Čeští vojáci v novodobých zahraničních operacích, seznam jednotlivých misí

Čeští vojáci v novodobých zahraničních operacích, seznam jednotlivých misí

06. 02. 2021

Jedním z klíčových úkolů Armády České republiky je v současnosti její působení v zahraničních operacích. Po roce 1990 se činnost českých, tehdy ještě československých, vojáků mimo naše území zásadním způsobem rozšířila. Do dnešních dnů tak příslušníci AČR působili v třech desítkách zemí celého světa. Na následujících řádcích vám přinášíme přehled misí, operací a akcí, jimiž čeští vojáci v minulých desetiletích prošli.

Čeští vojáci působili od roku 1990 na třech kontinentech – v Evropě, Asii, Africe, a to ve více než 30 zemích světa. Celkem k letošnímu roku eviduje Česká republika přibližně 17 000 novodobých válečných veteránů a veteránek.

Češi se do některých konfliktů ve světě zapojili zpočátku v malém měřítku ještě jako příslušníci vojsk Varšavské smlouvy. Významnější a širší angažmá nastalo po politických a společenských změnách na konci roku 1989, a to v rámci procesu demokratizace a postupné integrace České republiky do západních struktur. Účast našich jednotek v jednotlivých zahraničních operacích se odehrávala na základě mandátu OSN, EU či OBSE, ale především pod velením NATO. A to i předtím, než Česká republika v roce 1999 do Severoatlantické aliance vstoupila.

Čeští vojáci plnili v zahraničních operacích úkoly, které vyžadovaly široké spektrum odborností. Čeští vojáci spolupracovali se zahraničními partnery v aliančním prostředí a díky tomu se posílila jejich sebedůvěra. Získali četné zkušenosti v přímém nasazení, v praxi si ověřili svoje schopnosti, poznatky z reálného nasazení mohli implementovat do přípravy a výcviku vojsk.  Významným posunem byla pro Armádu České republiky především účast v operacích na Balkáně, v Iráku, v Afghánistánu, v Mali a v operacích chránících vzdušný prostor v Pobaltí.

Postupně tak různé složky Armády České republiky – zástupci pozemních, vzdušných nebo speciálních sil, vojenští zdravotníci, chemici, logistici, ženisté, dělostřelci, ale i vojenští policisté či příslušníci protivzdušných sil – prokazovali v operacích své schopnosti. Čeští vojáci plnili svěřené úkoly nejen přímo v poli, ale i na velitelstvích a ve štábech jednotlivých operací.

Od počátku 90. let tak navazovali na odkaz zahraničního odboje legionářů v období první světové války a krátce po ní, posléze i na snahu o obnovu Československé republiky během druhé světové války a odmítnutí smířit se s německou okupací účastníky čs. zahraničního odboje.

 

 

 

Perský záliv

 

Druhého srpna 1990 irácká vojska obsadila Kuvajt. Jednou ze záminek pro invazi bylo údajné snižování cen ropy ze strany Kuvajtu. Skutečným důvodem však byla kuvajtská ropná pole, která si chtěl Irák vojenskou silou přisvojit. Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) označila iráckou anexi Kuvajtu za neplatnou a vyzvala Irák k okamžitému stažení. Všechny pokusy o diplomatické řešení však selhaly. RB OSN schválila použití vojenské síly k osvobození Kuvajtu. Byla vytvořena široká mezinárodní koalice 28 států (později jich bylo 33) v čele s USA a následně 7. srpna 1989 zahájena operace Pouštní štít, po níž následovala operace Pouštní bouře.

 

Operace Pouštní štít a Pouštní bouře (Desert Shield a Desert Storm)

Saúdská Arábie, Kuvajt

Dne 23. září 1990 odsouhlasilo tehdejší Federální shromáždění ČSFR účast československé protichemické jednotky v Perském zálivu. Za pouhé dva měsíce byli vybráni dobrovolníci a technika. Už koncem listopadu 1990 byla jednotka připravena ke svému vyslání. Protichemickou jednotku přepravilo do Království Saúdské Arábie v prosinci 1990 třináct amerických letounů C-5 Galaxy. Československý samostatný protichemický prapor se v koaličních řadách zúčastnil války v Perském zálivu od prosince 1990 do května 1991, kde se zapojil do operací Pouštní štít (Desert Shield) a Pouštní bouře (Desert Storm). Jednotka, kterou tvořilo celkem 206 vojáků, zabezpečovala ve prospěch spojenců chemický a radiační průzkum. Dva chemické odřady byly zařazeny do sestavy 4. a 20. saudskoarabské brigády. Zdravotnický odřad byl dislokován v základním táboře Hafar al-Batin. Velení, štáb a třetí protichemický odřad byly dislokovány ve Vojenském městě krále Chálida. Čechoslováci tak ještě jako členové Varšavské smlouvy přispěli k osvobození Kuvajtu.

 

United Nations Guards Contingent in Iraq (UNGCI)

Irák – Bagdád, Dohúk, Erbil, Sulajmáníja, Basra

V roce 1991 se českoslovenští vojáci zapojili do humanitární mise UNGCI v Iráku (United Nations Guards Contingent in Iraq), která dohlížela na rozdělování pomoci iráckému obyvatelstvu postiženému válkou v Zálivu. Mezinárodní strážní síly působily zejména v oblasti Kurdistánu, ve městech Sulajmáníja, Dohúk a Erbíl. V rámci této operace a návazných programů byla poskytována pomoc iráckému obyvatelstvu až do roku 2003. Celkem se mise zúčastnilo více než 300 českých a slovenských vojáků.

 

United Nations Special Commision (UNSCOM)

Irák

Českoslovenští a později čeští vojáci se v letech 1991 až 1993 účastnili operace UNSCOM (United Nations Special Commision) v Iráku. Zapojili se do činnosti inspekčních skupin, které měly monitorovat dodržování rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 687, jež po válce v Zálivu ukládala Iráku mimo jiné, aby zlikvidoval zbraně hromadného ničení. Součástí inspekčních týmů v daném období bylo celkem 11 příslušníků československé a následně české armády.

 

 

Balkán

 

Na počátku krvavé občanské války na Balkáně stály neshody mezi republikami a autonomními oblastmi bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ), která se rozpadla na začátku devadesátých let minulého století.  Vzrůstající multietnické napětí, úzce související s postupným vyhlašováním nezávislosti nástupnických států a nacionálně-emancipačními požadavky jednotlivých entit, vyústilo v sérii válečných, národnostně nebo nábožensky motivovaných konfliktů. Jejich intenzita a eskalující etnické čistky přiměly mezinárodní společenství reagovat. Rada bezpečnosti OSN schválila 27. listopadu 1991 rezoluci o vyslání mírových sborů.

Rozpad federativní Jugoslávie a následný válečný konflikt vyústil v průběhu dalších let ve vznik šesti, respektive sedmi nezávislých států.

 

Operace UNPROFOR/UNCRO

Chorvatsko

O účasti naší armády v mírových misích na území bývalé Jugoslávie rozhodla vláda tehdejší ČSFR svým usnesením z ledna 1992. Českoslovenští/čeští vojáci vybudovali od jara 1992 společně se zahraničními partnery v mírové operaci OSN UNPROFOR (United Nations Protection Force) v oblasti zvané Srbská Krajina řadu kontrolních a propouštěcích stanovišť, organizovali mobilní pozorovací týmy a doprovázeli konvoje s humanitární pomocí a uprchlíky. Jednotku v síle praporu tvořily tři roty s 500 vojáky. Velitelství, logistika a druhá rota byly dislokovány v kempu Borje nedaleko obce Korenica (dříve Titova Korenica). První rota sídlila v obci Jezerce a třetí rota v obci Udbina. Prapor byl začleněn do struktury sektoru JIH (velitelství v Kninu) spolu s prapory z Francie a Keni, později z Kanady a Jordánska. Po vniku České republiky a Slovenské republiky (1. ledna 1993) působil na území bývalé Jugoslávie ještě tři měsíce společný československý prapor. V roce 1994 byl prapor rozšířen o mechanizovanou, průzkumnou a ženijní rotu, protitankovou četu a polní chirurgickou nemocnici a počet vojáků vzrostl téměř na tisíc.

Na svou činnost v operaci UNPROFOR navázali v roce 1995 čeští vojáci i v následné, nově ustavené operaci UNCRO (United Nations Confidence Restoration Operation). Do mise UNCRO byl začleněn 3. mírový prapor České republiky. V lednu 1996 se část jednotky stala součástí českého kontingentu mise UNTAES (United Nations Transition Administration in Eastern Slavonia), která dohlížela na opětovnou integraci Východní Slavonie do Chorvatska. Další část jednotky byla zařazena do českého kontingentu v operaci IFOR v Bosně a Hercegovině. Zbývající část jednotky se přesunula zpět do České republiky.

Operace UNPROFOR se zúčastnilo v letech 1992 až 1995 celkem 2 250 československých/českých vojáků. Operací UNCRO prošlo v letech 1995 až 1996 celkem 750 vojáků.

 

Operace UNTAES (UNPROFOR, UNCRO)

ChorvatskoKnin, Záhřeb, Klisa

Český polní chirurgický tým byl koncipován jako samostatné chirurgické zařízení, které od svého vzniku v roce 1994 poskytovalo neodkladné, život zachraňující výkony s cílem stabilizovat pacienty pro přesun na vyšší zdravotnické služby mise UNPROFOR (Knin) a později mise UNCRO (Záhřeb). V březnu 1996 se polní chirurgická nemocnice přestěhovala do města Klisa ve Východní Slavonii, kde začala působit v mírové misi OSN UNTAES. V operaci se vystřídalo v letech 1994 až 1998 na 100 vojáků.

 

Operace IFOR

Bosna a Hercegovina

V roce 1996 se čeští vojáci pod velením NATO zapojili do operace IFOR (Implementation Force)/Joint Endeavour (Společné úsilí). Příslušníci 6. mechanizovaného praporu a další členové českého kontingentu pomáhali na území Bosny a Hercegoviny udržovat bezpečné prostředí a spolu se zahraničními kolegy vynucovali dodržování vojenských ujednání mírové smlouvy známé jako Daytonská dohoda (oficiálně Všeobecná rámcová dohoda o míru v Bosně a Hercegovině). V sestavě britské mnohonárodní divize monitorovali činnost dříve znepřátelených skupin – pravoslavných Srbů, Bosňáků vyznávajících islám a katolických Chorvatů. Mechanizovaný prapor disponoval celkem 320 kusy pásové a kolové techniky. Příslušníci jednotky rovněž logisticky pomáhali Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) při organizaci voleb v Bosně a Hercegovině. Počet členů kontingentu dosáhl v průběhu operace 850 osob. Jednotky IFOR svou misi dokončily po místních volbách v září 1996.

 

Operace SFOR (SFOR I a SFOR II)

Bosna a Hercegovina

Na operaci IFOR navázala operace SFOR (Stabilisation Force)/Joint Guard (Společná stráž), v níž čeští vojáci působili v letech 1996 až 2004. Operace SFOR pokračovala v budování bezpečného prostředí v Bosně a Hercegovině. Český prapor byl dislokován po obou stranách zóny separace oddělující znepřátelené strany, přičemž u jednotlivých mechanizovaných rot docházelo v průběhu operací k dílčím změnám a k úpravám prostorů odpovědnosti. Kontingent prošel v rámci operace SFOR osmi rotacemi. Tvořilo jej velitelství kontingentu a sekce součinnosti se štáby SFOR v počtu 22 osob, mechanizovaný prapor v síle přibližně 600 vojáků a přibližně dvacetičlenný vrtulníkový odřad se dvěma vrtulníky Mi-17 dislokovaný na kanadské základně ve městě Velika Kladuša. Velitelství českého kontingentu bylo umístěno v obci Bosanska Krupa na území Federace Bosny a Hercegoviny. Mandát mírové operace SFOR I skončil v červnu 1998, kdy vstoupil v platnost mandát pro SFOR II.  Česká republika svou činnost v operaci SFOR II postupně utlumovala a koncem roku 2004 v ní setrvalo již jen sedm vojáků na velitelstvích v Záhřebu a Sarajevu.

Celkem operacemi IFOR/SFOR I a SFOR II prošlo na 6 300 vojáků.

 

Kontingent 6. polní nemocnice, operace AFOR / Allied Harbour

Albánie, Turecko

Kontingent 6. polní nemocnice byl vyslán v dubnu 1999 do Albánie, kde poskytoval zdravotnickou pomoc kosovským uprchlíkům. Do humanitární alianční operace AFOR (Albania Force)/Allied Harbour se zapojilo na 100 českých vojáků. Když v létě téhož roku postihlo severozápadní část Turecka ničivé zemětřesení, pro český zdravotnický personál to znamenalo nový úkol. Mobilní týmy se přesunuly do tureckého města Gölcük, kam je později následovala i hlavní část polní nemocnice. Své působení v Turecku ukončili Češi na podzim 1999.

 

Operace KFOR

Kosovo

V březnu roku 1999 se Česká republika stala členem NATO. Pod velením NATO zahájily v červenci 1999mnohonárodní síly KFOR (Kosovo Force) na území Kosova (v době SFRJ Socialistická autonomní provincie Kosovo) operaci Joint Guardian (Společný strážce; 1999-2005), po níž následovala operace Joint Enterprise (2005 – dosud). Cílem operací bylo poskytovat podporu misi OSN v Kosovu (UNMIK) a přispívat k vytváření a udržování bezpečného prostředí, které by umožnilo pokračování mírového procesu a demokratického vývoje země, včetně snahy obnovit důvěru mezi tamními etnickými skupinami.

Česká republika se již jako člen NATO zapojila do této operace hned v červenci 1999 průzkumnou rotou a dopravním letounem An-26. Kontingent AČR byl tvořen velitelstvím, sekcí součinnosti se štáby KFOR, 6. průzkumnou rotou a leteckou jednotkou. Mezi hlavní úkoly roty patřilo střežení kosovsko-srbské administrativní hranice dlouhé 42 km, monitorování veškeré činnosti na tomto svěřeném úseku, evidování a zajištění bezpečného návratu uprchlíků a vytvoření podmínek pro obnovu mírového soužití kosovských Srbů a kosovských Albánců. Rota rovněž nepřetržitě zabezpečovala střežení a ochranu odloučených oblastí obývaných srbskou menšinou. Později byla rota navýšena o jednotky Vojenské policie a CIMIC. Taktéž byly posíleny i bojové prvky roty.

Kromě vlastních kontingentů spolupracovali Češi se Slováky, s nimiž vytvořili v Kosovu společný prapor. Česká republika převzala k 1. srpnu 2005 na jeden rok od Finska roli tzv. vedoucího státu ve struktuře Mnohonárodní brigády Střed. Poprvé v novodobé historii tak příslušníci AČR veleli ostatním zahraničním vojákům. Jednotky Mnohonárodní brigády Střed tvořili vojáci z České republiky, Finska, Irska, Slovenska, Švédska a Lotyšska. Šlo v dané době o jeden z nejvýznamnějších dlouhodobých úkolů AČR.  Poslední úkolové uskupení AČR v misi KFOR ukončilo svoji činnost 3. listopadu 2011 a opustilo základnu Šajkovac, kde byly české (a slovenské) kontingenty dislokovány od roku 2000. Mise mezinárodních sil KFOR v Kosovu se do roku 2011 zúčastnilo na 8 500 vojáků z 23 jednotek AČR. Ve své době se jednalo o nejdelší zahraniční misi AČR.

V současnosti působí příslušníci AČR na velitelství KFOR na základně Film City v Prištině. V rámci svých funkcí specialistů – například v operační, geografické a logistické oblasti – se stále podílejí především na tzv. operační fázi mise Minimum Military Presence (GATE 3), která navázala na fázi Deterrent Presence (GATE 2) ukončenou v roce 2017.

 

Operace Essential Harvest (TFH)

Makedonie

Čeští vojáci spolupracovali v roce 2001 se zahraničními partnery i v operaci Essential Harvest (Task Force Harvest, TFH) v tehdejší Makedonii (FYROM, dnes Severní Makedonie). V sestavě britské 16. vzdušně výsadkové brigády působilo 120 příslušníků AČR společně s kontingenty Velké Británie, Itálie, Řecka, Francie, Kanady, Španělska, Turecka, Nizozemska, Německa a Belgie. Jednotka zabezpečovala ochranu velitelství mnohonárodní brigády, vytvářela vzdušně-výsadkovou zálohu velitele brigády, prováděla ostrahu retranslačních stanic, doprovázela zásobovací konvoje a patrolovala v prostoru velitelství brigády. Podpořila tak mezinárodní cíl, jímž bylo odebírání a likvidace povstaleckých zbraní.

 

Operace CONCORDIA

Makedonie

Dnem 1. dubna 2003 převzala Evropská unie odpovědnost za nadnárodní vojenskou mírovou operaci na území bývalé Jugoslávské republiky Makedonie (FYROM, dnes Severní Makedonie). Společné vojenské síly Evropské unie – EUFOR vystřídaly jednotky NATO, které udržovaly mír v Makedonii již od léta roku 2001. Operace CONCORDIA byla první operací pod velením EU. Síly EUFOR tvořilo více než 400 příslušníků ozbrojených sil z celkem 26 států. Česká republika byla zastoupena ve štábu operace dvěma příslušníky AČR.

 

Operace EUFOR – Althea

Bosna a Hercegovina

Celkem sedm českých kontingentů se v letech 2004 až 2008 vystřídalo v operaci EUFOR – Althea na území Bosny a Hercegoviny (European Union Force Bosnia and Herzegovina). Kontingent tvořila strážní četa a vrtulníková jednotka. České jednotky vykonávaly strážní činnost, vzdušný průzkum a leteckou přepravu osob a materiálu. První z kontingentů měl 85 členů, v posledním sedmém pak sloužili už pouze čtyři příslušníci AČR. K rozvoji ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny přispívali Češi na velitelské základně v Sarajevu i v pozdějších letech.

 

 

Kuvajt

 

Operace Enduring Freedom

Kuvajt

Po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 se ČR zapojila do nových náročných operacích v zahraničí. První z nich byla účast AČR v protiteroristické operaci Enduring Freedom (Trvalá svoboda) na území Kuvajtu od února 2002. Jednotku tvořilo velitelství, štáb, národní podpůrný prvek a zesílená 9. rota chemické ochrany z Liberce. Součástí jednotky byl i speciální zdravotnický odřad. Klíčovou roli v kontingentu hráli chemici, kteří navázali na své předchůdce z operací Pouštní štít a Pouštní bouře. Češi opět potvrdili své schopnosti v oblasti ochrany před chemickými, biologickými, jadernými a radiologickými zbraněmi či prostředky. Jednotka byla začleněna do účelového uskupení vojsk Combined Joint Task Force – Consequence Management (CJTF-CM). Na žádost kuvajtské strany byl po celou dobu působení českého kontingentu na základně Camp Doha organizován výcvik v oblasti chemického zabezpečení. Po první rotaci převzali v září 2002 úkoly jednotky příslušníci 4. odřadu radiační, chemické a biologické ochrany z Týna nad Vltavou.

Na základě požadavku USA byl stávající odřad posílen a v únoru 2003 zahájil v Kuvajtu plnění operačního úkolu 1. prapor radiační, chemické a biologické ochrany, který se po doplnění o 69 vojáků Ozbrojených sil Slovenské republiky přejmenoval na 1. česko-slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany (1.čsprrchbo). Od poloviny dubna 2003 pak bylo praporem zahájeno poskytování humanitární pomoci (rozvoz vody a potravin) obyvatelům jižního Iráku. Ještě před květnovým ukončením spojeneckých bojových operací na území Iráku  se část praporu v počtu 50 osob přesunula 22. dubna 2003 do Iráku, kde ve městě Basra začala připravovat základnu pro 7. polní nemocnici. Kontingentem mezi lety 2002 až 2003 prošlo více než 600 vojáků.

 

Řecko

 

Operace Distinguished Games

Řecko – Athény

Česká republika se zapojila v roce 2004 se svým protichemickým odřadem do alianční operace Distinguished Games (Významné hry). Cílem operace bylo zajistit bezpečnost XXVIII. letních olympijských her a následně XII. paralympijských her v řeckých Aténách. Kontingent AČR tvořilo 100 specialistů – příslušníků 312. mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany NATO. Prapor byl připraven od srpna do září 2004 provádět na místě radiační, chemický a biologický průzkum a poskytovat pomoc při odstraňování následků případného použití zbraní hromadného ničení. Česká republika byla během nasazení vedoucím národem mezinárodního praporu.

 

 

Pakistán

 

Humanitární operace NATO Winter Race

Pákistán – Bagh

Do Pákistánu, jenž byl 8. října 2005 postižen ničivým zemětřesením, se již 12. října 2005 vydal v rámci humanitární operace NATO Winter Race český šestičlenný traumatologický tým s materiální pomocí. Původní tým vystřídala v listopadu 2005 třicetičlenná skupina vojenských zdravotníků, která byla zařazena do sestavy nizozemské polní nemocnice dislokované ve městě Bagh. Mise byla ukončena v lednu 2006.

 

 

 

Afghánistán

 

Od roku 2002 do roku 2021 se v zahraničních operacích v Afghánistánu vystřídalo 11 500 vojáků Armády České republiky, z nichž někteří zde působili opakovaně. Jednalo se o nejdelší operační nasazení příslušníků AČR v její novodobé historii. Česká republika zaujímala počtem nasazených vojáků a vojákyň 6. až 8. místo z celkového počtu 39 koaličních států, které se od roku 2001 zapojily do jednotlivých operací na území Afghánistánu. AČR byla v Afghánistánu historicky poprvé nasazena v bojových protipovstaleckých operacích.

V Afghánistánu dostali čeští vojáci příležitost prověřit zbraně, techniku, vybavení i celkovou připravenost. V praxi si ověřili a zdokonalili naučené taktické postupy a principy vedení bojové činnosti na zemi i ve vzduchu. Došlo k modernizaci zbraní, spojovacích prostředků, uniforem, prostředků balistické ochrany, k nasazení nové techniky a vojenského materiálu. Jednalo se např. o vozidla Humvee, MRAP a Pandur, bezpilotní prostředky, rušičky, přístroje nočního vidění nebo roboty EOD. Letecké jednotky získaly zkušenosti v létání v extrémních vysokohorských podmínkách a prověřily taktické postupy během výcviku afghánských pilotů a pozemního personálu. Lékaři uplatnili a rozšířili své zkušenosti v oboru válečné chirurgie (střelná poranění, život ohrožující zranění po bombových útocích, hromadné příjmy). V praxi byly prověřeny programy zdravotnického a strategického odsunu z prostoru operace MEDEVAC (Medical Evacuation) a STRATEVAC (Strategic Evacuation). Logistické jednotky získaly schopnost zabezpečit vojska v extrémně složitých podmínkách. Novým prvkem v rámci zahraničních operacích AČR se stal provinční rekonstrukční tým (PRT) v provincii Lógar, který se od předchozích nasazených jednotek odlišoval svým kombinovaným, civilně-vojenským charakterem. Vysoké nároky na komplexní zabezpečení českých jednotek v Afghánistánu si vyžádaly vytvoření úkolového uskupení, které pod jednotným velením zastřešovalo nasazené jednotky.

 

Operace ISAF (International Security Assistance Force)

V operaci ISAF na území Afghánistánu působily jednotky AČR v prostoru dvou regionálních velitelství TAAC (Train, Advise and Assist Command): TAAC‑Capital (TAAC‑C), TAAC‑East (TAAC‑E).

 

Polní nemocnice

Afghánistán – Kábul

Na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN č. 1386 z roku 2001 byla zahájena operace FINGAL, v jejímž rámci došlo k rozmístění mezinárodních vojenských sil v Afghánistánu. Vysláním 6. polní nemocnice v květnu 2002 se ČR poprvé zapojila do boje mezinárodního společenství proti terorismu na území Afghánistánu. Jejím úkolem bylo zdravotnické zabezpečení příslušníků mezinárodních sil ISAF (International Security Assistance Force) a poskytování humanitární pomoci obyvatelům Afghánistánu. Následně ji vystřídaly lékařské týmy z 11. polní nemocnice, které plnily úkoly v  operaci do roku 2003. Oběma kontingenty, včetně českého polního chirurgického týmu v sestavě německé polní nemocnice, prošlo více než 290 vojáků.

 

EOD tým + METEO služba

Afghánistán – Kábul

V letech 2004 až 2007 působil v řadách mezinárodních sil ISAF tým vojáků z jednotky EOD (Explosive Ordnance Disposal), který prováděl pyrotechnický průzkum, likvidoval nevybuchlou munici a nástražné výbušné systémy (IED – Improvised Explosive Device) a zabezpečoval ženijní průzkum na letišti v Kábulu. Čeští vojáci dále zodpovídali za meteorologické zabezpečení orgánů řízení letového provozu. V šesti odřadech se vystřídalo cca 100 příslušníků AČR.

 

Provinční rekonstrukční tým

Afghánistán – Fajzábád

V letech 2005 až 2007 zajišťovali Češi ochranu německého provinčního rekonstrukčního týmu (Provincial Reconstruction Team – PRT) na základně Fajzábád v provincii Badachšán. Chránili tamní letiště, doprovázeli vozidla a zásobovací konvoje PRT a rovněž patrolovali v přiděleném prostoru odpovědnosti. Od počátku svého nasazení plánovali a samostatně realizovali rekonstrukční a humanitární projekty vlastní jednotkou CIMIC (civilně-vojenské spolupráce). Jednalo se především o realizaci tzv. projektů s okamžitým efektem (Quick Impact Projects), které byly finančně dostupné a realizovatelné v krátkém časovém úseku. Česká republika nasadila celkem šest kontingentů, jimiž prošlo více než 400 vojáků.

 

Lead Nation KAIA

Afghánistán – Kábul

Česká republika převzala v letech 2006 a 2007 roli tzv. vedoucího státu (Lead Nation) na mezinárodním letišti v Kábulu (Kabul International Airport – KAIA). Český kontingent v počtu 47 vojáků odpovídal po dobu čtyř měsíců za řízení a bezpečnost letiště, podílel se na přípravě předání letiště do správy afghánské vlády, komplexně zabezpečoval provoz letiště ve prospěch mnohonárodních sil a zajišťoval civilní letový provoz. Pod českým velením působilo na 500 vojáků a specialistů z přibližně 20 členských států NATO a Afghánistánu.

 

Polní nemocnice a chemická jednotka CBRN + METEO + AIR OMLT (Operational Mentor Liaison Team)

Afghánistán – Kábul

Také při svém druhém nasazení v Afghánistánu od dubna 2007 potvrdili čeští vojenští zdravotníci vysoké renomé. V průběhu bojové činnosti koaličních jednotek poskytovali do prosince 2008 komplexní lékařskou péči raněným a nemocným na úrovni ROLE-2 na základně KAIA SOUTH. Chemici z jednotky CBRN (Chemical, Biological, Radiological, Nuclear) prováděli průzkum v oblasti ochrany před chemickými, biologickými, jadernými a radiologickými zbraněmi či prostředky. Dále se čeští vojáci podíleli od dubna 2008 na výcviku afghánských vzdušných sil na vrtulnících Mi-17 a Mi-24/35, který zabezpečoval letecký tým OMLT. Součástí kontingentů byli rovněž příslušníci AČR, kteří plnili úkoly hydrometeorologického zabezpečení, řízení letového provozu (ŘLP) a řízení vzdušných operací na mezinárodním letišti v Kábulu. Celkem se v pěti kontingentech vystřídalo v letech 2007 a 2008 přes 500 vojáků.

 

Kontingent KAIA a chemická jednotka CBRN + METEO + AIR OMLT

Afghánistán – Kábul

Po vystřídání kontingentů v prosinci 2008 přibyl nově v sestavě jednotky národní podpůrný prvek NSE (National Support Element), který plnil úkoly spojené se zabezpečením logistické podpory II. úrovně (I. úroveň – jednotky vojsk, II. úroveň – NSE, III. stupeň – Distribuční centrum, Odbor vojenské dopravy). Chemický odřad i nadále zajišťoval pro velitelství ISAF v Kábulu plnění úkolů chemického zabezpečení, CBRN průzkum, odběr a následný transport odebraných vzorků a jejich vyhodnocování v mobilní laboratoři. V případě potřeby zabezpečoval úkoly spojené s očistou osob a dekontaminaci techniky na letišti v Kábulu. Tým AIR OMLT pokračoval ve své činnosti stejně jako příslušníci hydrometeorologického zabezpečení a odborníci na řízení letového provozu. Až do roku 2010 se ve třech kontingentech vystřídalo téměř 200 vojáků AČR.

 

SOG Vojenské policie

Afghánistán – Hílmand, Lógar

V období let 2007 až 2008 působila v afghánské provincii Hílmand v operaci ISAF skupina speciálních operací SOG (Special Operations Group) Vojenské policie. Po boku Britů plnila jednotka SOG speciální úkoly: zasahovala proti nelegálním ozbrojeným skupinám a pachatelům násilné trestné činnosti a asistovala při ochraně důležitých osob. Skupina SOG byla rovněž vyčleněna jako zásahová jednotka rychlé reakce. V září 2008 byl kontingent v rámci redislokace přemístěn do provincie Lógar. Celkem se ve třech kontingentech vystřídalo na 100 vojáků.

 

Velitelství operace ISAF

Afghánistán – Kábul

Na základě požadavků velitele operace ISAF vysílala AČR dvacítku svých příslušníků nejrůznějších odborností do velitelských struktur na velitelství na základnách v Kábulu a Bagrámu.

 

Kontingent AČR mise ISAF

Afghánistán – Uruzgán, Deh Ravod

Češi v letech 2008 až 2009 chránili nizozemskou základnu Hadrian poblíž města Deh Ravod v provincii Uruzgán. Velitel strážní jednotky byl rovněž zodpovědný za koordinaci činnosti při ochraně základny společně s příslušníky ASG (Afghan Security Guard), jejíž předsunuté základny se nacházely do 10 km od základny. V rámci ochrany nizozemského PRT zde působily dva české kontingenty, dohromady s více než 120 vojáky. Čeští vojáci sloužili na základně společně s dvěma sty Nizozemci a vojáky z francouzské horské pěchoty.

 

Provinční rekonstrukční tým

Afghánistán – Lógar

Jedním ze zásadních úkolů pro Českou republiku bylo vybudování a vedení vlastního provinčního rekonstrukčního týmu PRT (Provincial Reconstruction Team), který v afghánské provincii Lógar působil v letech 2008 až 2013. Součástí PRT byli rovněž civilní experti vyslaní Ministerstvem zahraničních věcí České republiky v maximálním počtu 14 osob, kteří navrhovali a realizovali rozvojové a humanitární projekty podle potřeb afghánské samosprávy. Bezpečnost těchto expertů zajišťovali vojáci, kteří se zároveň podíleli na výcviku příslušníků afghánských bezpečnostních sil ANSF (Afghan National Security Forces).  Čeští přispěli mimo jiné i k úspěšnému průběhu prezidentských voleb v roce 2009, kdy se podíleli na zajištění bezpečného prostředí v okolí volebních míst v distriktu Azra.

Vytvořením českého PRT v rámci operace ISAF na základně SHANK u města Pol-e Alam v provincii Lógar zúročila Armáda České republiky plně své dosavadní zkušenosti z nasazení v německém PRT ve Fajzabádu. V Lógaru působilo 10 kontingentů, v nichž se vystřídalo více než 2 600 vojáků.

 

Vrtulníková jednotka (Heli Unit)

Afghánistán – Paktíka

Česká vrtulníková jednotka (Task Force HIPPO – Úkolové uskupení Hroch) tvořená leteckým a pozemním personálem působila v letech 2009 až 2011 v afghánské provincii Paktíka v blízkosti hranice s Pákistánem. Byla umístěna na předsunuté operační základně koaličních sil NATO FOB (Forward Operating Base) Šarana. Hlavními úkoly bylo posílení přepravních kapacit na teritoriu Regionálního velitelství východ (RC-E), podpora nasazených jednotek rychlé reakce a pomoc při evakuaci zraněných a nemocných vojáků NATO a afghánských bezpečnostních sil. Jednotka létala na modernizovaných vrtulnících Mi-171Š. Posádky přepravily více než 9 000 osob a 334 tun materiálu. Celkem touto operací prošlo sedm kontingentů, každý z nich tvořilo až 100 vojáků.

 

Úkolové uskupení AČR ISAF + National Support Element

Afghánistán – Kábul

V roce 2010 si čím dál náročnější úkoly AČR v Afghánistánu vyžádaly komplexní přístup. Proto bylo na základě předchozích zkušeností a aktuální situace rozhodnuto o vytvoření úkolového uskupení (ÚU) AČR ISAF na základně KAIA. Velitel ÚU administrativně řídil nasazené české jednotky a zároveň vykonával funkci staršího národního představitele AČR v Afghánistánu. ÚU zároveň organizačně zastřešovalo a zabezpečovalo centrální zásobování veškerým materiálem a službami. Cílem byla racionalizace a centralizace systému komplexní podpory všech českých jednotek nasazených v operaci ISAF. Nedílnou součástí sestavy byl rovněž Národní podpůrný prvek NSE (National Support Element), jehož úkolem byla přímá logistická podpora kontingentů AČR na území Afghánistánu. Vytvořením ÚU začala nová etapa ve struktuře velení a řízení všech jednotek a prvků AČR nasazených v misi ISAF. Během působení 10. úkolového uskupení AČR v roce 2014 se operace ISAF změnila na operaci Resolute Support (RS). Počet příslušníků jednotlivých úkolových uskupení se v průběhu let měnil, a to především v závislosti na počtu a úkolech zabezpečovaných osob a jednotek nasazených v operaci ISAF a později RS.

 

Air Mentoring Team (AMT), Air Advisory Team (AAT) a Guardian Angels (GA)

Afghánistán – Kábul

Čeští vojáci cvičili v letech 2008 až 2019 příslušníky vzdušných sil Afghánské národní armády (ANA) na vrtulnících Mi-24/35 a od roku 2010 i na vrtulnících Mi-17. Česká republika vyslala během svého působení v operacích ISAF a RS celkem 31 kontingentů leteckých poradních týmů  – 7 x OMLT (Operational Mentor Liaison Team) v letech 20082010, 4 x AMT (Air Mentoring Team) od roku 2010 do roku 2011 a 20 týmů  AAT (Air Advisory Team) mezi roky 20112019. Hlavním úkolem všech jednotek byl výcvik letových posádek a pozemního technického personálu Vzdušných sil ANA. České OMLT, AAT a AMT byly po většinu svého působení zařazeny pod velení americké 438. Air Expeditionary Advisory Squadron (AEAS) – mezinárodní letecké poradní letky, která se od února 2016 přejmenovala na 311. AEAS složenou z chorvatského, maďarského, slovenského a amerického poradního týmu. Vzhledem k dobré reputaci českých letců a jejich dlouhodobým zkušenostem s výcvikem vAfghánistánu, jim bylo v březnu 2015 umožněno převzít velení této jednotce, což bylo poprvé od 2. světové války, kdy americké jednotce velel cizinec. Poslední, 24. jednotka AAT, ukončila činnost v lednu 2019. Následující dvě rotace byly složeny už pouze z vojáků jednotky ochrany GA (Guardian Angels), jež byla součástí AAT od roku 2015. Její příslušníci plnili úkoly v rámci ÚU AČR a zabezpečovali ochranu koaličních mentorů a instruktorů při výcviku vojenských afghánských pilotů a technického personálu. Jednotka GA ukončila svou činnost v lednu 2020. Počty nasazených vojáků se mezi lety 2009 až 2019 pohybovaly v jednotlivých OMLT, AMT, AAT a GA od 11 do 40 osob. 

 

Jednotka chemické a biologické ochrany (CBRN)

Afghánistán – Kábul

Na své předchůdce z řad chemického vojska navázala v letech 2010 až 2013 jednotka CBRN, která vyhodnocovala radiační, biologickou a chemickou situaci v Kábulu, spolupracovala při výcviku nových chemických specialistů Afghánské národní armády, prováděla komplexní chemický průzkum na celém území Afghánistánu a měla za úkol varovat vojska ISAF a orgány místní samosprávy před možnými CBRN hrozbami. Celkem se v sedmi rotacích (9. tým – 15. tým CBRN) vystřídalo více než 50 vojáků AČR. Jednotka ukončila svoji činnost v prosinci 2013.

 

Výcviková jednotka Vojenské policie

Afghánistán – Vardak

V letech 2011 až 2013 se příslušníci Vojenské policie podíleli na výcviku Afghánské národní policie v provincii Vardak v Národním policejním výcvikovém centru NPTC (National Police Training Center). Čeští vojenští policisté mentorovali afghánské instruktory a dohlíželi na organizaci a přípravu jejich výcviku. Výcvikové jednotky VP byly zařazeny do sestavy mezinárodního týmu mentorů pod vedením Francie. Každou ze čtyř rotací tvořilo dvanáct příslušníků.

 

Úkolové uskupení speciálních sil

Afghánistán – Nangarhár

Vojáci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova sloužili v letech 2011 až 2012 ve dvou úkolových uskupeních v afghánské provincii Nangarhár na základně Hombré v Dželálábádu.  K hlavním úkolům jednotky patřilo vybudovat, vycvičit a mentorovat speciální zásahovou jednotku Afghánské národní policie (ANP) a přímo se podílet na společném plnění úkolů s Afghánci. Příslušníci jednotky koordinovali svou činnost s místními zpravodajskými a speciálními jednotkami v oblasti boje proti terorismu, obchodu s drogami a se zbraněmi a v boji proti kriminálním živlům. Během působení obou jednotek bylo zajištěno více než tisíc kilogramů drog. Zároveň byly zabaveny a zničeny nelegálně držené zbraně, pěchotní a dělostřelecká munice, trhaviny a komponenty pro výrobu improvizovaných nástražných výbušných zařízení. V každém ze dvou úkolových uskupení působilo 100 příslušníků českých speciálních sil.

 

Operational Mentoring and Liaison Team (OMLT)

Afghánistán – Vardak

České týmy OMLT (Operational Mentoring and Liaison Team), jež vojáci neformálně nazývali „omeleta“, byly v letech 2010 až 2013 nasazeny v bojové operaci. Cvičily a mentorovaly příslušníky pěších jednotek o síle praporu (kandaku) Afghánské národní armády v provincii Vardak. Účelem výcviku bylo zvýšit operační schopnosti všech jednotek kandaku. Velitelství českého OMLT bylo umístěno na základně Sultan Chajl (COP Carville –  Combat Outpost). Čeští vojáci ve spolupráci s americkými a afghánskými jednotkami působili na třech předsunutých základnách. V každé z pěti rotací plnilo úkoly přibližně 50 vojáků.

 

Polní chirurgický tým (PCHT) ISAF

Afghánistán – Kábul

Český polní chirurgický tým v počtu do 15 osob poskytoval od února 2011 v rámci francouzské polní nemocnice (nemocnice úrovně ROLE-3, základna KAIA – NORTH (MTF KAIA)) lékařskou pomoc na základně na letišti v Kábulu. K hlavním úkolům patřilo zdravotnické zabezpečení vlastních jednotek, vojáků ISAF a místních afghánských bezpečnostních sil. Příslušníci PCHT poskytovali rovněž chirurgickou a intenzivní péči, podíleli se na ambulantních ošetřeních a v případě nutnosti zabezpečovali první pomoc při hromadném příjmu raněných MASCAL (Mass Casualty). Od února 2014 byla operační schopnost polní nemocnice snížena z ROLE-3 na úroveň ROLE-2, což souviselo s předáním tohoto zařízení pod velení americké polní nemocnice, kde český 11. PCHT  začal působit v červenci 2014.

 

Jednotky AČR MAT (Military Advisory Team – Vojenský poradní tým)

Afghánistán – Lógar, Vardak

V březnu 2013 začal na základně Shank v provincii Lógar působit vojenský poradní tým MAT Lógar (Military Advisory Team) v počtu do 60 osob. Tato jednotka nahradila poslední 11. PRT, jenž do té doby v Lógaru působil. O měsíc později, v dubnu 2013, zahájil v provincii Vardak svou činnost další tým MAT. Oba týmy MAT přímo navázaly na práci jednotek OMLT, které na území Afghánistánu již několik let působily. K hlavním úkolům týmů MAT patřila poradenská činnost a řízení operací na úrovni štábu praporu přiděleného kandaku (praporu) Afghánské národní armády. Svou činnost oba týmy MAT ukončily na podzim roku 2013.

 

Strážní rota BAF (Bagram Air Field) ISAF

Afghánistán – Bagrám

Strážní rota BAF (Bagram Air Field), určená k ochraně letecké základny Bagrám v provincii Parván, zahájila svou činnost v říjnu 2013. Příslušníci strážní roty prováděli kontrolu vnějšího perimetru bezpečnostní zóny letecké základny a podíleli se na její ochraně společně se spojeneckými a afghánskými partnery s cílem eliminovat nepřátelské aktivity. Ve výstavbě kontingentů se průběžně střídaly prapory 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Během působení 3. strážní roty BAF nahradila dosavadní operaci ISAF operace RS (Resolute Support).

 

Operace „Rozhodná podpora“ –  RS (Resolute Support Mission)

V operaci RS na území Afghánistánu působily jednotky AČR v prostoru všech tří regionálních velitelství TAAC (Train, Advise and Assist Command): TAAC‑Capital (TAAC‑C), TAAC‑East (TAAC‑E) a od roku 2018 na TAAC‑West (TAAC‑W).

 

Úkolové uskupení AČR RS + National Support Element

Afghánistán – Kábul

Operace ISAF v Afghánistánu byla ukončena v závěru roku 2014. Na ní pak v lednu 2015 navázala nová operace s názvem Resolute Support Mission. Úkolová uskupení AČR v operaci RS organizačně zastřešovala nasazené jednotky a zabezpečovala jejich centrální zásobování stejně tak, jako v operaci ISAF. Během operací ISAF a RS se v Afghánistánu vystřídalo celkem 22 úkolových uskupení AČR. Poslední ÚU ukončilo své nasazení v červnu 2021, čímž bylo završeno téměř dvacetileté působení Armády České republiky v Afghánistánu.

 

Strážní rota BAF (Bagram Air Field)

Afghánistán – Bagrám

V nové operaci RS se úkoly jednotlivých strážních rot BAF nezměnily. Rotující jednotky pokračovaly ve střežení vnějšího perimetru letecké základny spolu s americkými, gruzínskými a afghánskými partnery. Ve výstavbě jednotlivých kontingentů se i nadále střídaly prapory 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Pouze 8. strážní rotu stavěli příslušníci 102. průzkumného praporu z Prostějova. Na bagrámské základně působil také pyrotechnický tým EOD a počínaje 5. strážní rotou byl do struktury jednotky zařazen za účelem zvýšení operačních schopností taktický bezpilotní průzkumný letoun Scan Eagle. Ten během svého pětiletého působení překonal hranici dvou tisíc letových hodin. Nasazení poslední, 13. mise strážní roty, bylo na počátku roku 2020 ovlivněno pandemií COVID-19, v jejímž důsledku došlo na základně k zavedení omezujících epidemiologických opatření. Jednotka ukončila svůj operační úkol v březnu 2020. V jednotlivých rotacích strážní roty obou misí – ISAF a RS se vystřídalo od října 2013 do dubna 2020 na 2 000 vojáků AČR.

 

Polní chirurgický tým (PCHT) RS

Afghánistán – Kábul

Na úkoly 11. a 12. polního chirurgického týmu (PCHT), jenž působily v operaci ISAF ve struktuře americké polní nemocnice (ROLE-2), navázal v letech 2015 až 2017 v operaci RS 13. až 21. polní chirurgický tým (PCHT).  Celkem se v operacích ISAF a RS vystřídalo 21 rotací PCHT. V každé z nich se vystřídalo 10 až 15 českých vojáků.

 

Velitelství operace Resolute Support Mission (RS)

Afghánistán – Kábul, Bagrám

Na základě požadavků velitele operace RS pokračovala AČR ve vysílání svých příslušníků nejrůznějších odborností na velitelství na základnách v Kábulu, Bagrámu a dalších místech.

 

Polní chirurgický tým (PCHT) RS

Afghánistán – Kábul

Od února 2020 do června 2021 působil na letišti v Kábulu (HKIA) nově ve čtyřech rotacích polní chirurgický tým (PCHT) v počtu 10 až 15 osob. Jeho hlavním úkolem bylo zabezpečit v sestavě mezinárodní polní vojenské nemocnice na základně (úroveň ROLE-2) realizaci úkonů odborné činnosti v oboru resuscitativní chirurgie, anesteziologie a pooperační péče a nepřetržitou lékařskou péči včetně přímé zdravotnické podpory nasazených vojáků AČR. Kvůli celosvětovému rozšíření epidemie COVID-19 se počátkem roku 2020 úkoly PCHT rozšířily o všeobecnou lékařskou péči pacientů s onemocněním COVID-19.

 

Jednotka podpory a vlivu (jPaV)

Afghánistán – Faráh, Lógar, Šindan, Herat, Kábul

Tyto jednotky tvořili převážně příslušníci speciálních sil a výsadkového praporu/pluku. Od jejich nasazení v roce 2018 měly za úkol provádět odborný výcvik, mentorování na operační a taktické úrovni a podporu přidělených jednotek afghánských speciálních sil (CSK – Cobra Strike Kandak) a speciálních policejních jednotek (PSU – Police Special Unit).

 

Jednotka CZE NIC

Afghánistán – Kábul

Do operací na území Afghánistánu se Česká republika zapojila rovněž prostřednictvím specialistů národní zpravodajské skupiny CZE NIC (National Intelligence Cell).

 

Jednotka KAMBA ISAF/ RS

Afghánistán – Kábul

Začátkem ledna 2010 bylo vysláno Úkolové uskupení speciálních sil do operace ISAF v Afghánistánu k ochraně Zastupitelského úřadu (ZÚ) České republiky v Kábulu. Jednotka KAMBA (Kábulská ambasáda) byla složena z příslušníků 601. skupiny speciálních sil Prostějov. Jejím úkolem bylo zabezpečení ostrahy ZÚ a jeho zaměstnanců a ochrana diplomatických představitelů při výjezdech mimo ZÚ. Jednotka nepřetržitě plnila stanovené úkoly i v době přechodu z operace ISAF na operaci RS v roce 2015. Úkoly 601. skss převzala v průběhu roku 2017 jednotka Vojenské policie, která své úkoly plnila až do srpna 2021, kdy Česká republika spolu se spojenci ukončila své vojenské působení v Afghánistánu. V srpnu 2021, kdy už byl Kábul obsazen Tálibánem, příslušníci jednotky KAMBA úspěšně evakuovali zastupitelský úřad, zaměstnance Ministerstva zahraničních věcí ČR a afghánské spolupracovníky s jejich rodinami.

 

Operace Enduring Freedom (Trvalá svoboda)

 

Kontingent speciálních sil (KSS) AČR  Enduring Freedom

Afghánistán – Bagrám, Kandahár

V rámci operace Enduring Freedom působila v Afghánistánu v letech 2004 až 2009 (2004: Bagrám; 2006, 2008-2009: Kandahár) Skupina speciálních sil. Jejím úkolem bylo provádět speciální průzkum, včetně úderných akcí a dalších druhů speciálních operací s cílem eliminovat aktivity nepřítele a přispět k zajištění vnitřní bezpečnosti Afghánistánu. Tato mise byla první bojovou operací Armády České republiky od konce druhé světové války. Každý kontingent čítal kolem 100 příslušníků.

 

 

Irák

 

V rámci války proti terorismu, kterou USA reagovaly na teroristické útoky z 11. září 2001, byla 20. března 2003 zahájena operace pod názvem Irácká svoboda (Iraqi Freedom), známá též jako druhá válka v Zálivu nebo také jako válka v Iráku.

 

Operace Iraqi Freedom

Polní nemocnice, humanitární odřad, skupina Vojenské policie

Irák – Basra

Do boje proti mezinárodnímu terorismu se čeští vojáci zapojili i na území Iráku, kde od 11. května 2003 působila v operaci Iraqi Freedom 7. polní nemocnice (7. PN). Pro vytvoření nezbytných podmínek k rozmístění 7. PN v prostoru irácké Basry byly od 22. dubna 2003 vyčleněny síly a prostředky 1.čsprrchbo, dislokovaného na území Kuvajtu, které zabezpečovaly vyčištění, dekontaminaci a provedení ženijních úprav prostoru nasazení 7. PN. Kromě lékařské pomoci poskytovali členové kontingentu rovněž humanitární pomoc. V jeho sestavě působili také vojenští policisté, kteří zajišťovali ochranu jednotky a prováděli strážní činnost. Touto etapou operace prošlo téměř 600 příslušníků AČR.

 

Kontingenty Vojenské policie, operace IZ SFOR/MNF-I + operace MNSTC-I a operace NTM-I

Irák – Basra

Od prosince roku 2003 pokračovali čeští vojenští policisté na území Iráku v jednom ze zásadních úkolů své moderní historie. V operaci IZ SFOR (Iraqi Zone Stabilization Force) dohlíželo 10 až 13 příslušníků VP v osmitýdenních kurzech na činnost a výcvik příslušníků irácké vojenské policie v Policejní akademii v Az-Zubayru a na místních policejních stanicích. Zároveň probíhal výcvik instruktorů irácké policie ve čtyřtýdenních kurzech na logistické základně Shaibah (Šajíba). Další výcvikovou aktivitou kontingentu českých vojenských policistů bylo zajišťování kurzu instruktorů irácké dopravní policie. V červenci 2004 byla operace IZ SFOR přejmenována na MNF-I (Multi-National Force – Iraq). Od března 2005 byl český kontingent navýšen o šest příslušníků AČR, kteří se v Bagdádu zapojili do plnění úkolů v rámci mise MNSTC-I (Multi-National Security Transition Command in Iraq) a Výcvikové mise NATO v Iráku NTM-I (NATO Training Mission in Iraq). Mezi lety 2003 až 2007 se v jednotlivých operacích vystřídalo 12 kontingentů, každý v počtu přibližně 100 vojáků ve tříměsíčních intervalech.

 

Kontingenty AČR MNF-I, operace MNF-I a operace NTM-I  

Irák – Basra, Bagdád, Al Tají

Dalších šest českých kontingentů s celkem 420 vojáky působilo v operaci MNF-I v letech 2007 až 2009.  K jejich hlavním úkolům patřilo střežení a ochrana dvou vstupních bran do základny COB (Contingency Operating Base) na letišti v Basře a kontrola osob a vozidel vjíždějících do koaliční základny. Českým vojákům pomáhali i čtyři psi speciálně vycvičení na hledání zbraní a výbušnin. Součástí kontingentu byli rovněž příslušníci AČR dislokovaní v Bagdádu, kteří plnili úkoly v rámci Výcvikové mise NATO NTM-I v Iráku. Ve spolupráci s britskými vojenskými policisty monitorovali práci iráckých policistů a shromažďovali informace o činnosti přidělených policejních stanic. Dalším prvkem jednotky byl zdravotnický personál (tři lékaři a tři sestry), jenž plnil úkoly v britské vojenské nemocnici. V průběhu června 2008 byl čtvrtý kontingent nahrazen pátým v počtu 17 osob, s již novým operačním úkolem. Jednotku tvořili z instruktoři výcviku na bojových vozidlech pěchoty BVP-1 a tancích T-72, kteří vedli výcvik příslušníků Irácké národní armády a Irácké národní policie na základně v Al Tají a na velitelství NTM-I v Bagdádu. Poslední šestý kontingent ukončil svoji činnost v únoru 2009.

 

Operace Inherent Resolve (OIR), operace NMI (NATO Mission in Iraq)

Zapojení České republiky do operace Operace Inherent Resolve (OIR) probíhalo od roku 2016 na pozvání irácké vlády v souladu s jejím mandátem. Mnohonárodnostní operace vedená USA se zaměřovala na boj proti teroristické organizaci Islámský stát. Češi měli na starost irácké výcvikové týmy letectva, chemického vojska a vojenské policie. V roce 2018 se ČR zapojila i do operace NATO Mission in Iraq (NMI).  Po dosažení požadovaných schopností byl výcvik ze strany Iráku v roce 2020 ukončen. Přesto v operaci i nadále působí čeští vojáci, kteří se zaměřují na výcvik a mentorování operačního stupně ozbrojených sil Iráku.

 

Letecký poradní tým AČR (LPT), Výcviková jednotka Alca (VJ Alca)

Irák – Balad

LPT – Letecký poradní tým AČR (AAT – Air Advisory Team) v počtu do 35 osob byl dislokovaný od června 2016 na základně Balad. Na letounech L-159 Alca cvičil a mentoroval letecký a pozemní personál iráckých vzdušných sil. Od konce roku 2018 se letecký poradní tým zaměřil na pozemní přípravu letounů. Od července 2019 byl LPT transformován na výcvikovou jednotku Alca (VJ Alca) v počtu do 13 osob. Do dvouměsíčních rotací byl vysílán dvakrát ročně.

 

Polní chirurgický tým (PCHT)

Irák – Al-Assad

PCHT – Polní chirurgický tým v počtu 17 osob působil na území Iráku od prosince 2016. Tým byl zařazen do struktury americké vojenské nemocnice (úroveň ROLE-2) s úkolem poskytovat specializovanou chirurgickou péči, provádět odbornou činnost v oboru resuscitativní chirurgie, anesteziologie, pooperační péče a zdravotnického odsunu. Jednotka byla sestavena převážně z příslušníků Agentury vojenského zdravotnictví. Doplňovali ji vojáci z Ústřední vojenské nemocnice Praha a dalších vojenských útvarů a zařízení AČR. Jednotka ukončila svou činnost v červnu 2017.

 

Výcviková jednotka Vojenské policie (VJVP)

Irák – Bagdád

V roce 2018 začala působit v Iráku sedmičlenná výcviková jednotka Vojenské policie, která plnila úkoly výcviku a mentorování irácké policie. Jednotka byla součástí Mnohonárodního úkolového uskupení policie (MNTFP) pod italským velením a působila na policejní škole na základně Camp Dublin v Bagdádu. Jednotky VP působily v Iráku do roku 2020.

 

Výcviková jednotka chemického vojska (VJCHV)

Irák – Al Tají

VJChV – Výcviková jednotka chemického vojska plnila od roku 2018 úkoly spojené s poradní a mentorovací činností při operačním výcviku specialistů chemického vojska irácké armády v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení (OPZHN). V průběhu nasazení byly jednotlivé VJChV posíleny o laboratorní specialisty. Poslední 5. výcviková jednotka ukončila svou činnost v březnu 2020. Jednotky v celkovém počtu do 12 osob byly sestaveny z příslušníků 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec.

 

Úkolové uskupení AČR Irák

Irák

Ve druhé polovině roku 2018 bylo působení AČR v Iráku rozšířeno o úkolové uskupení (ÚU AČR Irák), které organizačně zastřešovalo nasazené české jednotky v Iráku a Kuvajtu (mimo LPT) a příslušníky AČR  ve velitelských strukturách na mezinárodních velitelstvích operací OIR a NMI. K dalším úkolům ÚU se následně přidala poradní a přednášková činnost ve vzdělávacích zařízeních Univerzity obrany pro vyšší vojenská studia DUHMS (Defence University for Higher Military Studies). V březnu 2020 Armáda České republiky dočasně přerušila nasazení 4. ÚU v Iráku. Důvodem byly vzrůstající bezpečnostní hrozby, epidemie koronaviru a plánovaná restrukturalizace obou misí. V říjnu 2020 se do země vrátilo 5. ÚU AČR Irák a další ÚU pokračují ve své poradenské činnosti v oblasti protivzdušné obrany, palebné podpory, vojenského profesního vzdělávání, školství, výzkumu a vývoji. Nedílnou součástí týmu jsou i odborníci zabezpečující logistickou a komunikační a informační podporu obou mnohonárodních misí jako celku.

 

 

Pobaltí

 

Za účelem střežení vzdušného prostoru na území členských zemí NATO vznikl tzv. společný pohotovostní a integrovaný systém protivzdušné obrany Severoatlantické aliance. V rámci tohoto systému je od roku 2004 zajišťována solidárně ochrana vzdušného prostoru pobaltských států Estonska, Litvy a Lotyšska, neboť tyto státy nedisponujících vlastním nadzvukovým stíhacím letectvem.

Vytvoření jednotek alianční předsunuté přítomnosti – eFP (Enhanced Forward Presence) bylo jedním z hlavních výstupů Varšavského summitu NATO z července 2016. Spočíval ve vytvoření čtyř bojových uskupení – ve velikosti posíleného praporu – umístěných v Polsku, v Litvě, v Lotyšsku a v Estonsku. Vytvořením jednotek eFP bylo reakcí na změněné bezpečnostní prostředí vyvolané nezákonnou anexí ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014.

 

 

Baltic Air Policing

Litva – Šiauliai; Estonsko – Ämari

V roce 2009 a v roce 2012 střežily české letouny JAS-39C Gripen vzdušný prostor pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska v rámci alianční solidarity (NATO Integrated Air Defence Systém – NATINADS). Nasazení českých letounů souviselo se změnou geopolitické situace a s nestandardními aktivitami Ruské federace v Pobaltí. Příslušníci českých vzdušných sil působili na letecké základně Šiauliai v Litvě. První kontingent tvořilo téměř 75 osob, druhý v roce 2012 více než šedesát.

V roce 2019 se české letouny do Pobaltí vrátily. Tentokrát měly svou základnu v Estonsku na letišti Ämari. Celkový mandát pro operaci byl stanoven do 95 osob s pěti letouny JAS-39 Gripen. Novinkou v nasazení bylo použití laserových ozařovacích a průzkumných kontejnerů LDP (Laser Designator Pod) Litening 4i, zvyšujících bojové možnosti letounů Gripen.

Během všech nasazení byly české letouny začleněny do Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany  NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System).

 

Enhanced Forward Presence (eFP)

Litva – Rukla, základna Gaiziunai

Jednotky AČR působí v Pobaltí od roku 2018 v rámci Alianční Rozšířené předsunuté přítomnosti – eFP (Enhanced Forward Presence). Tato operace slouží NATO k monitoringu nepřátelských aktivit Ruska po jeho nezákonné anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Cílem operace eFP je podílet se v mnohonárodní sestavě na společném výcviku a posílení schopností k odstrašení a kolektivní obraně NATO v prostoru nasazení. Vytvoření bojových uskupení bylo jedním z hlavních výstupů Varšavského summitu NATO, které se uskutečnilo v červenci 2016. Došlo k vytvoření čtyř bojových uskupení umístěných v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. V roce 2018 ČR vyslala do eFP Litva své 1. rotní úkolové uskupení (rÚU), následně 2. rÚU složené z mechanizované roty s obrněnými vozidly Pandur, posílené o další podpůrné prvky, v celkovém počtu do 230 osob. Jádro obou jednotek tvořili vojáci 41. mechanizovaného praporu ze Žatce. Zapojení AČR v eFP Litva poté pokračovalo vysláním čtyř úkolových uskupení elektronického boje v letech 2019 až 2021. Od července 2021 působilo v Litvě 1. úkolové uskupení GBAD (Ground Based Air Defence) pozemní protivzdušné obrany, na něž navázalo na základně v Rukle 2. a 3. úkolové uskupení. Jádro všech tří ÚU tvořili příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku Strakonice. Hlavní bojovou sílu tvořila protiletadlová raketová baterie vyzbrojená kompletem RBS-70.

 

Enhanced Forward Presence (eFP)

Lotyšsko – Adaži

Příslušníci 1. úkolového uskupení v počtu 55 osob se přesunuli na lotyšskou základnu v Adaži v polovině roku 2018, kde působili v rámci sil eFP pod vedením Kanady. V rámci předsunuté přítomnosti NATO bylo jejich hlavním úkolem svou aktivní přítomností a výcvikovou činností v prostoru operace demonstrovat odhodlání bránit svrchovanost a územní celistvost členských států NATO. Základ obou prvních minometných jednotek tvořili vojáci 71. mechanizovaného praporu Hranice. Na přelomu ledna a února 2023 zahájí svou činnost v Lotyšsku již 10. úkolové uskupení. První až šesté ÚU bylo tvořeno minometnými specialisty, sedmé až desáté ÚU stavěli čeští ženisté. Platný mandát pro území obou pobaltských států byl stanoven do počtu 290 osob.

 

Enhanced Air Policing (eAP)

Litva – Šiauliai

České letouny JAS-39C Gripen měly od dubna do července 2022 za úkol ochranu vzdušného prostoru podél východní hranice NATO. Na žádost litevské vlády bylo nasazení 7. úkolového uskupení AČR eAP prodlouženo o dva měsíce, do září 2022. V rámci alianční solidarity se jednalo o výpomoc pobaltským státům, jež nemají nadzvukové letectvo. Do Litvy bylo vysláno pět letounů a do 95 vojáků z převážně čáslavské základny, doplněné o další specialisty AČR. České gripeny byly po dobu nasazení v přímé podřízenosti mnohonárodního operačního střediska vzdušných sil Combined Air Operations Centre (CAOC) v Uedemu v Německu.

 

 

Mali

 

Na základě žádosti malijské vlády a rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2071 z roku 2012 bylo rozhodnuto Radou Evropské unie o zřízení mise Evropské unie „EUTM“, která měla za cíl poskytnut pomoc malijské vládě a malijským ozbrojeným silám formou výcviku a materiálního vybavení. Česká republika se připojila k této výcvikové misi Evropské unie na základě souhlasu vlády ČR z února 2013 a následném schválení Parlamentem ČR.

 

Jednotky AČR EUTM-M, výcviková mise EU v Mali (EUTM-M; European Union Training Mission – Mali)

Mali – Bamako

Čeští vojáci v jednotkách EUTM-M působili v letech 2013 až 2018 v africkém Mali ve výcvikové misi EUTM-M (European Union Training Mission – Mali). Výcviková, nebojová mise Evropské unie pomáhala malijské armádě při výstavbě a výcviku její armády tak, aby byla schopna v budoucnu samostatně čelit útokům ozbrojených teroristických skupin a zajistit suverenitu a teritoriální integritu země. Hlavním úkolem české jednotky byla ochrana velitelství výcvikové mise EUTM v Bamaku, později i výcvik malijských vojáků na výcvikových základnách Koulikoro a Sikasso. První kontingent čítal téměř 40 vojáků, poslední již 70. Celkem se v Mali vystřídalo 12 jednotek AČR EUTM-M.

 

Operace OSN MINUSMA 

Mali

Další úkoly českých vojáků v Mali vyplývaly z účasti ČR ve stabilizační operaci OSN MINUSMA (United Nations Multidimensional Integrated Stabilisation Mission in Mali).  Cílem mezinárodního úsilí bylo zajistit bezpečnost země a vytvořit podmínky pro další humanitární a politickou asistenci malijské vládě. Česká republika vyslala v roce 2016 do operace úkolové uskupení speciálních sil (ÚUSpecS) v počtu do 25 osob. Příslušníci 601. skupiny speciálních sil působili pod mandátem OSN společně v sestavě s dánskou a holandskou jednotkou pro speciální operace v oblasti Gao na severu země. Uskupení plnilo úkoly spočívající ve vedení speciálního průzkumu a zpravodajské činnosti ve prospěch velitele operace MINUSMA. Příslušníci 601. skss působili v Mali do konce roku 2016.

 

Úkolové uskupení AČR EUTM-M, výcviková mise EU v Mali (EUTM-M; European Union Training Mission)

Mali – Bamako

S rozšířením úkolů v rámci výcvikové mise došlo k navýšením počtu českých vojáků z 50 až na 120. První úkolové uskupení AČR převzalo svůj operační úkol v březnu 2019.  V červnu 2020 převzala Česká republika na dobu sedmi měsíců historicky poprvé velení celé mise. Jádro velitelství výcvikové mise tvořila čtyřicetičlenná skupina příslušníků resortu obrany. Nejednalo se pouze o vojáky, v misi působili i tři civilní odborníci. V současné době čeští vojáci pokračují v zabezpečení obrany a ochrany perimetru velitelství mise EUTM-M v Bamaku, poskytují ochranu letecké společnosti při zajišťování podpory MEDEVAC, zajišťují ozbrojené doprovody, vyčleňují síly rychlé reakce a působí ve výcvikovém centru malijské armády KTC v Koulikoru (Koulikoro Training Centre).

Česká republika velela misi, resp. 700 spojeneckých vojáků z 25 zemí, také v roce 2022, kdy převzala velení od Rakouska.

 

Úkolové uskupení Takuba, operace Barkhane

Mali

Samotná operace Barkhane byla zaměřena na potlačení teroristických aktivit na území Mali. Jednalo se o francouzskou iniciativu, do níž ČR přispěla vytvořením úkolového uskupení speciálních sil Takuba. Za tímto účelem vyslala Česká republika v prosinci 2020 předsunutý prvek českých speciálních sil. Cílem bylo připravit podmínky, pracoviště a materiální a technické zabezpečení pro hlavní odřad speciálních sil. Úkol pro zhruba 60 českých speciálů spočíval ve výcviku, podpoře a asistenci vybraným jednotkám malijským ozbrojených sil. Jednalo se o důležitý příspěvek ČR k zajištění bezpečnosti a stability regionu a současně i k ochraně Evropy před terorismem a nelegální migrací. Jednotka plnila své úkoly do května 2022.

 

 

Island

 

Operace ASICIPPN (Airborne Surveillance and Interception Capabilities to meet Iceland’s Peacetime Preparedness Needs)

Island – Keflavík

V druhé polovině roku 2014 byla Česká republika v rámci operace NATO ASICIPPN zapojena do ochrany vzdušného prostoru (Air Surveillance) nad územím a teritoriálními vodami Islandu. Čeští piloti se na Island vrátili ještě v letech 2015 a 2016. Úkolové uskupení AČR tvořily čtyři letouny JAS 39 Gripen (pátý letoun sloužil jako záloha) a letecký a pozemní personál. Jednotka působila na letecké základně Keflavík. Každého ze tří úkolových uskupení se účastnilo do 67 vojáků. Letouny byly začleněny do Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany  NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System).

 

Turecko

 

Active Fence/NS2T (NATO Support to Turkey)

Turecko – Incirlik Adana

V letech 2014 a 2015 se Česká republika zapojila do spojenecké operace Active Fence (2012)/NS2T (2013), která měla za cíl posílení aliančního systému protivzdušné obrany jižní části Turecka kvůli probíhající občanské válce v Sýrii. Skupina sedmi vojáků z Centra operačně taktických systémů velení a řízení z Lipníka nad Bečvou zajišťovala jako tzv. Deployable Communication Module (DCM-B) pro nizozemské jednotky datové, hlasové a obrazové spojení s operačním velitelstvím NATO. Skupina působila na turecko-americké základně Incirlik Adana. V roce 2015 své nizozemské kolegy vystřídali španělští vojáci. Čeští příslušníci DCM-B zabezpečovali a udržovali v letech 2020 až 2021 neustálé spojení pro španělskou protiraketovou jednotkou systému PATRIOT.

 

 

Sinaj

 

Operace Multinational Force and Observers (MFO)

Egypt – Sinaj

Od roku 2009 se čeští vojáci účastní operace MFO (Multinational Force and Observers), která dohlíží na dodržování podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. Jejím úkolem je řídit provoz checkpointů, kontrolovat aktivity podél hranic v oblasti Sinajského poloostrova, zajišťovat volnou plavbu přes Tiranskou úžinu. Jednotky českého leteckého kontingentu s letounem CASA C-295M začaly v operaci působit od listopadu 2013. Patnáctičlenná jednotka zabezpečuje letecký průzkum a přepravu osob a materiálu mezi základnami. Do operace jsou zapojeni rovněž tři důstojníci na velitelství sil MFO. Mise MFO Sinaj využívá na Sinaji dvě základny – jižní základnu v Šarm aš-Šajchu, kde se nachází velitelství mise, a částečně severní základnu na Sinaji na bývalé izraelské letecké základně El Gorah.

 

 

Slovensko

 

Úkolové uskupení AČR MN BG SVK (Multinational Battle Group Slovakia)

Slovensko

V úkolovém uskupení AČR MN BG SVK – Mnohonárodního bojového uskupení Slovensko (Multinational Battle Group Slovakia) dislokovaným v Centru výcviku v Lešti jsou od dubna 2022 nasazeny síly a prostředky AČR za účelem posílení koaličních sil NATO na východním křídle Aliance v důsledku nevyprovokované agrese Ruska vůči Ukrajině. V sestavě mnohonárodního štábu jsou i národní prvek podpory a jednotka Vojenské policie. Pod českým velením MN BG SVK působí i mnohonárodní prapor.

 

 

Nasaditelný spojovací modul – B (DCM-B – Deployable Communication Module B)

 

Armáda České republiky disponuje touto jednotkou od roku 2010, kdy vznikla jako součást 101. spojovacího praporu v Lipníku nad Bečvou. Jednotka DCM-B byla a je pravidelně nasazována dle aktuálních požadavků velení NATO v operacích v Afghánistánu, Kosovu a Turecku. V současnosti je jednotka začleněná pod Agenturu komunikačních a informačních systémů, operačně je však řízena 3. spojovacím praporem NATO (NSB – NATO Signal Batalion) dislokovaným v polské Bydgoszczi.

 

 

Pozorovatelské mise OSN, OBSE a EU

 

Ačkoli úkoly mírových jednotek bývají různé, jejich společným cílem je přispět ke stabilizaci situace v zemích zasažených konfliktem. Další, ve velké míře specifické úkoly, už poté vyplývají z konkrétních mandátů a charakteru jednotlivých misí. Vojáci AČR, kteří se účastní těchto misí, se podílejí především na jejich řízení nebo monitorují politickou, vojenskou a bezpečnostní situaci v oblasti konfliktu, aktivně spolupracují s vládními i nevládními humanitárními organizacemi a účastní se zprostředkování řešení sporů mírovou cestou. Příslušníci AČR (dříve ČSLA a ČSA) působili v posledních desetiletích jako pozorovatelé OSN (UN-angl.), OBSE (OSCE – angl.) a EU v řadě krizových oblastí. Už v lednu 1989 odcestovali první důstojníci do Angoly v rámci operace UNAVEM I, II, další záhy zamířili do Namibie – UNTAG. Následovaly mise v Iráku – UNGCI, UNSCOM, Mosambiku – ONUMOZ, Libérii – UNMIL, Chorvatsku – mise OBSE, Chorvatsku a Černé Hoře – UNMOP, Bosně a Hercegovině – UNMIBH, Makedonii (FYROM, Severní Makedonie) – UNPREDEP, Tádžikistánu – UNMOT, Kosovu – UNMIK, mise OBSE-KVM, Sieře Leoně – UNAMSIL, Demokratické republice Kongo – MONUSCO, MONUC, Etiopii/Eritrei – UNMEE, Afghánistánu – UNAMA, Sýrii – UNSMIS, Gruzii – UNOMIG, mise OBSE, Albánii – mise OBSE, mise MAPEXT, Moldávii – mise OBSE, Náhorním Karabachu – mise OBSE, Bosně a Hercegovině – mise OBSE, Čečensku – mise OBSE, Středoafrické republice – MINUSCA, Mali – MINUSMA a Somálsku – UNOSOM.

 

 

Působení na velitelstvích a štábech operací NATO, EU

 

Čeští vojáci své odborné znalosti prokazují i na velitelstvích a ve štábech různých operací. Působili mimo jiné ve Francii, Čadu, Egyptě, Velké Británii, Itálii, Mali, Bosně a Hercegovině, Afghánistánu, Kosovu, Sýrii, Izraeli či Španělsku. Čeští vojáci se na různých velitelstvích podíleli či podílí i na několika mezinárodních námořních operacích.

 

Operace EU NAVFOR Somalia, operace Atalanta

Velká Británie / Španělsko

Do operace EU NAVFOR Somalia se Česká republika zapojila v roce 2010. Tříčlenná skupina (dva důstojníci a jeden praporčík) působila ve struktuře operačního velitelství v anglickém Northwoodu. V březnu 2019 v reakci na brexit bylo velitelství operace přesunuto na námořní základnu Rota ve Španělsku. Nasazení našich vojáků v operaci skončilo v červenci 2020. V průběhu deseti let v této misi působilo 21 úkolových uskupení a 63 vojáků.

 

Operace EU NAVFOR MED, operace SOPHIA a IRINI

Itálie

EU Naval Forces – Mediterranean operace Sophia vznikla v roce 2015 za účelem narušení a zničení sítě převaděčů a obchodníků s lidmi v oblasti Středozemního moře. Ukončena byla v roce 2020. Na tuto operaci navázala nová námořní operace EU NAVFOR MED Irini, jejímž  úkolem bylo vynucovat zbrojní embargo OSN vůči Libyi. K úkolům mise rovněž patřilo monitorování nedovoleného vývozu ropy z Libye. Úkoly operace i nadále plní pět příslušníků AČR na velitelství v Římě.

 

Operace OSN UNDOF

Sýrie, Izrael – Golanské výšiny

Do mise na Golanských výšinách vyslala Česká republika prvně své zástupce v červenci 2015. Příslušníci AČR působí ve velitelské struktuře operace UNDOF, v Campu Ziouhani na izraelské straně a později i v Campu Faouar v Sýrii. Cílem mise je udržet stabilitu v oblasti Golanských výšin a dohlížet na mírový proces v regionu.

 

Operace OSN MINUSMA

Mali

V letech 2018 – 2019 byli do této mise v rámci německého kontingentu v regionu GAO nasazeni dva příslušníci AČR ve čtyřech rotacích (MINUSMA I – IV). Čeští vojáci plnili úkoly na velitelství mise v rámci svých odborných funkcí.

 

Operace EUFOR TCHAD/RCA

Čad / Francie

V listopadu a prosinci 2007 se do této operace EU zapojila AČR vysláním dvou svých příslušníků. První z nich působil na Operačním velitelství (EU OHQ) v Mont Valérien ve Francii a druhý byl připraven k plnění stanovených úkolů na velitelství operace (EU FHQ – Force Headquarters) v Čadu ve městě Abéché.

 

Operace Unified Protector (OUP)

Itálie / Libye

Od března do října 2011 vedlo NATO operaci Operace Unified Protector (OUP). Jednalo se o podporu mezinárodního společenství ve snaze ukončit násilí ze strany libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a jeho stoupenců. V souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN se operace zaměřila na dodržování bezletové zóny, zbraňového embarga a ochranu civilního obyvatelstva.  Pro alianční letouny AWACS poskytla AČR jednoho pilota, který se přímo ze základny v Trapani (Itálie) podílel na operaci. Účastnil se sedmi misí v celkovém rozsahu 140 letových hodin. V rámci štábu na velitelství JFC v Neapoli se pak na OUP podíleli další tři příslušníci AČR.

 

Operace EUFOR ALTHEA

Bosna a Hercegovina

V červnu 2010 byli v rámci mírové operace EU na území Bosny a Hercegoviny vysláni dva čeští důstojníci na Velitelství EUFOR v Sarajevu. Navazují tak na předchozí činnost našich vojáků v této misi, jež byla ukončena v červnu 2008.

 

 

 

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

02. 10. 2022
Pro první světovou válku byl charakteristický zákopový způsob boje. V zákopech se žilo,…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…