Připomněli jsme si Den válečných veteránů

V sobotu 11. listopadu se na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově uskutečnil slavnostní nástup u příležitosti Dne válečných veteránů. Této dnes již tradiční akce, která se v České republice koná od roku 2001, se zúčastnili ministr obrany Martin Stropnický, náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Josef Bečvář, zástupci diplomatického sboru, významní představitelé státní správy a samosprávy, Československé obce legionářské, zástupci dalších veteránských organizací a další čestní hosté.

 

V průběhu slavnostního ceremoniálu byly položeny věnce k uctění památky válečných obětí. Na tuto akci bezprostředně navazovalo setkání ve Slavnostní síni Národního památníku. Během něho udělil ministr obrany sedmi osobnostem Záslužný kříž ministra obrany České republiky III. stupně. Z toho třem osobám in memoriam.

Mezi vyznamenanými byli příslušníci národního boje za osvobození, váleční veteráni, vojáci ve výslužbě a zástupci civilních i vojenských oborů a odborností.

Při příležitosti Dne válečných veteránů byl mimo jiné do hodnosti poručíka ve výslužbě jmenován účastník národního boje za osvobození četař ve výslužbě Michal Demjan. Děkovný list ministra obrany za záchranu lidského života převzali dva příslušníci Posádkového velitelství Praha, kteří během hokejového zápasu zachránili život hráči ze soupeřova týmu.

„Minulost přináší dnešku nemalé poučení – varuje, ale také učí a motivuje. Konec první světové války byl zásadním přelomem, kterým začala nová éra evropských a českých dějin. Československé legie vybojovaly svobodný, demokratický stát. Jeho vojáci se později vyznamenali na frontách války s nacismem i v domácím válečném a poválečném odboji,“ řekl při této příležitosti ministr obrany Martin Stropnický a dodal: „Vojákův úspěch je totiž také záležitostí srdce. Především obrovské vnitřní síly, pevnosti charakteru a osobní odvahy. Takoví byli – a jsem si jist, že stále jsou – vojáci republiky.“

Další svá slova směroval ministr obrany k oceňovaným jedincům. Udělení resortních vyznamenání v Den válečných veteránů má dle něj symbolický význam. „Je vysokým uznáním přínosu vás, vyznamenaných, naší armádě i státu. Vaše životní postoje, i to, co jste vytvořili, ční vysoko nad pouhý limit povinnosti. Mít schopnost reálného vidění světa, být odpovědný za svá slova i činy – to by mělo být vyznání každého, kdo je jakkoliv spojen jako občan či jako voják se státem a jeho armádou,“ řekl ministr Stropnický.

Na tyto myšlenky navázal ve svém vystoupení i náčelník Generálního štábu AČR generál Bečvář: „Legionáři, kteří bojovali za 1. světové války v Rusku, Francii a Itálii si po návratu do vlasti vybrali památnou horu Vítkov za místo, které má připomínat jejich touhu po samostatném státě, odhodlání, ale i oběti, za kterých se rodila Československá republika. Dnešní svátek je nejen dobrou příležitostí k poděkování našim veteránům, ale i k tomu, abychom si všechny tyto souvislosti znovu uvědomili a abychom v započatém úsilí neustali.“

 

Den válečných veteránů

Tradice Dne veteránů se váže k 11. listopadu 1918. Tehdy v 11:01 hodin podepsal maršál Foche v železničním vagónu v Compiégne na řece Marně příměří s poraženým Německem císaře Viléma. Tímto příměřím bylo v konečném důsledku rozhodnuto o ukončení 1. světové války – největší a nejstrašnější války, jakou kdy lidstvo poznalo. Toto datum se stalo, na paměť obětem války, v demokratických zemích Evropy, v USA a Kanadě „Dnem veteránů“. Francie iniciovala tento den jako Den padlých nebo Den příměří již v roce 1919. Během krátké doby se pak vzpomínka na padlé rozšířila i v Severní Americe jako Den vzpomínek či Den veteránů.

V novodobé České republice bylo datum 11. 11. jako Den válečných veteránů připomínající oběti válečných konfliktů poprvé vzpomenuto v roce 2001. Hlavní pietní akt se tehdy uskutečnil v Národním památníku v Praze na Vítkově.

Den válečných veteránů je příležitostí veřejně si připomenout československé vlastence, kteří ve dvou válečných apokalypsách, ohraničených léty 1914 až 1918 a 1939 až 1945, nezištně a bez váhání nasazovali životy za svobodu své vlasti, za obnovení státní suverenity. V neposlední řadě je i vzpomínkou na tzv. novodobé válečné veterány, kteří zahynuli či byli zraněni během nasazení v zahraničních operacích.

Neodmyslitelným symbolem Dne válečných veteránů je květ vlčího máku.

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha