První úlet stíhačky MiG-15 z východního bloku

V době války na korejském poloostrově potřebovaly Spojené státy Americké prozkoumat moderní stíhací letoun MiG-15. V emigraci se připravovala skupinka polských letců na riskantní akci. Měli se vrátit tajně do Polska, proniknout na některé letiště a zmocnit se některého z pohotovostních letounů. Než k této akci mohlo dojít, došlo k úletu MIGu-15 z Polska 5. března 1953. Zákulisí prvního zkoumání špičkového letounu sovětské konstrukce odborníky NATO prozrazují archivní dokumenty britského Národního archivu v Londýně.

 

Pilotem, který poprvé uletěl s MiG-15 z Polska, byl jedenadvacetiletý poručík Franciszek Jarecki. Vystudoval prestižní polskou akademii vzdušných sil v Dęblinu a od počátku roku 1950 létal na letišti ve Słupsku v severním Polsku. Událost se stála ráno 5. března 1953, shodou okolností v den smrti Josefa Stalina.

Jarecki přistál s nepoškozeným letounem MiG-15bis trupového čísla 346 v 09.30 na travnaté ploše jediného polního letišti v Rønne, vzdáleném asi 240 kilometrů od místa startu. Rønne je největší město a současně přístav ostrova Bornholm, který v jihozápadní části Baltského moře tvoří spolu se souostrovím Ertholmene nejvýchodnější část Dánska. Nezraněný pilot okamžitě požádal o azyl a vyřkl slova „Kamerad, Comunism kaput“. Jeho znalost jiného jazyka než rodného byla totiž velice omezená. Jareckého úlet byl naprostým překvapením nejen v Polsku, ale i na Západě. Jeho rozhodnutí bylo naprosto individuální.

Dánsko bylo sice členem NATO, ale vzhledem k blízkosti sovětského bloku se zřejmě zvažovalo i okamžité vrácení stroje do Polska bez jeho prozkoumání. Objevily se i úvahy o tom, že by letoun mohl být neprodleně na zemi zničen náletem sovětského nebo polského letectva. Polské úřady okamžitě a opakovaně žádaly vrácení letadla.

První britští letečtí odborníci dorazili do Kodaně 6. března ráno. Z Osla přicestoval týž den wing comander Thomas Alfred Trotter, vedoucí zpravodajský důstojník Spojeneckých sil v Severní Evropě (Allied Forces Northern Europe – AFNE). Americká ambasáda podnikla podobné kroky, aby zajistila pomoc amerických odborníků a jejich skupina z Wiesbadenu se objevila v Kodani také 6. března. Vrchní velitel AFNE admirál Eric James Patrick Brind GBE KCB obdržel 6. března pokyny hlavního velitele spojeneckých sil v Evropě (Supreme Allied Commander Europe – SACEUR, aby zahraniční technické týmy Dánska, USA a Velké Británie pracovaly společně. Koordinátorem se stal wing commander T. A. Trotter.

Po úsilí britských a amerických diplomatů dánské úřady souhlasily s přivezením letounu po moři do Kodaně na prozkoumání. Z kodaňského přístavu byl stroj převezen po silnici do Vaerløse, kde byla dobře vybavená letecká základna. Dánská vláda vydala 8. března strohé prohlášení, že polské vojenské letadlo přiletělo na dánské území bez povolení a vážně narušilo dánská teritoriální práva. Prověření letounu i pilota je proto nezbytné k prokázání účelu letu. Průzkum letadla ve Vaerløse byl ukončen v neděli večer 15. března po intenzivním zapojení expertů tří týmů.

Až v pondělí 16. března byl v Kodani přijat polský velvyslanec a 19. března byla ohlášena dohoda o vrácení. Letoun byl částečně sestaven Dány v přístavu za dohledu polského podplukovníka a odeslán lodí zpět do Polska 21. března 1953.

Pilot Jarecki požádal 13. března o azyl vládu Jejího Veličenstva a 18. března tajně odcestoval do Velké Británie, která měla o technické znalosti pilota zjevně velký zájem.

Konečná zpráva o zkoumání měla být předána SHAPE. Zkušenost z neočekávaného prvního úletu vojenského letounu ze sovětského bloku do Dánska byla podle britských diplomatů dosti tristní. Nic nebylo připraveno, vše se organizovalo narychlo.

Dánské obavy z mezinárodně-politických potíží vzrostly poté, co na Bornholmu přistál o dva a půl měsíce později, 20. května 1953 v 08.00 další polský MIG-15. Tentokrát byl ale stroj vážně poškozen, protože pilot nepřistál na letišti v Rønne, ale v prostoru dánského vojenského tábora. Dánsko se začalo obávat proudu polských vojenských letadel na své území. Třetí ale již poslední MIG-15 přistál opět na Bornholmu o tři roky později, 25. září 1956.

Britští diplomaté se zjevně do zkoumání protivníkovy špičkové techniky pustili s mimořádnou aktivitou. Úroveň znalostí se po dvou prohlídkách MiGu-15 nepochybně významně zvýšila. Věděli tedy o MiG-15 na zemi vše, ale scházely životně důležité informace o výkonech a chování stroje v kritických rychlostech, výškách a manévrech ve vzduchu. Britové začali promýšlet, jak připravit podmínky pro zkušební let, pokud by ještě nějaký jiný MiG-15 přistál, navíc neporušený, v Dánsku. Taková situace ale již nikdy nenastala.

Zato v Koreji byly rozšiřovány letáky s Jareckého fotografií a návodem severokojejským pilotům jak uletět. V rámci této operace „Moolah“ skutečně 21. září 1953 jedenadvacetiletý nadporučík severokorejského letectva No Kum-Sok uletěl s MiG-15 na základnu Kimpo u Soulu. Tento letoun tedy konečně mohl být vyzkoušen za letu na základně na Okinawě. Letoun je od roku 1957 vystaven v Národním muzeu USAF v Dayton, Ohio.

Z Československa žádný letoun MiG-15 ani jiný proudový letoun neuletěl. V prvních letech po únoru 1948 využily letadel k útěku na Západ desítky letců. Byla to ale řada vrtulových typů, vesměs trofejních nebo spojeneckých. Neznamená to ale, že plány a dokonce i přípravy k takovému činu neexistovaly.

Prokop Tomek

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha