměl dobré vlastnosti pro snadné odmořování a desaktivaci. Celkově soukenný stejnokroj byl konstrukčně i materiálově zastaralý, protože nevyhovoval požadavkům boje za použití zbraní hromadného ničení.

Zeměpisná poloha Československa a úkol Československé lidové armády v prvním sledu uskupení armád států Varšavské smlouvy si vynucovaly úplnou připravenost vojáka ČSLA k okamžité bojové činnosti. Tato připravenost vyžadovala odpovídající vyzbrojení a vystrojení.

 

Konzultace s NDR i SSSR

Výše zmíněné skutečnosti vedly ve druhé polovině padesátých let k vývoji nového polního stejnokroje včetně obuvi, jež by lépe zajistily ochranu vojáka proti účinkům zbraní hromadného ničení. Vývoj nového polního stejnokroje a obuvi byl koncem roku 1959 konzultován v Německé demokratické republice a v Sovětském svazu. V NDR již vyvinuli obdobný polní stejnokroj, jehož vývoj vyšel ze stejných takticko-technických požadavků jako v Československu. Pro mírnější klimatické podmínky nebyl v NDR zaváděn plášť. Z důvodů udržování tradic Národní lidové armády si armáda NDR ponechávala dosavadní polovysokou obuv.

V Sovětském svazu posoudili vojenští odborníci prototypy nového polního stejnokroje a obuvi. Došli k závěru, že polní stejnokroj a obuv jsou pokrokové a účelné z hlediska soudobých bojových podmínek. Sověti používání několika vrstev (oděv, vložky) a požadavky na úpravu tkaniny považovali za správné. Zdůraznili nutnost přihlížet k našim klimatickým podmínkám. Schvalovali účelnost pláště a jeho zavedení i snížení váhy obuvi. Doporučili zavedení nového polního stejnokroje, zvláště vystrojení speciálních útvarů. Mimo výcvik a na veřejnosti nepokládali nošení nového stejnokroje za vhodné. Obě konzultace potvrdily správnost směru vývoje v Československé lidové armádě.

V roce 1958 – 1959 byly provedeny kontrolní zkoušky s 330 prototypovými soupravami. Vojskové zkoušky probíhaly od 1. července 1959 s 1 100 soupravami. Polní stejnokroj se sestával z čepice se štítkem, blůzy, kalhot, dvou druhů oteplovacích vložek, krátkého pláště a šněrovacích bot s našitou spinkou a gumovou podešví.

Nový polní stejnokroj a obuv se od léta 1959 zkoušely u podřízených jednotek 4. motostřelecké divize (Havlíčkův Brod) u 9. průzkumného praporu v Pacově, 9. motostřeleckého pluku ve Znojmě a u 7. motostřeleckého pluku v Jindřichově Hradci. Stejné zkoušky proběhly také u jednotek 3. motostřelecké divize (Kroměříž) u 13. roty chemické ochrany v Kroměříži, 5. motostřeleckého pluku v Mikulově, 3. průzkumného praporu v Hodoníně, 2. ženijního praporu v Břeclavi, 3. dělostřeleckého pluku v Senici, u 93. raketometného oddílu ve Slavičíně a v Prešově u 22. výsadkové brigády. U jednotlivých útvarů byla vždy vystrojena jedna četa nebo jedna rota novým polním stejnokrojem a novou obuví.

 

Klady i zápory

Zkoušky u útvarů odhalily klady, ale i některé zápory nového polního stejnokroje. S čepicí se štítkem (lyžařská) bylo počítáno i pro zimní období. Přesto, že tato čepice byla řešena tak, aby chránila i uši, nebylo možné ji v zimním období používat. Výstrojní správa proto i nadále nechala ve výstroji dosavadní ušanky. Štítek čepice měl celou řadu výhod, především chránil čelo proti větru, dešti a proti oslnění. Zkoušky však odhalily malou kvalitu materiálu štítku, který se velmi často lámal.

Dvoudílný polní stejnokroj byl ve vojskových zkouškách u útvarů ve dvojím provedení: potištěný maskovací barvou a jednobarevný určený pro Ministerstvo vnitra. Vzhledem k volnějšímu střihu byl voják značně pohyblivější. Hladký povrch stejnokroje umožňoval jeho dobré čištění a odmořování. Použitím tepelných vložek se dal velmi dobře využít i v zimním období. Naopak se neosvědčila jednobarevná varianta, která vojáka v poli dostatečně nechránila, barva byla příliš světlá, a velice rychle se špinila.

Obuv 60 s gumovou podešví a koženou spinkou se u útvarů zkoušela ve třech variantách. Voják v ní byl při pohybu v terénu pohyblivější a noha v obuvi byla lépe zpevněna. U stávající obuvi se vyskytovalo velké procento odřenin a otlaků nohou. U zkoušené obuvi došlo k ojedinělým výskytům odřenin nohou. V několika případech došlo k odlepení gumové podrážky na špici boty a bylo nutné dořešit otázku vhodných vložek do boty pro zimní období, neboť při trvalejších mrazech v nich zábla noha. Osvědčil se i tříčtvrteční kabát, který se předpokládal nosit v zimním období pro zvýšení ochrany vojáka proti zimě.

Vojskové zkoušky ukázaly, že dvoudílný polní stejnokroj, kabát a boty s gumovou podrážkou plně odpovídaly požadavkům soudobého boje a nárokům na bojovou pohotovost armády. Zkoušený stejnokroj zvyšoval pohyblivost vojáka v poli a maskovací varianta zlepšila ochranu proti pozorování v terénu. Voják byl lépe chráněn před účinky zbraní hromadného ničení i před povětrnostními vlivy. Usnadnila se i desaktivace a odmořování výstroje. Oděv a zejména obuv se ukázaly jako podstatně vhodnější při obsluze a používání techniky a odpovídaly rozvoji motorizace a mechanizace ČSLA. U některých druhů zbraní (osádky tanků) se však předpokládalo zavedení zvláštního pracovního oděvu. Svým střihem umožňoval snížení velikostního sortimentu. To znamenalo zjednodušení zásobování v míru i v poli. Usnadnilo to obměnu nedotknutelných zásob a zkrátila se potřebná doba pro vystrojení osob za mobilizace.

 

Fáze výměny

Nový polní stejnokroj měl být používán při bojovém a takticko pořadovém výcviku, při nácviku bojové pohotovosti, při cvičeních, ve strážní službě a při pobytu ve VVP, celkem asi 6 – 8 měsíců v roce. Pro pořadový výcvik, učební a některé hospodářské práce (denní směna) se nadále nosil soukenný stejnokroj nižší hodnoty. Při údržbě techniky a při pracích, kde docházelo k mimořádnému opotřebení oděvu, se využíval stávající soukenný a polní stejnokroj. Kromě toho některé skupiny vojáků pro obsluhu a údržbu techniky byly vybaveny již zavedenými speciálními pracovními oděvy. Pokud měl speciální pracovní oděv charakter bojového obleku (osádky tanků, letecký technický personál), byl vydáván místo nového polního stejnokroje. Avšak u některých speciálních oděvů, např. kombinéza pro motocyklisty, se počítalo, že budou v budoucnu nahrazeny novým polním stejnokrojem.

Na vycházku nosili vojáci základní služby stále soukenný stejnokroj 21, který měl být spotřebován do roku 1968. Na cvičení vojáci v záloze byly jednotně vystrojováni novým polním stejnokrojem a na vycházku dosavadním soukenným stejnokrojem. Po spotřebování soukenného stejnokroje se předpokládalo zavést nový vycházkový stejnokroj pro vojáky základní služby.

Postup přestrojení byl naplánován do několika fází. Ještě v roce 1960 měly obdržet nový polní stejnokroj dva pohraniční svazky a některé speciální útvary (průzkumné a výsadkové). V následujícím roce se podle harmonogramu přestrojovaly svazky 1. a 4. armády a všechna vojenská učiliště. V roce 1962 se mělo zakončit přestrojení všech útvarů a svazků, včetně vojáků z povolání. Výjimku tvořily vojáci Vojenských staveb, železničního vojska a další jednotky podobného charakteru. Nedotknutelné zásoby se počítalo naplnit do roku 1965, přičemž v roce 1961 by bylo v nedotknutelných zásobách okolo 13 procent, v roce 1963 okolo 55 procent a v roce 1965 100 procent. Vytváření zvláštních záloh bylo plánováno až po roce 1965.

Zavedením nového stejnokroje 60 a obuvi 60 se z ČSLA postupně vyřazoval soukenný stejnokroj 21, bavlněný stejnokroj 21, zimní oděv 55 a obuv a vysoké boty 24. Veškeré zásoby soukenného stejnokroje byly nadále používány do roku 1968 na úhradu potřeby vycházkového stejnokroje a částečně i cvičebního stejnokroje. Soukenný plášť měl být využíván i po roce 1968 k novému vycházkovému stejnokroji. Bavlněný stejnokroj se měl spotřebovat do roku1962 a zimní oděv a obuv do konce roku 1965. Vysoké boty se podle plánu měly vyřadit v roce 1962. S tím, že Ministerstvo vnitřního obchodu mělo zájem v letech 1961 – 1966 o zhruba 150 000 párů vysokých bot ročně. Ministerstvo národní obrany kalkulovalo s možností prodeje vysokých bot 24 do zahraničí, ale nebyl o ně zájem.

Jan Šach

 

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

02. 10. 2022
Pro první světovou válku byl charakteristický zákopový způsob boje. V zákopech se žilo,…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…