Restaurování pistole s perkusním zámkem

Nástavné pažby k dokonalejšímu zamíření pistole se vyráběly pro civilní, spíše terčové, ale i armádní služební zbraně. Například rakouská armáda v roce 1855 zkoušela pokusný model zbraně s nástavnou puškovou pažbou, která se připevnila do upraveného hřbetu rukojeti. S dalším využitím se většinou počítalo u jezdeckých, případně technických útvarů.

Naše restaurovaná pistole s perkusním zámkem (původně křesadlovým) pro hanoverské jednotky má pro nástavnou část pažby zesilovací hřbetní pás s obdélníkovým otvorem. Pažba se ve sbírce palných zbraní bohužel nezachovala, takže neznáme její přesnou podobu ani systém uzamčení do rukojeti pistole.

Celopažbená pistole se zapažbením z ořechového dřeva má mosaznou garnituru, na protidesce esovitého tvaru značení CDD67 a na hřbetním pásu vyryto číslo zbraně 451. Hlaveň je značena skrytě, ve vnitřním zádlabu pažby vyraženými značkami výrobce. Zbraň byla zrestaurována, protože hrozila kompletní destrukce předpažbí a ztráta odlomené části masivu dřeva. Rozlomení zasahovalo až k příčnému připevňovacímu klínku hlavně. Dále zcela scházelo mosazné nákončí pod ústím a vnitřní železná destička včetně dvou připevňovacích šroubů.

Samotné restaurátorské práce začaly fotodokumentací, převážně předpažbí a vnitřního stavu porušení zádlabu pro hlaveň s obdélníkovým otvorem po připevňovací destičce. Pažba byla zřejmě již dříve doplněna na boku hlavně adekvátním ořechovým dřevem a uvnitř zádlabu částečně vylaminovaná textilním pásem. Touto metodou rozlomené předpažbí většinou zpevňovali profesionální puškaři.

Dále byla vyhledána fotodokumentace pro přesnou podobu zakončení předpažbí, protože ve sbírce pistolí VHÚ Praha se adekvátní srovnávací materiál nenachází. Kovové součásti mají celkově dobře zachovaný povrch. Koroze ulpěla jen místně, jako například okolo základny perkusního komínku nebo ve vnitřním vybrání kohoutu.

Nejdříve proběhla celková demontáž včetně mechanismu zámku, a to až na jednotlivé součásti. Dále jsou součásti zbaveny prachu, zdegradovaných konzervačních prostředků a citlivě zbaveny ostrůvků ulpělé koroze, aby nedošlo k porušení zachovalé okolní plochy kovového povrchu. V dřevěném předpažbí je odstraněno porušené textilní vylaminování a všechny plochy jsou očištěny od zbytků lepidel.

Dále byly stykové plochy namořeny lihovým mořidlem stejného zabarvení, jako je pažba, a po vyschnutí slepeny dvousložkovým lepidlem s příměsí hnědé hlinky. Po dokonalém vytvrzení směsi je podobným způsobem obnoveno vylaminování zádlabu novou kompaktní textilií. Dále jsou po dokonalém vytvrzení spoje zabroušeny, adekvátně s povrchem dřeva a plochy namořeny do tónu zestárlého materiálu. Jako konečná úprava pažby byla aplikována polomatná šelaková politura.

Kovové nákončí je vyrobeno z mosazného plechu, jeho čelní destička napájena stříbrnou pájkou, povrch opracován, vyleštěn a dopatinován do barvy, podle původní garnitury. Nakonec byla vyrobena železná destička s dvojicí připevňovacích šroubů. Po celkové montáži zbraně je kov napuštěn mikrokrystalickým voskem jako ochrana pro deponování.

Petr Moudrý

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha