Restaurování rotačního kulometu z vrtulníku Mi-24

Před časem jsme vám přinesli článek týkající se restaurování předmětů ze sbírek leteckého materiálu – vrtule, ojnice a lehkého kulometu. Ve vnitřních i venkovních expozicích Leteckého muzea Kbely se však nacházejí i další sbírkové předměty, které v nedávné době prošly restaurováním. Jedním z těchto exponátů je i rotační kulomet 9A-624.Kulomet je umístěn v pohyblivém střeleckém stanovišti USPU-24 ve vrtulníku Mi-24, který se nachází na ploše Leteckého muzea Kbely.

+9

Kulomet vznikl v tulské konstrukční kanceláři CKIB SOO na základě zadání Ministerstva obrany SSSR z druhé poloviny šedesátých let, které požadovalo vývoj nové výzbroje pro vyvíjené bitevní vrtulníky Mil Mi-24. Vrtulník ve verzích Mi-24D a později Mi-24V byl do výzbroje československé armády zaváděn od roku 1978 včetně uvedeného typu kulometu. V Leteckém muzeu Kbely se nachází vrtulník Mil Mi-24D, evidenční číslo 0220.

Rotační kulomet byl lafetován ve stroji již delší dobu. Proti povětrnostním vlivům se plachtoval pouze mimo sezonu v zimním období. Ze střeleckého stanoviště vyčnívala podstatná část svazku hlavní se středovou pružinou. Původní zakonzervování silnou vrstvou zbrojní vazelíny povrch zbraně částečně ochránilo. Konzervační prostředek v kombinaci s prachovými částicemi byl proti vlhkosti vcelku účinný. V loňském roce, krátce před opožděným otevřením expozice kbelského muzea, bylo zahájeno restaurování kulometu.

Po přesunu na tamní restaurátorské pracoviště prošel svým prvním restaurováním. Po fotodokumentaci a částečné demontáži proběhlo první odstranění konzervačních prostředků staršího data, kdy stroj procházel pravidelnou údržbou leteckými mechaniky. Na válcové části s ovládáním byl původně proveden nástřik černé polomatné barvy, bez barvy základní, pouze na holý kov. Barva byla cca z 80 % zachovalá, zbytek setřelý častou manipulací. Na povrchu drobnějších součástí, které vyčnívají, barva zcela chyběla.

Pohyblivé součásti ovládacího mechanismu, součásti nabíjení či výhozu prázdných nábojnic mají matnou povrchovou úpravu v barvě kovu. Především na jejich povrchu pod vrstvou vazelíny byla v nepravidelných ostrůvcích koroze. Svazek hlavní s mohutnou pružinou má konečnou úpravu provedenou chemickým černěním z důvodu zahřívání při střelbě. Stejně tak tato úprava měla četné nedostatky. Snad nejvíce setřený až na holý kov byl  úsťový třmen čtyř hlavní, zajištěný pružinami. Veškeré šrouby na povrchu válcové části mají matice zajištěné svárem. Nelze je povolit. Z tohoto důvodu byly ze zbraně před restaurováním demontovány jen některé součásti.

Samotné restaurování začalo odstraněním zbrojní vazelíny. Zdlouhavým omytím, celkem třikrát v úkapové vaně pomocí silonových, případně mosazných kartáčů a soupravy na čištění hlavní. Na rozpuštění překrytu vazelíny byla zvolena rozpouštědla, která nenaruší černý matný nástřik válcové části. Po třetím omytí byla z napadených ploch odstraněna pouze místně koroze a nakonec provedena stabilizace. Čtveřice hlavní prošla procesem chemického černění za studena s konečnou stabilizací. Po očištění povrchů se na hlavních objevily přejímací značky a na ploše víka číslo 8504469.

Po montáži kulometu do stanoviště vrtulníku bude zvoleno adekvátní zakonzervování povrchu.

Základní technické údaje rotačního kulometu 9A-624.:

Hmotnost: 48 kg

Délka: 1345 mm

Délka hlavně: 1000 mm

Ráže: 12,7 mm

Náboj: 12,7 x 107 mm

Kadence: 4000–5000 ran/min

Úsťová rychlost střely: 785–820 m/s

Miroslav Khol, Petr Moudrý