Speciální sabotážní nálož „briketa“, 1942

„Dnešní stav lze chápat jen jako rozložení morálky a příští dny ukáží, čeho jsme schopni. Perzekuce zastrašila většinu a jelikož jsme to neuměli ,en gros’, musíme se pro přítomnost spokojit s detailem…“ škpt. Václav Morávek, podzim 1940.

 

Začátkem jara 1940 se německým bezpečnostním orgánům podařilo téměř zlikvidovat celou jednu garnituru českého odboje. Prakticky zničeny byly Obrana národa (ON), Politické ústředí (PÚ) a částečně i Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ). Zbytky odbojářů se sloučily do nové organizace, Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD), která pak zastřešovala jinak samostatně fungující skupiny.

Díky přísnému dodržování konspiračních opatření, která se u ostatních odbojových uskupení občas podceňovala, se odhalení vyhnulo zpravodajsko-sabotážní skupině tvořené pplk. Josefem Balabánem (5. 6. 1894–3. 10. 1941), pplk. Josefem Mašínem (26. 8. 1896–30. 6. 1942) a škpt. Václavem Morávkem (8. 8. 1904–21. 3. 1942) nazývané Tři králové. Tři králové byl krycí název zavedený gestapem. Skupina se zaměřovala na sběr zpravodajských informací, přípravu a provádění sabotážních a diverzních akcí. Zároveň se podílela na udržování spojení s československou exilovou reprezentací v Londýně.

Hlavním úkolem skupiny byl sběr informací vojenského, hospodářského i politického charakteru ze všech sfér života protektorátu. Prostřednictvím PVVZ skupina spolupracovala se sítí železničářů a pošťáků. Díky nim získávala informace o německých transportech, ale i o pohybech zboží a poměrech v továrnách. Vyhodnocováním těchto informací potom odboj získával ucelený přehled o politickém a ekonomickém životě v protektorátu a dokonce i části Slovenska. Tyto zprávy sestavoval a koncipoval Josef Balabán. Zprávy byly do Londýna odesílány jak kurýrní cestou přes neutrální Švédsko nebo přes Jugoslávii, tak i pomocí radiostanic (Sparta I. a II.). Souběžně se sběrem informací pro účely zpravodajství zajišťovala skupina i bezpečnostní službu (ochranu před pronikáním agentů německých bezpečnostních služeb do vlastních řad) a dekonspiraci (odhalování) konfidentů a donašečů gestapa z řad obyvatelstva. K tomuto účelu využívali síť českých policistů pracujících jako překladatelé v úřadovně gestapa v Petschkově paláci v Praze.

Další z činností skupiny bylo obstarávání zbraní a trhavin pro připravované povstání a vlastní diverzní činnost. Nejvýznamnější akcí, na které se skupina podílela, byly pumové útoky proti cílům v Berlíně. Skupina zajistila přípravu a odzkoušení náloží, které poté Ctibor Novák (25. 10. 1902–2. 5. 1955), Mašínův švagr, umístil 15. 9. 1939 přímo v Berlíně. Jednu u policejního ředitelství a druhou u budovy ministerstva letectví.

K dalším diverzním akcím patřily útoky proti lokomotivám zajišťujícím německé vojenské transporty. Železniční doprava byla v té době nezastupitelná, mnohem důležitější než doprava silniční. Jakékoli narušení chodu železnice mělo závažné vojenské i hospodářské důsledky. Jejich zvýšené ohrožení pak vázalo značné kapacity okupačních sil. Tyto útoky byly prováděny pomocí speciálních náloží, maskovaných jako kus uhlí. Trhavina ve tvaru briket byla přidávána do uhlí na tendrech lokomotiv. Výbuch takovéto nálože pak demoloval především rošt lokomotivy. Tento styl sabotáže měl úspěch, a tak jej používaly odbojové skupiny po celou dobu okupace. Nálože ve tvaru briket byly tajně zakomponovány do hald uhlí u německých kasáren, úřadoven, továren vyrábějících válečný materiál nebo výtopen. Takováto „briketa“ byla s úspěchem použita i v únoru 1942 i proti pražské řídící úřadovně gestapa.

Ve sbírkách VHÚ Praha se nachází jedinečné tablo, demonstrující výrobu takové nálože. Tablo je věnováno účastníkům ilegálního odboje. Dřevěná deska o rozměrech 50 x 24 cm, na které je drátem přichyceno 6 předmětů: nádobka s víčkem = plechová nádobka (víčko chybí); Náplň = skleněná nádobka s víčkem; Nádobka s náloží = plechová krabička s víčkem; způsob obalování = na plechovou krabičku namotané plátno a obalené černou hmotou; hotová briketa = hotový zápalný granát ve tvaru brikety; časovaná zápalná bombička, rozbuška = 2 trubičky sešroubované k sobě, v menší je úderník s pružinou. Na desce se nachází papírová cedulka pod fólií s nápisem: “V této sabotážní akci byl zúčastněn: Škutil Ladislav, Rejholec Alois, Škuba František, Černý Josef, Micka Jindřich, Malát Ladislav, Chalupa Josef, Friček Václav, Jeřábek Ferdinand, Jelínek Josef; Zúčastněné výtopny Č.S.D. Vršovice-Nusle, Lužná-Lišany, Louny, Kralupy, Brno”.

Exponát získal VHÚ Praha darem v roce 1949.

Jan Fedosejev

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha