Půlka září 1938: vyhrocená situace v Československu a Hitlerova hysterie

Půlka září 1938: vyhrocená situace v Československu a Hitlerova hysterie

13. 09. 2021

Ve čtvrtek 15. září 1938 britský předseda vlády Neville Chamberlain poprvé ve svém životě použil letadlo. Přistál v Mnichově, aby vyjednával s německým kancléřem Adolfem Hitlerem o řešení krize ve střední Evropě. Mělo to mít velký efekt a ukázat světu, jak se zachraňuje mír. Pro demokratické Československo to však byl jen další krok k jeho postupné likvidaci.

Ještě než britský premiér odletěl do Německa, byl v prvních hodinách toho dne v krušnohorské Hoře Sv. Šebestiána sudetoněmeckým teroristou zákeřně zavražděn štábní strážmistr četnictva Jan Heřmánek a vážně zraněni další dva Češi. To byl již čtvrtý den teroru v českém pohraničí.

Zdálo se, že vlekoucí se krizi vyřeší již noc z 12. na 13. září 1938 coby zlomová nultá hodina henleinovského vykládání karet. Signálem k erupci totální hysterie německé páté kolony se měl stát večerní rozhlasový projev Adolfa Hitlera z partajního sjezdu jeho NSDAP v Norimberku, z něhož ocitujme některé jeho útočné a absurdní výroky, pronášené s náležitým neurotickým řevem:

Československo je předurčeno k tomu, aby v případě války napadlo německá průmyslová města bombami…

Utrpení sudetských Němců je nevýslovné. Pro každý národní projev vůle jsou honěni a štváni jako dravá zvěř. Říše dalšího utlačování nestrpí. Jsou také německé zájmy, které jsme odhodláni hájit, a to za každých okolností…

Vím také dobře, že smířlivostí se neusmíří tak nesmiřitelný nepřítel, jako jsou Češi. Sudetští Němci mají právo sebeurčení, jaké má každý národ a nechtějí fráze. Nežádal jsem tři a půl miliónu Francouzů nebo tři a půl miliónů Angličanů, abych je utlačoval v Německu, ale utlačování tří a půl miliónů Němců v Československu musí přestat, to je můj požadavek a místo tohoto potlačování musí nastoupit svobodné právo sebeurčení. Němci v Československu nejsou ani bezbranní ani opuštění!

 

Vzplály pochodně

Ještě než dozněl z ampliónů Hitlerův řev, začaly se v českém pohraničí rojit z hospod, turnerských tělocvičen a „hnědých domů“ henleinovských sekretariátů, kde sudeťáčtí fanatici hromadně projev poslouchali, první tlupy rozvášněných a mnohdy i ozbrojených henleinovců. Vzplály pochodně, zavířily bubínky, zazněly píšťaly a nad dupajícími a řvoucími davy zavlály prapory s hákovým křížem. Za pár hodin začnou umírat první lidé, protože oné noci vypukl sudeťácký pokus o otevřené povstání, které mělo Hitlerovi posloužit k vojenské agresi proti demokratickému Československu.

O noci plné hysterie a destrukce v českém pohraničí mají naše archivy desítky a desítky dokladů. Prezidium zemského úřadu, ministerstva pošt a železnic, prezidium ministerstva vnitra a mnohé další československé vrcholné státní instituce dostávaly onu noc záplavu zpráv o nových a nových výtržnostech, z nichž některé začaly přerůstat v ozbrojené incidenty, při kterých bylo v západních Čechách zavražděno několik příslušníků československých bezpečnostních složek a mnoho dalších bylo vážně zraněno.

Nakonec musela být do pohraničních oblastí vyslána armáda a v řadě okresů v západních a severních Čechách muselo být vyhlášeno stanné právo. To však zůstalo prakticky jen formalitou, protože v platnosti zůstala všechna omezení pravomocí četnictva a pohraničních jednotek Stráže obrany státu, zvláště pokud jde o použití zbraní. Ty se dají shrnout do jednoho z pokynů pražského ministerstva vnitra: Za žádnou cenu nepoužít střelných zbraní, zvláště v blízkosti hraniční čáry, malé provokace přehlížet, velkým čelit mírnými prostředky, žádat funkcionáře Sudetendeutsche Partei o pomoc při zajištění pořádku.

V německém rozhlase již 15. září vyhlásil Konrad Henlein Československu nejostřejší boj a „sudetské“ Němce vyzval k ozbrojenému povstání. To již bylo zcela otevřené přiznání cílů, jež henleinovci sledovali od samého vzniku svého pronacistického hnutí, i když je dlouho skrývali za hesly o autonomii v rámci demokratického Československa.

V pátek 16. září 1938 byla proto úředně rozpuštěna SdP – Sudetendeutsche Partei – a její „pořádkové“ ordnerské formace. Na předáky SdP Karla Hermanna Franka, Konrada Henleina a další byl vydán zatykač. Ti však již byli dávno v bezpečí v nacistickém Německu.

Události se však řítily neúprostně do dalších konfliktů. Již 17. září 1938 byl v Německu zřízen z dříve tajně cvičených ordnerů a dalších henleinovců Sudetendeutsche Freikorps – vojensky organizovaná bojová organizace, která měla pod patronací německé armády a nacistických formací SA a SS z říšskoněmeckého území napadat české pohraniční oblasti, provádět diverze a terorizovat české obyvatelstvo a německé antifašisty.

 

Mnoho Chamberlainů

Přestože pro svět začíná největší světová válečná katastrofa 1. zářím 1939, kdy bylo Německem zákeřně napadeno Polsko, pro náš národ začíná tato tragédie již rokem 1938. Tuto skutečnost musela proto později československá vláda také právně a časově z mnoha důvodů formulovat. Proto již 16. prosince 1941 vyhlásila v londýnském exilu, že válečný stav mezi naší republikou a Německem trvá od okamžiku, kdy se německá vláda dopustila „násilných činů proti bezpečnosti, samostatnosti a územní celistvosti republiky“, což československé ministerstvo zahraničních věcí konkretizovalo 23. února 1944 stanovením dne 17. září 1938 jako počátku vypuknutí válečného stavu mezi oběma státy.

Toho dne totiž nacistické Německo porušilo veškeré mezinárodní úmluvy, když dovolilo na svém území organizovat henleinovský Sudetendeutsche Freikorps, který vyzbrojilo a podporovalo v jeho útocích na československé území. Ztroskotavší henleinovský pohraniční puč z 12. – 15. září 1938, bez ohledu na to, že byl inscenován hitlerovským Německem, je právně považován za československou vnitropolitickou záležitost.

Krize ve střední Evropě se tak dostala do další fáze, kdy Freikorps od 19. září útoky z německého území rozpoutal malou pohraniční válku, při které na obou stranách přišly o život desítky lidí. Proto přišlo další kolo „mírotvůrců“, které skončilo mnichovským diktátem, který dodal Hitlerovi novou dálku sebevědomí, drzosti a agresivity, jež vedla o jedenáct měsíců později k celosvětovému konfliktu s milióny mrtvých.

Události v Československu v roce 1938 by měly být pro nás stále aktuálním poučením i při řešení zcela nových bezpečnostních problémů našeho neklidného světa. Izraelský politik Šimon Peres (1923 – 2016), narozený v polské Višněvě, to před dvanácti lety při návštěvě českého Senátu formuloval s nepříjemnou výstižností: „Problémem i současné Evropy je to, že má mnoho Chamberlainů a žádného Winstona Churchilla…“

Jindřich Marek

Aktuálně



Připravujeme projekt ATENTÁT – OPERACE ANTHROPOID – 80 LET

Připravujeme projekt ATENTÁT – OPERACE ANTHROPOID – 80 LET

23. 09. 2021
Příští rok uplyne 80 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda…
Databázové zpracování Seznamů ztrát c. a k. vojska v první světové válce – pomozme s dokončením jedinečného projektu!

Databázové zpracování Seznamů ztrát c. a k. vojska v první světové válce – pomozme s dokončením jedinečného projektu!

20. 09. 2021
Když jsme před dvanácti lety s Národní knihovnou ČR tento rozsáhlý tištěný…
Připomínka událostí před 80 lety, výstava i benefiční koncert ve středu 29. září 2021

Připomínka událostí před 80 lety, výstava i benefiční koncert ve středu 29. září 2021

20. 09. 2021
Ve středu 29. září 2021 se uskuteční v budově bývalé jízdárny kasáren Ruzyně…
Legionářská polní pošta začínala v Rusku ve vagónech na uhlí a obilí

Legionářská polní pošta začínala v Rusku ve vagónech na uhlí a obilí

16. 09. 2021
Po těžkých bojích československých legionářů s bolševiky a jejich senzačním obsazení magistrály…
Vernisáž výstavy Pro koho kvetou vlčí máky v brněnském centru pro veterány

Vernisáž výstavy Pro koho kvetou vlčí máky v brněnském centru pro veterány

15. 09. 2021
Dne 14. září 2021 byla slavnostně otevřena výstava s názvem Pro koho kvetou…