Socialističtí branci v roce 1982: potíže se zdravím, vzděláním i alkoholem

Socialističtí branci v roce 1982: potíže se zdravím, vzděláním i alkoholem

21. 02. 2022

Ministr národní obrany armádní generál Martin Dzúr informoval na začátku roku 1982 vedení komunistické strany o stavu a vývoji branecké populace v Československu. Zpráva jasně ukazovala neřešitelný střet požadavků armády, národního hospodářství i dopadů negativních civilizačních a společenských jevů.

Informační zprávu o stavu a vývoji doplňování ozbrojených sil v 7. a 8. pětiletce vojáky v základní službě a vojáky v záloze za branné pohotovosti státu předložil generál Dzúr 3. března 1982. Zprávu vzalo na vědomí předsednictvo Ústředního výboru KSČ na své schůzi 5. března 1982. Zpráva měla podat přehled o plnění úkolů na tomto úseku od XVI. sjezdu KSČ, konaného v dubnu 1981.

Situaci ČSLA komplikoval tlak ze strany národního hospodářství. Podle usnesení vlády  č. 229/1958 byly poskytovány dlouhodobé odklady horníkům uhelných dolů.  Tyto úlevy třeba během šesté pětiletky (1976-1980) dostalo 5 993 branců. Za stejné období bylo 37 156 branců určeno k pětiměsíční náhradní službě po splnění devatenáctiměsíčního pracovního závazku v národním hospodářství.

V roce 1978 byly uděleny odklady i 22 409 brancům a v roce 1981 celkem 30 895 brancům z důvodu dokončení studia na střední nebo vysoké škole a v posledních letech i dokončení provozní praxe učebních oborů  a pro studium středních škol pro pracující. Za šestou pětiletku bylo odveleno pro krátkodobou pracovní výpomoc národnímu hospodářství, zejména pro ministerstvo paliv a energetiky a pro zemědělství, 86 044 vojáků a 15 201 kusů techniky a vozidel. Celkový rozsah pomoci činil 3 282 607 pracovních dnů.

 

Kvalita branců

Základním problémem byl pokles branecké populace daný snižováním porodnosti.  Pokles vyvrcholil v roce 1977 a nejnižší počet branecké populace se udržoval až do roku 1981.

Bez zdravotních omezení bylo asi jen 66-67 % branců schopných vojenské služby. V roce 1971 branci se zdravotními omezeními představovali 35,3 % celkového počtu vojáků základní služby, a to včetně omezení osvobozujících od strážní služby a výcviku s bojovou technikou. V roce 1981 jich bylo již o 6 % víc, tedy více než dvě pětiny vojáků nebylo zcela plnohodnotných. Celkový zdravotní stav a fyzická zdatnost branecké populace se zhoršovaly.

Podle usnesení Předsednictva vlády ČSSR č. 21 z 29. 1. 1976 byli branci s neukončeným vzděláním (z nich zejména část branců cikánského původu) zařazováni do samostatných rot, kde jim měla být věnována větší výchovná pozornost. V letech 1976-1981 bylo takto zařazeno 5 868 vojáků.

Do ČSLA nastupovalo obvykle 10-20 % branců s tendencí k vyšší konzumaci alkoholu a 10 % branců dříve soudně trestaných, z nichž v roce 1980 bylo 1 294 vojáků soudně trestáno dvakrát a více. Tvořili sice jen 1,1 % z celkového počtu vojáků základní služby, ale představovali riziko zhoršení vztahů mezi vojáky a šikany.

Celkový počet branců se zdravotními omezeními, neukončeným základním vzděláním či soudně trestaných byl 35-40 %. Nejlepší branci museli být zařazováni do poddůstojnických škol, raketových útvarů pozemního vojska, protivzdušné obrany státu a letectva. Proto šli branci s nižšími kvalitami i do prvosledových pohraničních svazků stálé pohotovosti, kde tvořili 37-44 % stavu. Navíc zhoršující zdravotní problémy během dvouleté služby a rostoucí požadavky národního hospodářství na pracovní síly vedly i během služby  k předčasným propouštěním ze základní služby. Příznivější trend v počtu branecké populace se dal očekávat v letech 1988 až 1994.

Úroveň vzdělání se nicméně zlepšovala. V 1970 mělo maturitu 23,9 % branců, zatímco v roce 1981 již 38,2 %. Neukončené základní v roce 1970 16,9 % branců a roku 1981 jen 8,2 %. Nízkou nebo žádnou civilně profesní orientaci mělo v roce 1971 13,8 % branců a o deset let později 1981 6,2%.  Klesal ale zájem branců o výcvik v řízení nákladního motorového vozidla, prováděný před nástupem vojenské služby v rámci Svazarmu.

 

Úkoly se ale plnily…

Služba měla mít pozitivní vliv na morální stav vojáků. Přestože bezmála všechny parametry měly negativní vývoj, úkoly se v socialistické armádě vzorně plnily. V roce 1981 získalo 41 923 vojáků odznak vzorného vojáka, 2 052 odznak mistra zbraně, 23 625 odznak specialisty 1. a 2. třídy. Vojáci překročili závazek úspor pohonných hmot stanovený na jedenáct milionů Kčs o další 3 miliony.

Také se zvyšovala stranická organizovanost branců. V letech 1976-1979 dosahoval počet členů mezi vojáky základní služby v průměru 4,17 %. Ovšem jestliže bylo v roce 1981 stranicky organizováno 3,4 % nováčků, při propouštění do civilu činil průměr již 6 %. V SSM bylo členy na začátku služby okolo 37 % vojáků, zatímco během služby se  počet zvýšil dokonce na 60 %.

Ministerstvo národní obrany chtělo problém řešit do jisté míry tlakem na Federální ministerstvo vnitra, aby i do Pohraniční stráže a Vojsk Ministerstva vnitra byla zařazována část „méně kvalitních branců“ – a zda musí každý rok do Pohotovostních pluků SNB nastupovat 1 200 vybraných branců. Ti absolvovali jen pětiměsíční náhradní vojenskou službu a zbytek vojenské služby vykonali podpisem závazku služby u Sboru národní bezpečnosti.

Vedení MNO chtělo také tlačit na hospodářská ministerstva, aby zmírnily své požadavky na úlevy udělované brancům formou pětiměsíční náhradní vojenské služby a  následných devatenácti měsíců pracovních závazků pro významné oblasti národního hospodářství. MNO by raději poskytovalo vojáky v uniformě na krátkodobé pracovní výpomoci a brigády.

Vedení MNO raději chtělo mít tabulkově plné stavy, byť uvolňování vojáků na pracovní výpomoci každoročně významně narušovalo plán výcviku a bojeschopnost. O možnosti snížit celkové tabulkové stavy armády nikoho ani nenapadlo uvažovat.

Prokop Tomek

 

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

02. 10. 2022
Pro první světovou válku byl charakteristický zákopový způsob boje. V zákopech se žilo,…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…