Pro podzimní vycházky: projděte si letos otevřenou naučnou Stezku svobody 1938–1945

Pro podzimní vycházky: projděte si letos otevřenou naučnou Stezku svobody 1938–1945

14. 09. 2020

Oslavy letošního 75. výročí ukončení 2. světové války měly v České republice s ohledem na koronavirová omezení velmi komorní ráz. Zajímavým připomenutím tohoto výročí bylo nicméně otevření naučné Stezky svobody 1938–1945, procházející z velké části přírodním parkem Modřanská rokle-Cholupice v Praze 12. Pokud se zajímáte o historii, vojenství a máte rádi podzimní výlety do přírody, určitě si tuto stezku projděte.

Stezku tvoří přibližně 12,5 km dlouhý okruh vedoucí z obce Točná přes vrch Čihadlo (385 metrů nad mořem) k Závisti a ke zbraslavskému mostu Závodu míru. Odtud pak pokračuje podél Vltavy ke Komořanskému zámku a dále přes Komořany a kolem letiště Točná zpět na Točnou. Cestu lze ale také zahájit např. v Komořanech, resp. u zdejší zastávky autobusů – jezdí sem autobusy ze stanice Želivského metra trasy A, případně z Hájů metra trasy C. Do oblasti se lze také dostat vlakem z Hlavního nádraží: vystoupit lze buď na zastávce Zbraslav, anebo Komořany – odtud je to k trase (nejlépe k zámku Komořany), jen několik stovek metrů.

Vedle navštívení míst spojených s událostmi druhé světové války na jižním okraji současné Prahy vede část stezky přírodní rezervací Šance, okolo přírodní památky U Závisti, nedaleko přírodní památky Komořanské a modřanské tůně a míjí několik památných stromů. Vedle přírodních památek je ze stezky krásný výhled na Zbraslavský zámek, prochází přímo kolem Komořanského zámku a míjí i bývalou palebnou část 11. protiletadlového raketového oddílu se zbytky jeho zodolněných betonových postavení (o oddílu velice podrobně v hesle na Wikipedii). Jedná se tedy o procházku půvabnou přírodou posledních kopců Brdské vrchoviny s výhledem na zajímavé architektonické památky.

Na této trase je rozmístěno 20 zastavení, která zájemce seznámí s historií domácího protinacistického odboje v obcích Točná a Komořany, včetně významných osobností angažovaných ve vydávání ilegálního časopisu V boj! Představeno je tu také působení sovětsko-československo-polského zpravodajského paravýsadku Lukaševič/Suliga a jeho spolupráce s ilegálními národními výbory a s vojenskou organizací Obrana národa.

Jeden z panelů je věnován propojení této části Prahy 12 s činností partyzánů na Podbrdsku. Stranou nezůstane ani ofenziva amerického letectva během dubna 1945 v této lokalitě, kterou prochází železniční trať proslulého Posázavského pacifiku. Zahraniční čs. odboj je zastoupen jedním panelem věnovaným našim letcům v RAF, který je umístěný u leteckého muzea Točná, v jehož sbírkách je i několik strojů, s nimiž naši letci létali, a jedním panelem v místě, kde strávil podzim svého života významný důstojník 1. čs. armádního sboru v SSSR, podplukovník Ladislav Bedřich, který prošel celou východní anabází od polského tažení až po návrat do vlasti.

Nemalá část panelů se věnuje průběhu Květnového povstání českého lidu roku 1945, respektive bojům v komořanských lesích, kde místní povstalci s podporou osvobozených sovětských zajatců a jedné roty Ruské osvobozenecké armády, tedy kontroverzních „vlasovců“ z 1. divize generálmajora Buňačenka, společně čelili postupu jednotek SS Kampfgruppe Wallenstein od Benešova na Prahu.

Symbolickou tečku pak tvoří konečné osvobození Modřan, Komořan, Závisti a Točné, které jednotky SS vyklidily až večer 9. května, a dočišťovací operace sovětské Rudé armády i povstaleckých sil Vojenského velitelství Velké Prahy likvidující společně poslední odpor opozdilých esesáků ještě ráno 10. května.

Stezku společně vybudovaly Spolek Pro Komořany a klub vojenské historie Deutschmeister Infanterie z. s. s podporou městských částí Praha 12 a Praha-Zbraslav a Československé obce legionářské. S rozšířenými texty naučné stezky se návštěvník může seznámit také na webových stránkách městské části Praha 12 nebo prostřednictvím mobilní aplikace ČsOL Mapix. Spoluautorem textů je renomovaný historik Mgr. Pavel Kmoch.

Lektorování textů provedl Vojenský historický ústav Praha, přesněji historik VHÚ a přední odborník na problematiku konce války v Čechách Mgr. Tomáš Jakl, část textů připomínkovali také specialisté PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. a PhDr. Filip Vojtášek. Na vzniku stezky, která byla vybudována výlučně na bázi dobrovolné práce, mají velkou zásluhu také všichni donátoři a sponzoři, kteří se podíleli na pokrytí materiálních nákladů, stejně jako všichni jednotlivci a instituce, kteří přispěli obrazovým materiálem, sběrem informačních podkladů či do společného díla vložili svoji práci při některé z dobrovolných brigád.

Zdeněk Munzar

 

Aktuálně



Japonsko po roce 1945: krize a následný vzestup, opět díky válce

Japonsko po roce 1945: krize a následný vzestup, opět díky válce

24. 09. 2020
Média zpravidla od srpna do počátku září věnují pozornost svržení atomových bomb…
Na státní svátek v pondělí 28. září jsou muzea VHÚ ve Kbelích a Lešanech otevřena

Na státní svátek v pondělí 28. září jsou muzea VHÚ ve Kbelích a Lešanech otevřena

24. 09. 2020
V pondělí 28. září 2020, na státní svátek, jsou otevřena dvě muzea…
Dramatické dny v září 1938 a ústup z nejsevernějších kasáren

Dramatické dny v září 1938 a ústup z nejsevernějších kasáren

20. 09. 2020
Město Rumburk se sice do české vojenské historie zapsalo především 21. května…
Výstava v Praze 6 přibližuje osudy našich vojáků v zahraničí ve válečném roce 1940

Výstava v Praze 6 přibližuje osudy našich vojáků v zahraničí ve válečném roce 1940

17. 09. 2020
Druhá světová válka vypukla 1. září 1939 a rok 1940 byl tak…
Vzpomínka na Václava Šorela, spisovatele i leteckého propagátora

Vzpomínka na Václava Šorela, spisovatele i leteckého propagátora

15. 09. 2020
V sobotu 12. září 2020 zemřel ve věku 83 let Václav Šorel, spisovatel,…