Přijďte 1. 10. do VHÚ Praha na seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

Válka, která vypukla v létě 1914 a měla „skončit do švestek“, nejenže „do švestek“ neskončila, ale naopak začala nabírat doposud v lidských dějinách nepoznaných rozměrů. Dosavadní představy o průběhu možného konfliktu v Evropě vzaly v průběhu podzimu 1914 za své, spolu s předválečnými důstojníky z povolání, kteří již v prvních měsících konfliktu ve značných počtech padli, nebo utrpěli zranění. Válka se stává čím dál více záležitostí „amatérů“, záložních důstojníků a civilistů bez předchozích vojenských zkušeností, postavených před doposud nepředstavitelné a nemyslitelné výzvy. Každý se s nimi musel vypořádat po svém. Děs z rozsahu válečné katastrofy někoho ochromil, jiného přiměl k racionálnímu a efektivnímu jednání. 

Příspěvky letošního semináře se věnují různým fasetám reality válečného roku 1915, od popisu úsilí municipální správy v Rakousko-Uhersku zvládnout mnohostranné problémy, přinesené válkou přes různé přístupy k selhávání nedostatečně vycvičeného mužstva na frontě až k aktivitám krajanských kolonií v zemích Dohody a prvních vojenských jednotek čs. odboje. 

Seminář se koná 1. října 2025 od 14:00 do 18:00 v budově Vojenského historického ústavu (vchod do administrativní budovy) v konferenční místnosti č. 504. 

doc. Mgr. Jiří Hutečka, Ph.D. (Ústav historických věd, Univerzita Pardubice) 
Město ve víru války: Olomouc v roce 1915 

Rok 1915 představoval pro olomouckou městskou komunitu řadu výzev, přičemž řada z nich odrážela širší procesy hýbající celou habsburskou monarchií a z města tak činí svého druhu ideální mikrokosmos jejího válečného úsilí. Záplava uprchlíků přivedla město v polovině roku téměř na pokraj zhroucení v řadě oblastí života, zatímco zavedení přídělové ekonomiky vedlo k přenesení vnitřních konfliktů válčící společnosti na trhy a do ulic. Ty však zároveň opanovaly veřejné performance loajality a podpory válečnému úsilí, jež se ze spontánního podoby právě během roku 1915 vyvinuly v promyšlené veřejné rituály. Ani ty však nedokázaly zakrýt skutečnost, že válka, zhmotněná v trvajících odvodech a nepřetržité vojenské přítomnosti a v roce 1915 také fyzicky blíže než kdy předtím či potom, stále více tížila jak městskou správu, tak i obyvatelstvo, jež začalo projevovat první známky únavy a nespokojenosti. 

Mgr. Tomáš Kykal (Vojenský historický ústav Praha) 
Na koho padá vina za selhání v boji? 

V roce 1915 se několik rakousko-uherských útvarů dopustilo na frontě spektakulárních bojových selhání. Příklady dvou pražských pluků – osmých zeměbranců u Sukova a „Osmadvacátníků“ u Stebníckej Huty – ukazují rozdílné přístupy vojenských autorit k nápravě a názorně ilustrují zvrat ve vnímání příčin a viníků. Co rozhodovalo o tom, že první selhání bylo zapomenuto a z druhého se vyvinula kauza přesahující nejen hranice vojenského prostředí, ale dokonce i hranice mocnářství? Příspěvek nabídne zamyšlení jak nad jednotlivými faktory, jež ovlivnily bojové výkony těchto útvarů, tak i nad způsobem, jakým se nadřízená velitelství dozvídala o dění a aktuální situaci na frontě a jak tyto informace vyhodnocovala. 

Mgr. Petr Matějček (Vojenský historický ústav Praha) 
Statistický rozbor dobrovolníků z roty Nazdar  

Příspěvek si klade za cíl poskytnout základní statistické údaje o českých dobrovolnících sloužících v letech 1914–1915 v řadách francouzské armády. Pozornost bude věnována především těm, kteří byli koncentrováni do 2. pochodového pluku 1. cizineckého pluku cizinecké legie, kde většina z nich utvořila první rotu praporu C, tzv. rotu Nazdar, jež byla 9. května 1915 zasazena do bitvy u Arrasu. Údaje shromážděné na základě archivního výzkumu i moderní literatury za použití digitálních biografických materiálů zveřejněných v poslední době mohou být základem dalších prosopografických výzkumů na dané téma. 

PhDr. Daniela Brádlerová, Ph.D. (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.) 
1915 a formování čs. protihabsburského odboje v Rusku – Jak ty chlapce uživíme a vyzbrojíme? 

Příspěvek se zaměří na rok 1915 z pohledu finančníků a hospodářů čs. vojska v Rusku. Akcentovány budou aktivity Svazu čs. vojska v Rusku, krajanských spolků a v neposlední řadě Františka Šípa, který hrál od počátku zásadní roli ve finančním zabezpečení čs. vojska v Rusku. Nastíněn bude též počínající názorový posun od „rusofilských“ ideových východisek směrem k republikánskému „prozápadnímu“ řešení české otázky v kontextu vztahů s Českou národní radou v Paříží a vlastí. 

Mgr. Tomáš Jakl (Vojenský historický ústav Praha) 
František hrabě Lützow  

Syn rakouského vyslance Franze Lützowa a britské šlechtičny Henriette Seymourové František hrabě Lützow je neprávem opomíjenou postavou prvního československého odboje a českých dějin konce devatenáctého a počátku dvacátého století. Roku 1884 se usídlil s manželkou na panství Žampach. Seznámil se poté s českými dějinami a od roku 1896 začal na toto téma v Londýně publikovat v anglickém jazyce. Stejně jako Ernest Denis ve Francii a frankofonních zemích, působil František hrabě Lützow jako neoficiální vyslanec českého národa a české kultury v anglofonních zemích. Připravil tím půdu pro úspěšné působení čs. krajanské kolonie v Londýně za první světové války a přes prostředníky podpořil čs. odboj i finančně. Zemřel ve Švýcarsku na počátku roku 1916. Jeho pohřeb ve Vamberku proběhl pod dohledem rakouských úřadů a s vyloučením veřejnosti. 

Zájemce o účast prosíme o registraci na e-mailu: rezervaceakce@vhu.cz. Počet míst je omezený.