Publikace, kterou historiografie potřebovala: padlí z pražských barikád 1945

Publikace, kterou historiografie potřebovala: padlí z pražských barikád 1945

04. 05. 2015

Vojenský historický ústav Praha vydal v těchto dnech mimořádně přínosnou publikaci. Kniha „Padli na barikádách“ je detailním a z hlediska historického poznání i podstatně rozšířeným seznamem těch, kteří zemřeli při Pražském povstání ve dnech 5. – 9. května 1945.

 

Na seznamu literatury věnované Pražskému povstání z května 1945 bychom našli množství titulů, nicméně přehled o všech padlích bychom hledali složitě. Práce vojenských historiků byly sice zahájeny již krátce po konci války, tehdy také byly vydány první seznamy pracující s číslem 1 693 mrtvých, nicméně po únoru 1948 a ani v dalších letech již nebylo v této oblasti dále systematicky bádáno.

Teprve po sedmdesáti letech od konce druhé světové války tedy vychází nová publikace, která někdejší statistiku doplňuje, zpřesňuje a v mnoha ohledech se dostává do celé problematiky hlouběji. Knihu nazvanou Padli na barikádách – Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 připravil kolektiv historiků Vojenského historického ústavu Praha, jmenovitě Jindřich Marek, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý a Tomáš Jakl.

Jádrem téměř čtyřsetstránkové publikace je jmenný seznam obětí povstání. Jak autoři uvádějí, „konfrontací všech dostupných seznamů padlých a zavražděných v Praze ve dnech 5.-9. května 1945 se po desítkách let počet ztrát v povstání na české straně zpřesnil v řádu stovek dalších osob na nynější počet 2 898.“ Tato jména jsou v publikaci uvedena a jsou rozdělena do několika částí.

Padlí vojáci, tedy generálové, důstojníci, rotmistři atd. mají své vlastní sekce a oběti jsou zde popsány ve větších medailonech. Další sekce zahrnují oběti z řad vládního vojska, z řad legionářů, uniformované policie, ozbrojeného sboru ochrany železnic, četnictva, finanční stráže atd. Nejobsáhlejší je sekce věnovaná obětem z řad občanů, poslední sekcí jsou oběti z řad 1. divize VS KONR, tedy tzv. vlasovců.

Každá z obětí má ve svém hesle uvedeno datum narození a úmrtí, povolání, bydliště a také místo, kde dotyčná osoba padla. U některých je i fotografie. Jak již bylo zmíněno, u vojáků a dalších příslušníků organizací mají hesla podobu širších medailonů – někde se jedná o deset řádek, jindy jde o podstatně delší osobní popis.

Velice zajímavé jsou i závěrečné dokumenty, včetně např. původní tabulky zpracované v lednu 1946, vypočítávající oběti i z hlediska povolání; v povstání padlo nejvíce řemeslníků a živnostníků, zhruba okolo 30%. Padlých dělníků bylo 15% a veřejných zaměstnanců přes 12%. Celkem 95% obětí bylo starších 18-ti let.

Pokud jde o vojáky, padli 2 generálové, 69 důstojníků, 19 rotmistrů a délesloužících poddůstojníků a 137 vojáků v záloze. Uniformovaných příslušníků policie padlo a zemřelo 44, dalších 10 bylo neuniformovaných příslušníků a zaměstnanců pražského policejního ředitelství.

Jindřich Marek v úvodní studii ke knize poukazuje na obrovskou složitost při dohledávání informací o všech padlých a zemřelých. Kromě jiného píše: „Zásadním problémem početního a jmenného shromažďování padlých v povstání není jen nedostatek informací o jednotlivých osobách, ale především to, že mezi padlými bylo mnoho mimopražských bojovníků od dobrovolníků z venkovských expedic až po osvobozené vězně z koncentračních táborů či pankrácké věznice, kteří často unikají evidenci, protože nebyli buď identifikováni, nebo si je příbuzní odvezli k pohřbení do jejich domovských obcí, a zjištění tohoto faktu bývá často i otázkou šťastné náhody.“

Proto také J. Marek soudí, že „představa, že by Praha mohla mít jednou pokud možno co nejúplnější soupis padlých v Pražském povstání … se zdá zcela nepravděpodobná či fantaskní.“ Zároveň ovšem uvádí: „Zde se však čtenáři přesto nabízí první pokus tento … z mnoha důvodů velice složitý a náročný úkol řešit po té, co byl před 70 lety po slibném začátku bohužel přerušen a nedokončen.“

RED

 

Aktuálně



Před Generálním štábem Armády České republiky byla zahájena výstava Tyršova sokolská brannost

Před Generálním štábem Armády České republiky byla zahájena výstava Tyršova sokolská brannost

01. 07. 2022
Na počátku letošního roku jsme si připomněli již 160. výročí založení tělovýchovné…
Zásadní střetnutí československých legionářů: před 105 lety bojovali v bitvě u Zborova

Zásadní střetnutí československých legionářů: před 105 lety bojovali v bitvě u Zborova

30. 06. 2022
Před 105 lety, 2. července 1917, se českoslovenští dobrovolníci bojující na straně…
Oslavy výročí bitvy u Zborova za druhé světové války

Oslavy výročí bitvy u Zborova za druhé světové války

27. 06. 2022
Bitva u Zborova 2. července 1917, tedy před 105 roky, byla nejvýznamnější…
Pět československých letců RAF zahynulo před 81 lety. Nyní byli pohřbeni na nizozemském hřbitově.

Pět československých letců RAF zahynulo před 81 lety. Nyní byli pohřbeni na nizozemském hřbitově.

23. 06. 2022
V noci z 22. na 23. června 1941 došlo nad Nizozemskem k sestřelení britského bombardéru…
ATENTÁT 80: Vypálení obce Ležáky dne 24. června 1942

ATENTÁT 80: Vypálení obce Ležáky dne 24. června 1942

23. 06. 2022
„Ať žijí legionáři!“ zvolal 24. června 1942 u popravčího kůlu František Sýkora,…