Čeští vojáci v novodobých zahraničních operacích, seznam jednotlivých misí

Čeští vojáci v novodobých zahraničních operacích, seznam jednotlivých misí

06. 02. 2021

Jedním z klíčových úkolů Armády České republiky je v současnosti její působení v zahraničních operacích. Po roce 1990 se činnost českých, tehdy ještě československých, vojáků mimo naše území zásadním způsobem rozšířila. Do dnešních dnů tak příslušníci AČR působili v třech desítkách zemí celého světa. Na následujících řádcích vám přinášíme přehled misí, operací a akcí, jimiž čeští vojáci v minulých desetiletích prošli.

Čeští vojáci působili od roku 1990 na třech kontinentech v Evropě, Asii, Africe ve více než 30 státech. Celkem k letošnímu roku eviduje Česká republika přibližně 17 000 novodobých válečných veteránů a veteránek.

Češi se do některých konfliktů ve světě zpočátku zapojili v malém měřítku ještě jako příslušníci Varšavské smlouvy. Významnější a širší angažmá nastalo po politických a společenských změnách na konci roku 1989, a to v rámci procesu demokratizace a postupné integrace České republiky do západních struktur. Účast našich jednotek v jednotlivých zahraničních operacích se odehrávala na základě mandátu OSN, EU či OBSE, ale především pod velením NATO. A to i předtím, než Česká republika v roce 1999 do Severoatlantické aliance vstoupila.

Čeští vojáci plnili v zahraničních operacích úkoly, které vyžadovaly široké spektrum odborností. Z počáteční fáze se během nasazování v zahraničních operacích stále zvyšovala úroveň Armády České republiky, čeští vojáci spolupracovali v aliančním prostředí a díky tomu se posílila jejich sebedůvěra. Získali četné zkušenosti v přímém nasazení, v praxi si mohli ověřovat svoje schopnosti. Významným posunem byla účast Armády České republiky v afghánském prostředí v letech 2001-2021.

Postupně různé složky Armády České republiky, ať už zástupci pozemních, vzdušných nebo speciálních sil, vojenští zdravotníci, chemici, logistici, ženisté, dělostřelci, ale i vojenští policisté či příslušníci protivzdušných sil v operacích prokázali své schopnosti. Češi svěřené úkoly plnili nejen v poli, ale i na velitelstvích a ve štábech jednotlivých operací. Od počátku 90. let tak navazovali na tradice československých legií i bojovníků z druhé světové války.

 

Perský záliv

 

Druhého srpna 1990 irácká vojska obsadila Kuvajt. Jednou ze záminek pro invazi bylo údajné snižování cen ropy ze strany Kuvajtu.  Skutečným důvodem však byla jeho ropná pole, která si chtěl Irák vojenskou silou přisvojit. Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) označila iráckou anexi Kuvajtu za neplatnou a vyzvala Irák k okamžitému stažení. Všechny pokusy o diplomatické řešení však selhaly. RB OSN schválila použití vojenské síly k osvobození Kuvajtu. Byla vytvořena široká mezinárodní koalice 28 států (později jich bylo 33) v čele s USA a následně 7. srpna 1989 zahájena operace Pouštní štít, po níž následovala operace Pouštní bouře.

 

Operace Pouštní štít a Pouštní bouře (Desert Shield a Desert Storm), Saúdská Arábie, Kuvajt

Dne 23. září 1990 odsouhlasilo tehdejší Federální shromáždění ČSFR účast československé protichemické jednotky v Perském zálivu. Za pouhé dva měsíce byli vybráni dobrovolníci a připravena technika. Už koncem listopadu 1990 byla jednotka připravena ke svému vyslání. Protichemickou jednotku přepravilo do Království Saúdské Arábie v prosinci 1990 třináct amerických letounů C-5 Galaxy. Československý samostatný protichemický prapor se od prosince 1990 do května 1991 zúčastnil v koaličních řadách války v Perském zálivu, kde se zapojil do operací Pouštní štít (Desert Shield) a Pouštní bouře (Desert Storm). Jednotka, kterou tvořilo celkem 206 vojáků, zabezpečovala ve prospěch spojenců chemický a radiační průzkum. Dva chemické odřady byly zařazeny do sestavy 4. a 20. saudskoarabské brigády. Zdravotnický odřad byl dislokován v základním táboře Hafar al-Batin. Velení, štáb a třetí protichemický odřad byly dislokovány ve Vojenském městě krále Chálida. Ještě jako členové Varšavské smlouvy tak Čechoslováci přispěli k osvobození Kuvajtu.

 

United Nations Guards Contingent in Iraq (UNGCI), Bagdád, Dohúk, Erbil, Sulajmáníja, Basra, Irák

V roce 1991 se českoslovenští vojáci zapojili do humanitární mise UNGCI v Iráku (United Nations Guards Contingent in Iraq), která dohlížela na rozdělování pomoci iráckému obyvatelstvu postiženému válkou v Zálivu. Mezinárodní strážní síly působily zejména v oblasti Kurdistánu, ve městech Sulajmáníja, Dohúk a Erbíl. V rámci této operace a návazných programů byla poskytována pomoc iráckému obyvatelstvu až do roku 2003. Celkem se mise zúčastnilo více než 300 českých a slovenských vojáků.

 

United Nations Special Commision (UNSCOM), Irák

Českoslovenští a později čeští vojáci se v letech 1991 až 1993 účastnili operace UNSCOM (United Nations Special Commision) v Iráku. Zapojili se do činnosti inspekčních skupin, které měly monitorovat dodržování rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 687, jež po válce v Zálivu ukládala Iráku mimo jiné, aby zlikvidoval zbraně hromadného ničení. Součástí inspekčních týmů v daném období bylo celkem jedenáct příslušníků československé a následně české armády.

 

Balkán

 

Na počátku krvavé občanské války na Balkáně stály neshody mezi jednotlivými republikami a autonomními oblastmi bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ) po jejím rozpadu na začátku devadesátých let minulého století.  Vzrůstající multietnické napětí, úzce související s postupným vyhlašováním nezávislosti nástupnických států a nacionálně-emancipačními požadavky jednotlivých entit vyústilo v sérii válečných, národnostně nebo nábožensky motivovaných konfliktů. Jejich intenzita konfliktu a etnické čistky přiměly mezinárodní společenství reagovat. RB OSN schválila 27. listopadu 1991 rezoluci o vyslání mírových sborů. Balkánský konflikt vyústil v rozpad federativní Jugoslávie a vznik šesti, respektive sedmi nezávislých států.

 

Operace UNPROFOR/UNCRO, Chorvatsko

O účasti naší armády v mírových misích na území bývalé Jugoslávie rozhodla vláda tehdejší ČSFR svým usnesením z ledna 1992. Českoslovenští/čeští vojáci vybudovali od jara 1992 společně se zahraničními partnery v mírové operaci OSN UNPROFOR (United Nations Protection Force) v oblasti zvané Srbská Krajina řadu kontrolních a propouštěcích stanovišť, organizovali mobilní pozorovací týmy a doprovázeli konvoje s humanitární pomocí a uprchlíky. Jednotku v síle praporu tvořily tři roty s pěti sty vojáky. Velitelství, logistika a druhá rota byly dislokovány v kempu Borje nedaleko obce Korenica (dříve Titova Korenica). První rota sídlila v obci Jezerce a třetí rota v obci Udbina. Prapor byl začleněn do struktury sektoru JIH (velitelství v Kninu) spolu s prapory z Francie a Keni a později z Kanady a Jordánska. Po rozdělení České a Slovenské Federativní republiky působil na území bývalé Jugoslávie ještě tři měsíce společný československý prapor. V roce 1994 byl prapor rozšířen o mechanizovanou, průzkumnou a ženijní rotu, protitankovou četu a polní chirurgickou nemocnici a počet vojáků vzrostl téměř na tisíc

Na tuto činnost navázali v roce 1995 čeští vojáci i v následné, nově ustavené operaci UNCRO (United Nations Confidence Restoration Operation). Do mise UNCRO byl začleněn 3. mírový prapor České republiky. V lednu 1996 se část jednotky stala součástí českého kontingentu mise UNTAES (United Nations Transition Administration in Eastern Slavonia), která dohlížela na opětovnou integraci Východní Slavonie do Chorvatska. Další část jednotky byla zařazena do českého kontingentu v operaci IFOR v Bosně a Hercegovině. Zbývající část jednotky se přesunula zpět do České republiky. Celkem se operace OSN UNPROFOR zúčastnilo v letech 1992 až 1995 2 250 československých/českých vojáků. Operací UNCRO prošlo v letech 1995 až 1996 750 vojáků.

 

Operace UNTAES (UNPROFOR, UNCRO), Knin, Záhřeb, Klisa, Chorvatsko

Český polní chirurgický tým byl koncipován jako samostatné chirurgické zařízení, které od svého vzniku v roce 1994 poskytovalo neodkladné, život zachraňující výkony s cílem stabilizovat pacienty pro přesun na vyšší zdravotnické služby mise UNPROFOR (Knin) a později mise UNCRO (Záhřeb). V březnu 1996 se polní chirurgická nemocnice přestěhovala do města Klisa ve Východní Slavonii, kde začala působit v mírové misi OSN UNTAES. V operaci se vystřídalo v letech 1994 až 1998 celkem cca 100 vojáků.

 

Operace IFOR, Bosna a Hercegovina

V roce 1996 se čeští vojáci pod velením NATO zapojili do operace IFOR (Implementation Force)/ Joint Endeavour (Společné úsilí). Příslušníci 6. mechanizovaného praporu a další členové českého kontingentu pomáhali na území Bosny a Hercegoviny udržovat bezpečné prostředí a spolu se zahraničními kolegy vynucovali dodržování vojenských ujednání mírové smlouvy známé jako tzv. Daytonská dohoda (oficiálně Všeobecná rámcová dohoda o míru v Bosně a Hercegovině). V sestavě britské mnohonárodní divize monitorovali činnost dříve znepřátelených skupin – pravoslavných Srbů, katolických Chorvatů a Bosňáků vyznávajících islám. Mechanizovaný prapor disponoval celkem 320 kusy pásové a kolové techniky. Příslušníci jednotky rovněž logisticky pomáhali Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) při organizaci voleb v Bosně a Hercegovině. Počet členů kontingentu dosáhl v průběhu operace 850 osob. Jednotky IFOR svou misi dokončily po místních volbách v září 1996.

 

Operace SFOR (SFOR I a SFOR II), Bosna a Hercegovina

Na operaci IFOR poté navázala operace SFOR (Stabilisation Force)/Joint Guard (Společná stráž), v níž čeští vojáci působili v letech 1996 až 2004. Operace SFOR pokračovala i nadále v budování bezpečného prostředí v Bosně a Hercegovině. Český prapor byl dislokován po obou stranách zóny separace oddělující znepřátelené strany, přičemž u jednotlivých mechanizovaných rot docházelo v průběhu operací k dílčím změnám a k úpravám prostorů odpovědnosti. Kontingent prošel v rámci operace SFOR osmi rotacemi. Tvořilo jej velitelství kontingentu a sekce součinnosti se štáby SFOR v počtu 22 osob, mechanizovaný prapor v síle přibližně 600 vojáků a vrtulníkový odřad se dvěma vrtulníky Mi-17 dislokovaný na kanadské základně ve městě Velika Kladuša v počtu 22 osob. Velitelství českého kontingentu bylo umístěno v obci Bosanska Krupa na území Federace Bosny a Hercegoviny. Mandát mírové operace SFOR I skončil v červnu 1998, kdy vstoupil v platnost mandát pro SFOR II.  Česká republika svou činnost v operaci SFOR II postupně utlumovala a koncem roku 2004 v ní setrvalo již jen sedm vojáků na velitelstvích v Záhřebu a Sarajevu.

Celkem operacemi IFOR/SFOR a SFOR II prošlo zhruba 6 300 vojáků.

 

Kontingent 6. polní nemocnice, operace AFOR, Albánie, Turecko

Kontingent 6. polní nemocnice byl vyslán v roce 1999 do Albánie, kde poskytoval pomoc kosovským uprchlíkům. Do alianční operace AFOR (Albania Force) se zapojilo cca sto českých vojáků. Když v létě téhož roku postihlo severozápadní část Turecka ničivé zemětřesení, pro český zdravotnický personál to znamenalo nový úkol. Mobilní týmy se přesunuly do tureckého města Gölcük, později je následovala i hlavní část polní nemocnice. Své působení v Turecku ukončili Češi na podzim 1999.

 

Operace KFOR, Kosovo

V březnu roku 1999 se Česká republika stala členem NATO. V červenci zahájily mnohonárodní síly KFOR (Kosovo Force)/Joint Guardian (Společný strážce); 1999-2005, Joint Enterprise (2005 – dosud) pod velením NATO operaci na území Kosova. Cílem operace bylo poskytovat podporu misi OSN v Kosovu (UNMIK) a přispívat k vytváření a udržování bezpečného prostředí, které by umožnilo pokračování mírového procesu a demokratického vývoje země, včetně snahy obnovit důvěru mezi tamními etnickými skupinami. Česká republika se zapojila do této operace hned v červenci 1999 průzkumnou rotou a dopravním letounem An-26. Kontingent AČR byl tvořen velitelstvím, sekcí součinnosti se štáby KFOR, 6. průzkumnou rotou a leteckou jednotkou. Mezi hlavní úkoly roty patřilo střežení kosovsko-srbské administrativní hranice, dlouhé 42 km, monitorování veškeré činnosti na tomto svěřeném úseku, evidování a zajištění bezpečného návratu uprchlíků a vytvoření podmínek pro obnovu mírového soužití kosovských Srbů a kosovských Albánců. Rota rovněž nepřetržitě zabezpečovala střežení a ochranu odloučených oblastí obývaných srbskou menšinou. Později byla rota navýšena i o jednotky Vojenské policie a CIMIC. Taktéž byly posíleny i bojové prvky roty.

Kromě vlastních kontingentů spolupracovali Češi se Slováky, s nimiž vytvořili v Kosovu společný prapor. Česká republika převzala k 1. srpnu 2005 na jeden rok od Finska roli tzv. vedoucího státu ve struktuře Mnohonárodní brigády Střed. Poprvé v novodobé historii tak příslušníci AČR veleli ostatním zahraničním vojákům. Jednotky Mnohonárodní brigády Střed tvořili vojáci z ČR, Finska, Irska, Slovenska, Švédska a Lotyšska.  Pro AČR šlo v dané době o jeden z nejvýznamnějších dlouhodobých úkolů. Operace se do roku 2013 zúčastnilo více než 7 000 vojáků. (Česká základna Šajkovac byla zrušena v roce 2011.) V současnosti působí příslušníci AČR na velitelství KFOR na základně Film City v Prištině. V rámci svých funkcí specialistů – například v operační, geografické a logistické oblasti – se stále podílejí především na tzv. operační fázi mise „Minimum Military Presence (GATE 3)“, která navázala na fázi „Deterrent Presence (GATE 2)“, ukončenou v roce 2017.

 

Operace Essential Harvest (TFH), Makedonie

Čeští vojáci spolupracovali v roce 2001 se zahraničními partnery i v operaci Essential Harvest (Task Force Harvest, TFH) v tehdejší Makedonii (FYROM, dnes Severní Makedonie). Sto dvacet příslušníků AČR působilo v sestavě britské 16. vzdušně výsadkové brigády společně s kontingenty Velké Británie, Itálie, Řecka, Francie, Kanady, Španělska, Turecka, Nizozemska, Německa a Belgie. Jednotka zabezpečovala ochranu velitelství mnohonárodní brigády, vytvářela vzdušně-výsadkovou zálohu velitele brigády, prováděla ostrahu retranslačních stanic, doprovázela zásobovací konvoje a patrolovala v prostoru velitelství brigády. Podpořila tak mezinárodní cíl, jímž bylo odebírání a likvidace povstaleckých zbraní.

 

Operace CONCORDIA, Makedonie

Dnem 1. dubna 2003 převzala Evropská unie odpovědnost za nadnárodní vojenskou mírovou operaci na území bývalé Jugoslávské republiky Makedonie (FYROM). Společné vojenské síly Evropské unie – EUFOR vystřídaly jednotky NATO, které udržovaly mír v Makedonii již od léta roku 2001. Operace CONCORDIA byla první operací pod velením EU. Síly EUFOR tvořilo více než 400 příslušníků ozbrojených sil z celkem 26 států. Česká republika byla zastoupena ve štábu operace dvěma příslušníky AČR.

 

Operace EUFOR – Althea, Bosna a Hercegovina

Celkem sedm českých kontingentů se v letech 2004 až 2008 vystřídalo v operaci EUFOR – Althea na území Bosny a Hercegoviny (European Union Force Bosnia and Herzegovina). Kontingent tvořila strážní četa a vrtulníková jednotka. České jednotky vykonávaly strážní činnost, vzdušný průzkum a leteckou přepravu osob a materiálu. První z kontingentů měl 85 členů, v posledním sedmém pak sloužili už pouze čtyři příslušníci AČR. K rozvoji ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny přispívali Češi na velitelské základně v Sarajevu i v pozdějších letech.

 

Kuvajt

 

Operace Enduring Freedom, Kuvajt

Po útocích z 11. září 2001 se ČR zapojila do nových náročných operacích v zahraničí. První z nich byla účast AČR v protiteroristické operaci Enduring Freedom (Trvalá svoboda) na území Kuvajtu. Jednotku tvořilo velitelství, štáb, národní podpůrný prvek a zesílená 9. rota chemické ochrany z Liberce. Součástí jednotky byl i speciální zdravotnický odřad. Klíčovou roli v kontingentu hráli chemici, kteří navázali na své předchůdce z operací Pouštní štít a Pouštní bouře. Češi opět potvrdili své schopnosti v oblasti ochrany před chemickými, biologickými, jadernými a radiologickými zbraněmi či prostředky. Jednotka byla začleněna do účelového uskupení vojsk Combined Joint Task Force – Consequence Management (CJTF-CM). Na žádost kuvajtské strany byl po celou dobu působení českého kontingentu na základně Camp Doha organizován výcvik v oblasti chemického zabezpečení. Po první rotaci v září 2002 převzali úkoly jednotky příslušníci 4. odřadu radiační, chemické a biologické ochrany z Týna nad Vltavou.  Na základě požadavku USA byl stávající odřad posílen, a v únoru 2003 zahájil v Kuvajtu plnění operačního úkolu 1. prapor radiační, chemické a biologické ochrany, který se po doplnění o 69 vojáků Ozbrojených sil Slovenské republiky přejmenoval na 1. česko-slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany. Mezi lety 2002 a 2003 prošlo kontingentem více než 600 vojáků. Po ukončení spojeneckých bojových operací probíhajících na území Iráku se část praporu přesunula do Iráku, kde ve městě Basra začala připravovat základnu pro 7. polní nemocnici.

 

Řecko

 

Operace Distinguished Games, Řecko

Česká republika se zapojila v roce 2004 se svým protichemickým odřadem do alianční operace Distinguished Games (Významné hry). Cílem operace bylo zajistit bezpečnost XXVIII. letních olympijských her a následně XII. paralympijských her v řeckých Aténách. Kontingent AČR tvořilo 100 specialistů – příslušníků 312. mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany NATO. Prapor byl připraven na místě od srpna do září 2004 provádět radiační, chemický a biologický průzkum a poskytovat pomoc při odstraňování následků případného použití zbraní hromadného ničení. Česká republika byla během nasazení vedoucím národem mezinárodního praporu.

 

Pakistán

 

Humanitární operace NATO Winter Race, Bagh

Do Pákistánu, jenž byl 8. října 2005 postižen ničivým zemětřesením, se již 12. října 2005 vydal v rámci humanitární operace NATO Winter Race český armádní speciál s šestičlenným traumatologickým týmem a materiální pomocí. V listopadu 2005 třicetičlenná skupina vojenských zdravotníků vystřídala původní šestičlenný traumatologický tým, který byl zařazen v sestavě nizozemské polní nemocnice dislokované ve městě Bagh. Mise byla ukončena v lednu 2006.

 

 

Afghánistán

 

Od roku 2002 do června 2021 se v zahraničních operacích v Afghánistánu vystřídalo 11 500 vojáků AČR, někteří opakovaně. Jednalo se o nejdelší operační nasazení příslušníků AČR v její novodobé historii. Česká republika zaujímala počtem nasazených vojáků a vojákyň 6. až 8. místo z celkového počtu třiceti devíti koaličních států, které se od roku 2002 zapojily do jednotlivých operací na území Afghánistánu. AČR byla v Afghánistánu historicky poprvé nasazena v bojových protipovstaleckých operacích.

Čeští vojáci dostali příležitost prověřit zbraně, techniku, vybavení a svoji připravenost. V praxi si ověřili a zdokonalili naučené taktické postupy a principy vedení bojové činnosti na zemi i ve vzduchu. Došlo k modernizaci zbraní, spojovacích prostředků, uniforem, prostředků balistické ochrany, k nasazení nové techniky a vojenského materiálu, např. vozidel Humvee, MRAP a Pandur, bezpilotních prostředků, rušiček, přístrojů nočního vidění nebo robotů EOD. Letecké jednotky získaly zkušenosti v létání v extrémních vysokohorských podmínkách a prověřily taktické postupy během výcviku afghánských pilotů a pozemního personálu. Lékaři uplatnili a rozšířili své zkušenosti v oboru válečné chirurgie (střelná poranění, život ohrožující zranění po bombových útocích, hromadné příjmy). V praxi se prověřily programy zdravotnického a strategického odsunu z prostoru operace – MEDEVAC (Medical Evacuation) a STRATEVAC (Strategic Evacuation). Logistické jednotky získaly schopnost zabezpečit vojska v extrémně složitých podmínkách. Novým prvkem v rámci zahraničních operacích AČR se stal provinční rekonstrukční tým (PRT) v provincii Lógar, který se od předchozích nasazených jednotek odlišoval svým kombinovaným, civilně-vojenským charakterem. Vysoké nároky na komplexní zabezpečení českých jednotek v Afghánistánu si vyžadaly vytvoření úkolového uskupení, které pod jednotným velením zastřešovalo nasazené jednotky.

 

Operace ISAF (International Security Assistance Force)

V operaci ISAF na území Afghánistánu působily jednotky AČR v prostoru dvou regionálních velitelství TAAC (Train, Advise and Assist Command): TAAC‑Capital (TAAC‑C), TAAC‑East (TAAC‑E).

 

Polní nemocnice, Kábul

Na Základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN č. 1386 z roku 2001 byla zahájena operace FINGAL, v jejímž rámci došlo k rozmístění mezinárodních vojenských sil v Afghánistánu. Vysláním 6. polní nemocnice v květnu 2002 se ČR poprvé zapojila do boje mezinárodního společenství proti terorismu na území Afghánistánu. Jejím úkolem bylo zdravotnické zabezpečení příslušníků mezinárodních sil ISAF (International Security Assistance Force) a poskytování humanitární pomoci obyvatelům Afghánistánu. Následně ji vystřídaly lékařské týmy z 11. polní nemocnice, které plnily úkoly v  operaci do roku 2003. Oběma kontingenty, včetně českého polního chirurgického týmu v sestavě německé polní nemocnice, prošlo více než 290 vojáků.

 

EOD tým + METEO služba, Kábul

V letech 2004 až 2007 působil řadách mezinárodních sil ISAF tým vojáků z jednotky EOD (Explosive Ordnance Disposal), který prováděl pyrotechnický průzkum, likvidoval nevybuchlou munici a nástražné výbušné systémy (IED – improvised explosive device) a prováděl ženijní průzkum na letišti v Kábulu. Čeští vojáci dále zodpovídali za meteorologické zabezpečení orgánů řízení letového provozu. V šesti odřadech se vystřídalo cca 100 příslušníků AČR.

 

Provinční rekonstrukční tým, Fajzábád

V letech 2005 až 2007 zajišťovali Češi ochranu německého provinčního rekonstrukčního týmu (Provincial Reconstruction Team – PRT) na základně Fajzábád v provincii Badachšán. Chránili tamní letiště, doprovázeli vozidla a zásobovací konvoje PRT a rovněž patrolovali v přiděleném prostoru odpovědnosti. Od počátku svého nasazení plánovali a samostatně realizovali rekonstrukční a humanitární projekty vlastní jednotkou CIMIC (civilně-vojenské spolupráce). Jednalo se především o realizaci tzv. projektů s okamžitým efektem (Quick Impact Projects), které byly finančně dostupné a realizovatelné v krátkém časovém úseku. Česká republika nasadila celkem šest kontingentů, jimiž prošlo více než 400 vojáků.

 

Lead nation KAIA, Kábul

Česká republika převzala v letech 2006 a 2007 roli tzv. vedoucího státu (Lead Nation) na mezinárodním letišti v Kábulu (Kabul International Airport – KAIA). Český kontingent v počtu 47 vojáků převzal na dobu čtyř měsíců odpovědnost za řízení a bezpečnost letiště, podílel se na přípravě předání letiště do správy afghánské vlády, komplexně zabezpečoval provoz letiště ve prospěch mnohonárodních sil a zajišťoval civilní letový provoz. Pod českým velením působilo na 500 vojáků a specialistů z přibližně 20 členských států NATO a Afghánistánu.

 

Polní nemocnice a chemická jednotka CBRN + METEO + AIR OMLT (Operational Mentor Liaison Team), Kábul

Také při svém druhém nasazení od dubna 2007 v Afghánistánu potvrdili čeští vojenští zdravotníci vysoké renomé. V průběhu bojové činnosti koaličních jednotek poskytovali do prosince 2008 komplexní lékařskou péči raněným a nemocným na úrovni ROLE-2 na základně KAIA SOUTH. Chemici z jednotky CBRN (Chemical, Biological, Radiological, Nuclear) prováděli průzkum v oblasti ochrany před chemickými, biologickými, jadernými a radiologickými zbraněmi či prostředky. Dále se čeští vojáci podíleli od dubna 2008 na výcviku afghánských vzdušných sil na vrtulnících Mi-17 a Mi-24/35, který zabezpečoval letecký tým OMLT. Součástí kontingentů byli rovněž příslušníci AČR, kteří plnili úkoly hydrometeorologického zabezpečení, řízení letového provozu (ŘLP) a řízení vzdušných operací na mezinárodním letišti v Kábulu. Celkem se v pěti kontingentech vystřídalo v letech 2007 a 2008 přes 500 vojáků.

 

Kontingent KAIA a chemická jednotka CBRN + METEO + AIR OMLT, Kábul

Po vystřídání kontingentů v prosinci 2008 přibyl nově v sestavě jednotky národní podpůrný prvek NSE (National Support Element), který plnil úkoly spojené se zabezpečením logistické podpory II. úrovně (I. úroveň – jednotky vojsk, II. úroveň – NSE, III. stupeň – Distribuční centrum, Odbor vojenské dopravy). Chemický odřad i nadále zajišťoval pro velitelství ISAF v Kábulu plnění úkolů chemického zabezpečení, CBRN průzkum, odběr a následný transport odebraných vzorků a jejich vyhodnocování v mobilní laboratoři. Dále, v případě potřeby, zabezpečoval úkoly spojené s očistou osob a dekontaminaci techniky na letišti v Kábulu. Tým AIR OMLT pokračoval ve své činnosti stejně jako příslušníci hydrometeorologického zabezpečení a odborníci na řízení letového provozu. Až do roku 2010 se ve třech kontingentech vystřídalo téměř 200 vojáků AČR.

 

SOG Vojenské policie, Hílmand, Lógar

V období let 2007 až 2008 působila v afghánské provincii Hílmand v operaci ISAF skupina speciálních operací SOG (Special Operations Group) Vojenské policie. Po boku Britů plnila jednotka SOG speciální úkoly: zasahovala proti nelegálním ozbrojeným skupinám a pachatelům násilné trestné činnosti a asistovala při ochraně důležitých osob. Skupina SOG byla rovněž vyčleněna jako zásahová jednotka rychlé reakce. V září 2008 byl kontingent v rámci redislokace přemístěn do provincie Lógar. Celkem se ve třech kontingentech vystřídalo přibližně 100 vojáků.

 

Velitelství operace ISAF, Kábul

Na základě požadavků velitele operace ISAF vysílala AČR cca dvacet svých příslušníků nejrůznějších odborností do velitelských struktur na velitelství na základnách v Kábulu a Bagrámu.

 

Kontingent AČR mise ISAF – Uruzgán, Deh Rawod

Češi v letech 2008 až 2009 chránili nizozemskou základnu Hadrian poblíž města Deh Rawood v provincii Uruzgán. Velitel strážní jednotky byl rovněž zodpovědný za koordinaci činnosti při ochraně základny společně s příslušníky ASG (Afghan Security Guard), jejíž předsunuté základny se nacházely do 10 km od základny.  V rámci ochrany nizozemského PRT zde působily dva české kontingenty, dohromady s více než 120 vojáky. Čeští vojáci sloužili na základně společně s dvěma sty Nizozemci a vojáky z francouzské horské pěchoty.

 

Provinční rekonstrukční tým, Lógar

Jedním ze zásadních úkolů pro Českou republiku bylo vybudování a vedení vlastního provinčního rekonstrukčního týmu PRT (Provincial Reconstruction Team), který v afghánské provincii Lógar působil v letech 2008 až 2013. Součástí PRT byli civilní experti, kteří navrhovali a realizovali rozvojové a humanitární projekty podle potřeb afghánské samosprávy. Bezpečnost těchto expertů zajišťovali vojáci, kteří se zároveň podíleli na výcviku příslušníků afghánských bezpečnostních sil ANSF (Afghan National Security Forces).  Vytvořením českého PRT v rámci operace ISAF v provincii Logar Afghánistánu AČR plně zúročila dosavadní zkušenosti z nasazení v německém PRT ve Fajzabádu. V Lógaru působilo 10 kontingentů, v nichž se vystřídalo více než 2 600 vojáků.

 

Vrtulníková jednotka (Heli Unit), Paktíka

Česká vrtulníková jednotka (Task Force HIPPO – Úkolové uskupení Hroch) tvořená leteckým a pozemním personálem v letech 2009 až 2011 působila v afghánské provincii Paktíka v blízkosti hranice s Pákistánem. Byla umístěna na předsunuté operační základně koaličních sil NATO FOB (Forward Operating Base) Šarana. Hlavními úkoly bylo posílení přepravních kapacit na teritoriu Regionálního velitelství východ (RC-E), podpora nasazených jednotek rychlé reakce a pomoc při evakuaci zraněných i nemocných vojáků NATO a afghánských bezpečnostních sil. Jednotka létala na modernizovaných vrtulnících Mi-171Š. Posádky přepravily více než devět tisíc osob a 334 tun materiálu. Celkem touto operací prošlo sedm kontingentů, každý z nich tvořilo až 100 vojáků.

 

Úkolové uskupení AČR ISAF + National Support Element, Kábul

V roce 2010 si náročné úkoly AČR v Afghánistánu vyžádaly komplexní přístup. Proto bylo na základě předchozích zkušeností a aktuální situace rozhodnuto o vytvoření úkolového uskupení (ÚU) AČR ISAF. Velitel ÚU administrativně řídil nasazené české jednotky a zároveň vykonával funkci staršího národního představitele AČR v Afghánistánu. ÚU zároveň organizačně zastřešovalo a zabezpečovalo centrální zásobování veškerým materiálem a službami. Cílem byla racionalizace a centralizace systému komplexní podpory všech českých jednotek nasazených v operaci ISAF. Nedílnou součástí sestavy byl rovněž Národní podpůrný prvek NSE (National Support Element) na základně KAIA, jehož úkolem byla přímá logistická podpora kontingentů AČR na území Afghánistánu. Vytvořením ÚU začala nová etapa ve struktuře velení a řízení všech jednotek a prvků AČR nasazených v misi ISAF. Během působení 10. úkolového uskupení AČR v roce 2014 se operace ISAF změnila na operaci Resolute Support (RS).

 

Air Mentoring Team (AMT), Air Advisory Team (AAT) a Guardian Angels (GA), Kábul

Čeští vojáci cvičili v letech 2010 až 2019 příslušníky vzdušných sil Afghánské národní armády (ANA) na vrtulnících Mi-24/35 a Mi-17. ČR vyslala během svého působení v operacích ISAF  a RS celkem 24 kontingentů leteckých poradních týmů  – AMT (4x) a AAT (20 x). Úkolem výcvikových jednotek bylo zvyšování schopností afghánského personálu v oblasti pozemní údržby vrtulníků. K dalším úkolům patřila teoretická a praktická školení létajícího a pozemního personálu Vzdušných sil ANA (Afghánské národní armády). Poslední, 24. jednotka AAT ukončila činnost v lednu 2019. České AAT (AMT) byly po celou dobu svého působení zařazeny do sestavy 311. mezinárodní letecké poradní letky AEAS (Air Expeditionary Advisory Squadron) složené z chorvatského, maďarského, slovenského a amerického poradního týmu. Následující dvě rotace byly složeny už pouze z vojáků jednotky ochrany GA (Guardian Angels), jež byla součástí AAT od roku 2015. Její příslušníci plnili úkoly v rámci ÚU AČR a zabezpečovali ochranu koaličních mentorů a instruktorů při výcviku vojenských afghánských pilotů a technického personálu. Jednotka GA ukončila svou činnost v lednu 2020.

 

Jednotka chemické a biologické ochrany (CBRN), Kábul

Na své předchůdce z řad chemického vojska navázala v letech 2010 až 2013 jednotka CBRN, která vyhodnocovala radiační, biologickou a chemickou situaci v Kábulu, spolupracovala při výcviku nových chemických specialistů Afghánské národní armády, prováděla komplexní chemický průzkum na celém území Afghánistánu a měla za úkol varovat vojska ISAF a orgány místní samosprávy před možnými CBRN hrozbami. Celkem se v sedmi rotacích (9. tým – 15. tým CBRN) vystřídalo více než padesát vojáků AČR. Jednotka ukončila svoji činnost v prosinci 2013.

 

Výcviková jednotka Vojenské policie, Vardak

V letech 2011 až 2013 se příslušníci Vojenské policie podíleli na výcviku Afghánské národní policie v provincii Vardak v Národním policejním výcvikovém centru NPTC (National Police Training Center). Čeští vojenští policisté mentorovali afghánské instruktory a dohlíželi na organizaci a přípravu jejich výcviku. Výcvikové jednotky VP byly zařazeny do sestavy mezinárodního týmu mentorů pod vedením Francie. Každou ze čtyř rotací tvořilo dvanáct příslušníků.

 

Úkolové uskupení speciálních sil, Nangarhár

Vojáci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova sloužili v letech 2011 až 2012 ve dvou úkolových uskupeních v afghánské provincii Nangarhár na základně Hombré v Dželálábádu.  K hlavním úkolům jednotky patřilo vybudovat, vycvičit a mentorovat speciální zásahovou jednotku Afghánské národní policie (ANP) a přímo se podílet na společném plnění úkolů s Afghánci. Příslušníci jednotky koordinovali svou činnost s místními zpravodajskými a speciálními jednotkami v oblasti boje proti terorismu, obchodu s drogami a se zbraněmi a v boji proti kriminálním živlům. Během působení obou jednotek bylo zajištěno více než tisíc kilogramů drog. Zároveň byly zabaveny a zničeny nelegálně držené zbraně, pěchotní a dělostřelecká munice, trhaviny a komponenty pro výrobu improvizovaných nástražných výbušných zařízení. V každé ze dvou úkolových uskupení působilo sto příslušníků českých speciálních sil.

 

Operational Mentoring and Liaison Team (OMLT), Vardak

České týmy OMLT (Operational Mentoring and Liaison Team), jež vojáci neformálně nazvali „omeleta“, byly v letech 2010 až 2013 nasazeny v bojové operaci. Cvičily a mentorovaly příslušníky pěších jednotek o síle praporu (kandaku) Afghánské národní armády v provincii Vardak. Účelem výcviku bylo zvýšit operační schopnosti všech jednotek kandaku. Velitelství českého OMLT bylo umístěno na základně Sultan Chajl (Carville). Čeští vojáci ve spolupráci s americkými a afghánskými jednotkami působili na třech předsunutých základnách. V každé z pěti rotací plnilo úkol přibližně padesát vojáků.

 

Polní chirurgický tým (PCHT) ISAF, Kábul

Český polní chirurgický tým poskytoval od února 2011 v rámci francouzské polní nemocnice (nemocnice úrovně ROLE-3, základna KAIA – NORTH (MTF KAIA)) lékařskou pomoc na základně na letišti v Kábulu. K hlavním úkolům patřilo zdravotnické zabezpečení vlastních jednotek, vojáků ISAF a místních afghánských bezpečnostních sil. Příslušníci PCHT poskytovali rovněž chirurgickou a intenzivní péči, podíleli se na ambulantních ošetřeních a v případě nutnosti zabezpečovali první pomoc při hromadném příjmu raněných MASCAL (Mass Casualty). Od února 2014 byla operační schopnost polní nemocnice snížena z ROLE-3 na úroveň ROLE-2, což souviselo s předáním tohoto zařízení pod velení americké polní nemocnice, kde český 11. PCHT  začal působit v červenci 2014.

 

Jednotky AČR MAT (Military Advisory Team – Vojenský poradní tým), Lógar, Vardak

V březnu 2013 začal na základně Shank v provincii Lógar působit vojenský poradní tým MAT Lógar (Military Advisory Team) v počtu do 60 osob. Tato jednotka nahradila poslední 11. PRT, jenž do té doby v Lógaru působil. O měsíc později, v dubnu 2013, zahájil v provincii Vardak svou činnost další tým MAT. Oba týmy MAT přímo navázaly na práci jednotek OMLT, které na území Afghánistánu již několik let působily. K hlavním úkolům týmů MAT patřila poradenská činnost a řízení operací na úrovni štábu praporu přiděleného kandaku (praporu) Afghánské národní armády (ANA). Svou činnost oba týmy MAT ukončily na podzim roku 2013 a vrátily se zpět do ČR.

 

Strážní rota BAF (Bagram Air Field) ISAF, Bagrám

Strážní rota BAF (Bagram Air Field) určená k ochraně letecké základny Bagrám v provincii Parván zahájila svou činnost v říjnu 2013. Příslušníci strážní roty prováděli kontrolu vnějšího perimetru bezpečnostní zóny letecké základny a podíleli se na její ochraně společně se spojeneckými a afghánskými partnery s cílem eliminovat nepřátelské aktivity. Ve výstavbě kontingentů se průběžně střídaly prapory 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Během působení 3. strážní roty BAF nahradila dosavadní operaci ISAF operace RS (Resolute Support).

 

Operace „Rozhodná podpora“ –  RS (Resolute Support Mission)

V operaci RS na území Afghánistánu působily jednotky AČR v prostoru všech tří regionálních velitelství TAAC (Train, Advise and Assist Command): TAAC‑Capital (TAAC‑C), TAAC‑East (TAAC‑E) a od roku 2018 na TAAC‑West (TAAC‑W).

 

Úkolové uskupení AČR RS + National Support Element, Kábul

Operace ISAF v Afghánistánu byla ukončena na konci roku 2014. Na ní pak v lednu 2015 navázala nová výcviková mise s názvem Resolute Support Mission. Úkolová uskupení AČR v operaci RS organizačně zastřešovala nasazené jednotky a zabezpečovala jejich centrální zásobování stejně tak jako v operaci ISAF. Během operací ISAF a RS se v Afghánistánu vystřídalo celkem 22 úkolových uskupení AČR. Poslední ÚU ukončilo své nasazení v červnu 2021, čímž bylo završeno téměř dvacetileté působení AČR v Afghánistánu.

 

Strážní rota BAF (Bagram Air Field), Bagrám

V nové operaci RS se úkoly jednotlivých strážních rot BAF nezměnily. Rotující jednotky pokračovaly ve střežení vnějšího perimetru letecké základny spolu s americkými, gruzínskými a afghánskými partnery. Ve výstavbě jednotlivých kontingentů se i nadále střídaly prapory 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Pouze 8. strážní rotu stavěli příslušníci 102. průzkumného praporu z Prostějova. Na bagrámské základně působil také pyrotechnický tým EOD a počínaje 5. strážní rotou byl do struktury jednotky zařazen, za účelem zvýšení operačních schopností, taktický bezpilotní průzkumný letoun Scan Eagle. Ten během svého pětiletého působení překonal hranici dvou tisíc letových hodin. Nasazení poslední, 13. mise strážní roty bylo na počátku roku 2020 ovlivněno pandemií COVID-19, v jejímž důsledku došlo na základně k zavedení epidemiologických opatření. Jednotka ukončila svůj operační úkol v březnu 2020. V jednotlivých rotacích misí ISAF a RS se vystřídalo od října 2013 do dubna 2020 na dva tisíce vojáků AČR.

 

Polní chirurgický tým (PCHT) RS, Kábul

Na úkoly 11. a 12. polního chirurgického týmu (PCHT), jenž působily v operaci ISAF ve struktuře americké polní nemocnice (ROLE-2), navázal v letech 2015 až 2017 v operaci RS 13. až 21. polní chirurgický tým (PCHT).  Celkem se v operacích ISAF a RS vystřídalo 21 rotací PCHT. V každé z nich bylo 10 až 15 českých vojáků.

 

Velitelství operace Resolute Support Mission (RS), Kábul, Bagrám

Na základě požadavků velitele operace RS pokračovala AČR ve vysílání svých příslušníků nejrůznějších odborností na velitelství na základnách v Kábulu, Bagrámu a dalších místech.

 

Polní chirurgický tým (PCHT) RS, Kábul

Od února 2020 do června 2021 působil na letišti v Kábulu (HKIA) nově ve čtyřech rotacích polní chirurgický tým (PCHT) v počtu 10 až 15 osob. Jeho hlavním úkolem bylo zabezpečit v sestavě mezinárodní polní vojenské nemocnice na základně (úroveň ROLE-2) realizaci úkonů odborné činnosti v oboru resuscitativní chirurgie, anesteziologie a pooperační péče a nepřetržitou lékařskou péči včetně přímé zdravotnické podpory nasazených vojáků AČR. Kvůli celosvětovému rozšíření epidemie COVID-19 se počátkem roku 2020 úkoly PCHT rozšířily o všeobecnou lékařskou péči pacientů s onemocněním COVID-19.

 

Jednotka podpory a vlivu (jPaV), Faráh, Lógar, Šindan, Herat, Kábul

Tyto jednotky tvořili převážně příslušníci speciálních sil a výsadkového praporu/pluku. Jejich úkolem byl odborný výcvik, mentorování na operační a taktické úrovni a podpora přidělených jednotek afghánských speciálních sil (CSK – Cobra Strike Kandak) a speciálních policejních jednotek (PSU – Police Special Unit).

 

Jednotka CZE NIC, Kábul

Do operací na území Afghánistánu se Česká republika zapojila rovněž prostřednictvím specialistů národní zpravodajské skupiny CZE NIC (National Intelligence Cell).

 

Jednotka KAMBA ISAF/ RS, Kábul

Začátkem ledna 2010 bylo vysláno Úkolové uskupení speciálních sil do operace ISAF v Afghánistánu k ochraně Zastupitelského úřadu (ZÚ) České republiky v Kábulu. Jednotka KAMBA (Kábulská ambasáda) byla složena z příslušníků 601. skupiny speciálních sil Prostějov. Jejím úkolem bylo zabezpečení ostrahy ZÚ a jeho zaměstnanců a ochrana diplomatických představitelů při výjezdech mimo ZÚ. Jednotka nepřetržitě plnila stanovené úkoly i v době přechodu z operace ISAF na operaci RS v roce 2015. V průběhu roku 2017 úkoly 601. skss převzala jednotka Vojenské policie, která své úkoly plnila až do srpna 2021, kdy Česká republika spolu se spojenci ukončila své vojenské působení v Afghánistánu. V srpnu 2021, kdy už byl Kábul obsazen Tálibánem, příslušníci jednotky KAMBA úspěšně evakuovali zastupitelský úřad, zaměstnance Ministerstva zahraničních věcí ČR a afghánské spolupracovníky s jejich rodinami.

 

Operace Enduring Freedom (Trvalá svoboda)

 

Kontingent speciálních sil (KSS) AČR, Enduring Freedom, Bagrám, Kandahár

V rámci operace Enduring Freedom působila v Afghánistánu v letech 2004 až 2009 (2004: Bagrám; 2006, 2008-2009: Kandahár) Skupina speciálních sil. Jejím úkolem bylo provádět speciální průzkum, včetně úderných akcí a dalších druhů speciálních operací s cílem eliminovat aktivity nepřítele a přispět k zajištění vnitřní bezpečnosti Afghánistánu. Tato mise byla první bojovou operací Armády České republiky od konce II. světové války. Každý kontingent čítal kolem sta příslušníků.

 

Irák

 

Operace Iraqi Freedom

 

Polní nemocnice, humanitární odřad, skupina Vojenské policie, Basra

Do boje proti mezinárodnímu terorismu se čeští vojáci zapojili i na území Iráku, kde v roce 2003 působila v operaci Iraqi Freedom 7. polní nemocnice. Kromě lékařské pomoci poskytovali členové kontingentu rovněž humanitární pomoc. V jeho sestavě působili také vojenští policisté, kteří zajišťovali ochranu jednotky a prováděli strážní činnost. Operací prošlo téměř 600 příslušníků AČR.

 

Kontingenty Vojenské policie, operace IZ SFOR/MNF-I + operace MNSTC-I a operace NTM-I, Basra

Od prosince roku 2003 pokračovali čeští vojenští policisté na území Iráku v jednom z nejdůležitějších úkolů své moderní historie. V operaci IZ SFOR (Iraqi Zone Stabilization Force) dohlíželi v osmitýdenních kurzech na činnost a výcvik příslušníků irácké vojenské policie v Policejní akademii v Az-Zubayru a na místních policejních stanicích. Zároveň probíhal výcvik instruktorů irácké policie ve čtyřtýdenních kurzech na logistické základně Shaibah. V červenci 2004 byla operace IZ SFOR přejmenována na MNF-I (Multi-National Force – Iraq). Od března 2005 byl český kontingent navýšen o šest příslušníků AČR, kteří se v Bagdádu zapojili do plnění úkolů v rámci mise MNSTC-I (Multi-National Security Transition Command in Iraq) a Výcvikové mise NATO v Iráku NTM-I (NATO Training Mission in Iraq). Mezi lety 2003 až 2007 se v jednotlivých operacích vystřídalo dvanáct kontingentů, každý v počtu přibližně 100 vojáků ve tříměsíčních intervalech.

 

Kontingenty AČR MNF-I + operace NTM-I a Operace MNF-I, Basra, Bagdad, Al Taji

Dalších šest českých kontingentů s celkem 420 vojáky působilo v operaci MNF-I v letech 2007 až 2009.  K jejich hlavním úkolům patřilo střežení a ochrana dvou vstupních bran do základny na letišti v Basře. Součástí kontingentu byli také příslušníci AČR dislokovaní v Bagdádu, kteří plnili úkoly v rámci Výcvikové mise NATO NTM-I v Iráku. Čtvrtý kontingent byl v průběhu června 2008 nahrazen pátým v počtu 17 osob. Kontingent se skládal z instruktorů výcviku na bojových vozidlech pěchoty BVP-1 a tancích T-72.  Jejich hlavním úkolem byl výcvik příslušníků Irácké národní armády a Irácké národní policie na základně v Taji. Poslední šestý kontingent ukončil svoji činnost v únoru 2009.

 

Operace Inherent Resolve (OIR), operace NMI (NATO Mission in Iraq)

Zapojení České republiky do operace Operace Inherent Resolve (OIR) probíhalo od roku 2016 na pozvání irácké vlády v souladu s jejím mandátem. Mnohonárodnostní operace vedená USA se zaměřovala na boj proti teroristické organizaci Islámský stát. Češi měli na starost irácké výcvikové týmy letectva, chemického vojska a vojenské policie. V roce 2018 se ČR zapojila i do operace NATO Mission in Iraq (NMI).  Po dosažení požadovaných schopností byl výcvik ze strany Iráku v roce 2020 ukončen. Přesto v operaci i nadále působí čtyři čeští vojáci, kteří se zaměřují na výcvik a mentorování operačního stupně ozbrojených sil Iráku.

 

Letecký poradní tým AČR (LPT), Balad

Letecký poradní tým AČR (AAT – Air Advisory Team) v počtu do 35 osob byl dislokovaný od června 2016 na základně Balad.  Na letounech L-159 Alca cvičil a mentoroval letecký a pozemní personál iráckých vzdušných sil. Od konce roku 2018 se letecký poradní tým zaměřil na pozemní přípravu letounů. Od července 2019 byl LPT transformován na výcvikovou jednotku Alca (VJ Alca) v počtu do 13 osob. Do dvouměsíčních rotací byl vysílán dvakrát ročně.

 

Polní chirurgický tým (PCHT), Al-Assad

Polní chirurgický tým v počtu 17 osob působil na území Iráku od prosince 2016. Tým byl zařazen do struktury americké vojenské nemocnice (úroveň ROLE-2) s úkolem poskytovat specializovanou chirurgickou péči, provádět odbornou činnost v oboru resuscitativní chirurgie, anesteziologie, pooperační péče a zdravotnického odsunu. Jednotka byla sestavena převážně z příslušníků Agentury vojenského zdravotnictví. Doplňovali ji vojáci z Ústřední vojenské nemocnice Praha a dalších vojenských útvarů a zařízení AČR. Jednotka ukončila svou činnost v červnu 2017.

 

Výcviková jednotka Vojenské policie (VJVP), Bagdád

V roce 2018 začala působit v Iráku sedmičlenná výcviková jednotka Vojenské policie, která plnila úkoly výcviku a mentorování irácké policie. Jednotka byla součástí Mnohonárodního úkolového uskupení policie (MNTFP) pod italským velením a působila na policejní škole na základně Camp Dublin v Bagdádu. Jednotka VP působila v Iráku do roku 2020.

 

Výcviková jednotka chemického vojska (VJCHV), Al Taji

Výcvikové jednotky chemického vojska (VJChV) plnily od roku 2018 úkoly spojené s poradní a mentorovací činností při operačním výcviku specialistů chemického vojska irácké armády v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení (OPZHN). V průběhu nasazení byly VJChV posíleny o laboratorní specialisty. Poslední 5. výcviková jednotka chemického vojska ukončila svou činnost v březnu 2020. Jednotky v celkovém počtu do 12 osob byly sestaveny z příslušníků 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec.

 

Úkolové uskupení AČR Irák

Ve druhé polovině roku 2018 bylo působení AČR v Iráku rozšířeno o úkolové uskupení (ÚU AČR Irák), které organizačně zastřešovalo nasazené české jednotky v Iráku a Kuvajtu (mimo LPT) a příslušníky AČR  ve velitelských strukturách na mezinárodních velitelstvích operací OIR a NMI. K dalším úkolům ÚU se následně přidala poradní a přednášková činnost ve vzdělávacích zařízeních Univerzity obrany pro vyšší vojenská studia DUHMS (Defence University for Higher Military Studies). V březnu 2020 AČR nasazení 4. ÚU v Iráku dočasně přerušila. Důvodem byly vzrůstající bezpečnostní hrozby, epidemie koronaviru a plánovaná restrukturalizace obou misí. V říjnu 2020 se do země vrátilo 5. ÚU a další pokračují ve své činnosti.

 

Pobaltí

 

Baltic Air Policing, Šiauliai – Litva, Ämari  – Estonsko

V roce 2009 a v roce 2012 střežily české letouny JAS-39C Gripen vzdušný prostor pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska v rámci alianční solidarity (NATO Integrated Air Defence System). Nasazení českých letounů souviselo se změnou geopolitické situace a s aktivitami Ruské federace v Pobaltí. Příslušníci českých vzdušných sil působili na letecké základně Šiauliai v Litvě. První kontingent tvořilo téměř 120 osob, druhý více než šedesát. V roce 2019 se české letouny do Pobaltí vrátily. Tentokrát měly svou základnu v Estonsku na letišti Ämari. Během obou nasazení byly české letouny začleněny do Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany  NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System).

 

Enhanced Forward Presence (eFP), Rukla – Litva

Jednotky AČR od roku 2018 působí v Pobaltí v rámci Alianční předsunuté přítomnosti eFP (Enhanced Forward Presence). Tato operace slouží Alianci k monitoringu nepřátelských aktivit Ruska po jeho nezákonné anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Cílem operace eFP je podílet se v mnohonárodní sestavě na společném výcviku a posílení schopností k odstrašení a kolektivní obraně NATO v prostoru nasazení. Vytvoření bojových uskupení bylo jedním z hlavních výstupů Varšavského summitu NATO, které se uskutečnilo v červenci 2016. Došlo k vytvoření čtyř bojových uskupení umístěných v Polsku, v Litvě, v Lotyšsku a v Estonsku. V roce 2018 ČR vyslala do eFP Litva 1. rotní úkolové uskupení (rÚU) následně 2. rÚU složené z mechanizované roty s obrněnými vozidly Pandur, posílené o další podpůrné prvky, v celkovém počtu do 230 osob. Zapojení AČR v eFP Litva pokračovalo vysláním čtyř úkolových uskupení elektronického boje v letech 2019 až 2021. Od července 2021 působilo v Litvě 1. úkolové uskupení GBAD (Ground Based Air Defence) pozemní protivzdušné obrany, na něž navázalo na základně v Rukle 2. 3. a 4. úkolové uskupení.

 

Enhanced Forward Presence (eFP), Adaži – Lotyšsko

Příslušníci 1. úkolového uskupení se přesunuli na lotyšskou základnu v Adaži v polovině roku 2018, kde působí v rámci sil eFP pod vedením Kanady. V rámci předsunuté přítomnosti NATO je jejich hlavním úkolem svou aktivní přítomností a výcvikovou činností v prostoru operace demonstrovat odhodlání bránit svrchovanost a územní celistvost členských států NATO. Na přelomu ledna a února 2023 zahájilo svou činnost v Lotyšsku již 10. úkolové uskupení. První až šesté ÚU bylo tvořeno minometnými specialisty, sedmé až desáté ÚU stavěli čeští ženisté. Platný mandát pro území obou pobaltských států byl stanoven do počtu 290 osob.

 

Enhanced Air Policing (eAP), Šiauliai – Litva

České letouny JAS-39C Gripen měly od dubna do července 2022 za úkol ochranu vzdušného prostoru podél východní hranice NATO. V rámci alianční solidarity (NATO Integrated Air Defence System) se jednalo o výpomoc pobaltským státům, jež nemají nadzvukové letectvo. Do Litvy bylo vysláno 5 letounů a do 95 vojáků převážně z čáslavské základny doplněné o další specialisty AČR.

 

Mali

 

Jednotky AČR EUTM-M, výcviková mise EU v Mali (EUTM-M; European Union Training Mission-Mali), Bamako

Čeští vojáci v jednotkách EUTM-M působili v letech 2013 až 2018 v africkém Mali ve výcvikové misi EUTM-M (European Union Training Mission). Výcviková, nebojová mise Evropské unie pomáhala malijské armádě při výstavbě a výcviku její armády tak, aby byla schopna v budoucnu samostatně čelit útokům ozbrojených teroristických skupin a zajistit suverenitu a teritoriální integritu země. Hlavním úkolem české jednotky byla ochrana velitelství výcvikové mise EUTM v Bamaku, později i výcvik malijských vojáků na výcvikových základnách Koulikoro a Sikasso. První kontingent čítal téměř čtyřicet vojáků, poslední již sedmdesát.  Celkem se v Mali vystřídalo 12 jednotek AČR EUTM-M.

 

Operace OSN MINUSMA

Další úkoly českých vojáků v Mali vyplývaly z účasti ve stabilizační operaci OSN MINUSMA (United Nations Multidimensional Integrated Stabilisation Mission in Mali).  Cílem mezinárodního úsilí bylo zajistit bezpečnost země a vytvořit podmínky pro další humanitární a politickou asistenci malijské vládě. ČR vyslala do operace úkolové uskupení speciálních sil v počtu do 25 osob. Uskupení plnilo úkoly spočívající ve vedení speciálního průzkumu a zpravodajské činnosti ve prospěch velitele operace MINUSMA. Příslušníci 601. skupiny speciálních sil působili v Mali do konce roku 2016. Následně byli do operace MINUSMA v letech 2018 až 2019 nasazeni dva příslušníci AČR v rámci německého kontingentu v regionu Gao.

 

Úkolové uskupení AČR EUTM-M, výcviková mise EU v Mali (EUTM-M; European Union Training Mission), Bamako

S rozšířením úkolů v rámci výcvikové mise došlo k navýšením počtu českých vojáků z padesáti až na 120. První úkolové uskupení AČR převzalo svůj operační úkol v březnu 2019.  Během svého působení v Mali pokračují čeští vojáci v zabezpečení obrany a ochrany perimetru velitelství mise EUTM-M v Bamaku, poskytují ochranu letecké společnosti při zajišťování podpory MEDEVAC, zajišťují ozbrojené doprovody, vyčleňují síly rychlé reakce a působí ve výcvikovém centru malijské armády KTC v Koulikoru (Koulikoro Training Centre). V červnu 2020 převzala Česká republika na dobu sedmi měsíců historicky poprvé velení celé mise. Jádro velitelství výcvikové mise tvořila čtyřicetičlenná skupina příslušníků resortu obrany. Nejednalo se pouze o vojáky, v misi působili i tři civilní odborníci. Česká republika velela misi také v roce 2022.

 

Úkolové uskupení Takuba, operace Barkhane

Samotná operace Barkhane byla zaměřena na potlačení teroristických aktivit na území Mali. Jednalo se o francouzskou iniciativu, do níž ČR přispěla vytvořením úkolové uskupení speciálních sil Takuba. Za tímto účelem v prosinci 2020 Česká republika vyslala předsunutý prvek. Cílem bylo připravit podmínky, pracoviště a materiální a technické zabezpečení pro hlavní odřad speciálních sil. Úkol českých speciálů spočíval ve výcviku, podpoře a asistenci vybraným jednotkám malijským ozbrojených sil. Jednalo se o důležitý příspěvek ČR k zajištění bezpečnosti a stability regionu a současně i k ochraně Evropy před terorismem a nelegální migrací.

 

Island

 

Operace ASICIPPN (Airborne Surveillance and Interception Capabilities to meet Iceland’s Peacetime Preparedness Needs), Keflavík

V druhé polovině roku 2014 byla Česká republika v rámci operace NATO ASICIPPN zapojena do ochrany vzdušného prostoru (Air Surveillance) nad územím a teritoriálními vodami Islandu. Čeští piloti se na Island vrátili ještě v letech 2015 a 2016. Úkolové uskupení AČR tvořily čtyři letouny JAS 39 Gripen (pátý letoun sloužil jako záloha) a letecký a pozemní personál. Jednotka působila na letecké základně Keflavík. Každého ze tří úkolových uskupení se účastnilo do 67 vojáků. Letouny byly začleněny do Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany  NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System).

 

Turecko

 

Active Fence/NS2T (NATO Support to Turkey), Incirlik Adana

V letech 2014 a 2015 se Česká republika zapojila do spojenecké operace Active Fence (2012)/NS2T (2013), která měla za cíl posílení aliančního systému protivzdušné obrany jižní části Turecka kvůli probíhající občanské válce v Sýrii. Skupina sedmi vojáků z Centra operačně taktických systémů velení a řízení z Lipníka nad Bečvou jako tzv. „Deployable Communication Module“ (DCM-B) zajišťovala pro nizozemské jednotky datové, hlasové a obrazové spojení s operačním velitelstvím NATO. Skupina působila na turecko-americké základně Incirlik Adana. V roce 2015 své nizozemské kolegy vystřídali španělští vojáci. Čeští příslušníci DCM-B v letech 2020 až 2021 pro španělskou protiraketovou jednotkou systému PATRIOT zabezpečovali a udržovali neustálé spojení.

 

Sinaj

 

Operace Multinational Force and Observers (MFO), Sinaj, Egypt

Od roku 2009 se čeští vojáci účastní operace MFO (Multinational Force and Observers), která dohlíží na dodržování podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. Jejím úkolem je řídit provoz checkpointů a kontrolovat aktivity podél hranic v oblasti Sinajského poloostrova. Jednotky českého leteckého kontingentu s letounem CASA C-295M začaly v operaci působit od listopadu 2013.  Patnáctičlenná jednotka zabezpečuje letecký průzkum a přepravu osob i materiálu mezi základnami. Do operace jsou zapojeni rovněž tři důstojníci na velitelství sil. Mise MFO Sinaj využívá na Sinaji dvě základny – jižní základnu v Šarm aš-Šajchu, kde se nachází velitelství mise, a částečně severní základnu na Sinaji na bývalé izraelské letecké základně El Gorah.

 

Slovensko

 

Úkolové uskupení AČR MN BG SVK (Multinational Battle Group Slovakia)

V úkolovém uskupení AČR MN BG SVK (Multinational Battle Group Slovakia) byly v dubnu 2022 nasazeny síly a prostředky AČR za účelem posílení koaličních sil NATO na východním křídle aliance v důsledky války na Ukrajině.

 

Nasaditelný spojovací modul – B (DCM-B – Deployable Communication Module B)

 

Armáda České republiky disponuje touto jednotkou od roku 2010, kdy vznikla jako součást 101. spojovacího praporu v Lipníku nad Bečvou. Jednotka DCM-B byla a je pravidelně nasazována dle aktuálních požadavků velení NATO v operacích v Afghánistánu, Kosovu a Turecku. V současnosti je jednotka začleněná pod Agenturu komunikačních a informačních systémů, operačně je však řízena 3. spojovacím praporem NATO (NSB – NATO Signal Batalion) dislokovaným v polské Bydgoszczi.

 

Pozorovatelské mise OSN, OBSE a EU

 

Úkoly mírových jednotek bývají různé, jejich společným cílem však je přispět ke stabilizaci situace v zemích zasažených konfliktem. Další úkoly vyplývají z konkrétních mandátů a charakteru jednotlivých misí. Vojáci AČR se podílejí na řízení těchto misí nebo monitorují politickou, vojenskou a bezpečnostní situaci v oblasti konfliktu, aktivně spolupracují s vládními i nevládními humanitárními organizacemi a účastní se zprostředkování řešení sporů mírovou cestou. Příslušníci AČR (dříve ČSLA a ČSA) působili v posledních desetiletích jako pozorovatelé OSN (UN-angl.), OBSE (OSCE – angl.) a EU v řadě krizových oblastí. Už v lednu 1989 odcestovali první důstojníci do Angoly v rámci operace UNAVEM I, II, další záhy zamířili do Namibie – UNTAG. Následovaly mise v Iráku – UNGCI, UNSCOM, Mosambiku – ONUMOZ, Libérii – UNMIL, Chorvatsku – mise OBSE, Chorvatsku a Černé Hoře – UNMOP, Bosně a Hercegovině – UNMIBH, Makedonii (FYROM, Severní Makedonie) – UNPREDEP, Tádžikistánu – UNMOT, Kosovu – UNMIK, mise OBSE-KVM, Sieře Leoně – UNAMSIL, Demokratické republice Kongo – MONUSCO, MONUC, Etiopii/Eritrei – UNMEE, Afghánistánu – UNAMA, Sýrii – UNSMIS, Gruzii – UNOMIG, mise OBSE, Albánii – mise OBSE, mise MAPEXT, Moldávii – mise OBSE, Náhorním Karabachu – mise  OBSE, Bosně a Hercegovině – mise OBSE, Čečensku – mise OBSE, Středoafrické republice – MINUSCA, Mali – MINUSMA a Somálsku – UNOSOM.

 

Působení na velitelstvích a štábech operací NATO, EU

 

Čeští vojáci své odborné znalosti prokazují i na velitelstvích a ve štábech různých operací. Působili mimo jiné ve Francii, Čadu, Egyptě, Velké Británii, Itálii, Mali, Bosně a Hercegovině, Afghánistánu, Kosovu, Sýrii, Izraeli či Španělsku. Čeští vojáci se na různých velitelstvích se dokonce podíleli či podílí na několika mezinárodních námořních operacích.

 

Operace EU NAVFOR Somalia, operace Atalanta, Velká Británie/Španělsko

Do operace EU NAVFOR Somalia se Česká republika zapojila v roce 2010. Tříčlenná skupina (dva důstojníci a jeden praporčík) působila ve struktuře operačního velitelství v anglickém Northwoodu. V březnu 2019 v reakci na brexit bylo velitelství operace přesunuto na námořní základnu Rota ve Španělsku. Nasazení našich vojáků v operaci skončilo v červenci 2020. V průběhu deseti let v této misi působilo 21 úkolových uskupení a 63 vojáků.

 

Operace EU NAVFOR MED, operace SOPHIA a IRINI, Itálie

EU Naval Forces – Mediterranean operace Sophia vznikla v roce 2015 za účelem narušení a zničení sítě převaděčů a obchodníků s lidmi v oblasti Středozemního moře. Ukončena byla v roce 2020. Na tuto operaci navázala nová námořní operace EU NAVFOR MED Irini, jejmž  úkolem bylo vynucovat zbrojní embargo OSN vůči Libyi. K úkolům mise rovněž patřilo monitorování nedovoleného vývozu ropy z Libye. Úkoly operace plnilo pět příslušníků AČR na velitelství v Římě.

 

Operace OSN UNDOF, Golanské výšiny, Sýrie, Izrael

Do mise na Golanských výšinách vyslala Česká republika příslušníky AČR, kteří působili ve velitelské struktuře operace UNDOF, v Campu Ziouhani na izraelské straně a později i v Campu Faouar v Sýrii. Cílem mise bylo udržet stabilitu v oblasti Golanských výšin a dohlížet na mírový proces v regionu.

 

Operace OSN MINUSMA, Mali

Ve struktuře velení mise byli tři čeští důstojníci. Od prosince 2020 se jejich počet zvýšil na čtyři osoby. Hlavním úkolem mise bylo zajištění stability a bezpečnosti v regionu.

 

Operace EUFOR TCHAD/RCA, Čad

V listopadu a prosinci 2007 se do této operace AČR zapojila vysláním dvou svých příslušníků. První z nich působil na Operačním velitelství (EU OHQ) v Mont Valérien ve Francii a druhý byl připraven k plnění stanovených úkolů na velitelství operace (EU FHQ – Force Headquarters) v Čadu ve městě Abéché.

 

Operace Unified Protector (OUP), Libye

Od března do října 2011 vedlo NATO operaci Operace Unified Protector (OUP) na podporu mezinárodního společenství ve snaze ukončit násilí ze strany libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a jeho stoupenců. V souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN se operace zaměřila na dodržování bezletové zóny, zbraňového embarga a ochranu civilního obyvatelstva.  Pro alianční letouny AWACS poskytla AČR jednoho pilota, který se přímo ze základny v Trapani (Itálie) podílel na operaci. Účastnil se sedmi misí v celkovém rozsahu 140 letových hodin. V rámci štábu na velitelství JFC v Neapoli se pak na OUP podíleli další tři příslušníci AČR.

 

Operace EUFOR ALTHEA, Bosna a Hercegovina

V červnu 2010 byli v rámci mírové operace EU na území Bosny a Hercegoviny vysláni dva čeští důstojníci na Velitelství EUFOR v Sarajevu. Navázali tak na předchozí činnost našich vojáků v této misi, jež byla ukončena v červnu 2008.

 

Aktuálně



Dvě oslavy pětistého výročí upálení mistra Jana Husa 6. července 1915

Dvě oslavy pětistého výročí upálení mistra Jana Husa 6. července 1915

05. 07. 2022
Na 6. července připadá výročí upálení mistra Jana Husa. Tento den je…
Ministryně obrany navštívila Ukrajinu a v rámci 105. výročí bitvy u Zborova zde uctila československé legionáře

Ministryně obrany navštívila Ukrajinu a v rámci 105. výročí bitvy u Zborova zde uctila československé legionáře

03. 07. 2022
Hned první zahraniční cesta ministryně obrany Jany Černochové v době předsednictví ČR…
Zásadní střetnutí československých legionářů: před 105 lety bojovali v bitvě u Zborova

Zásadní střetnutí československých legionářů: před 105 lety bojovali v bitvě u Zborova

01. 07. 2022
Před 105 lety, 2. července 1917, se českoslovenští dobrovolníci bojující na straně…
Prázdninový provoz Knihovny Vojenského historického ústavu Praha

Prázdninový provoz Knihovny Vojenského historického ústavu Praha

01. 07. 2022
Během července a srpna 2022 bude Knihovna VHÚ v Rooseveltově ulici v…
Před Generálním štábem Armády České republiky byla zahájena výstava Tyršova sokolská brannost

Před Generálním štábem Armády České republiky byla zahájena výstava Tyršova sokolská brannost

01. 07. 2022
Na počátku letošního roku jsme si připomněli již 160. výročí založení tělovýchovné…