Pokyny pro autory příspěvků do časopisu Historie a vojenství

Pokyny pro autory příspěvků do časopisu Historie a vojenství

Příspěvky do Historie a vojenství by měly být v českém jazyce. Přípustné jsou ale i světové jazyky (např. angličtina, francouzština, němčina či španělština) a slovenština. Délka publikovaných příspěvků se pohybuje okolo 40 normostran včetně všech částí, jako je text, tabulky a poznámkový aparát (tj. cca 72 000 znaků včetně mezer). Rukopisy je nutné zasílat elektronicky ve formátu MS Word, ilustrace (fotografie) nejlépe ve formátu JPEG na e-mailovou adresu [email protected] Historie a vojenství publikuje pouze původní materiály, zejména založené na archivním výzkumu. Přednost mají příspěvky zaměřené na dějiny českého a československého vojenství s důrazem na 19. a 20. století.

 

Rukopis odevzdávejte v úpravě dle následujících instrukcí:

  • písmo Times New Roman, velikost 12 bodů
  • název článku – Times New Roman 12, tučně
  • jméno autora/autorů uvádějte hned pod názvem článku (bez akademických titulů)
  • řádkování jeden a půl
  • neupravujte pravý okraj, nepoužívejte formátování textu
  • používejte poznámky pod čarou průběžně číslované

 

POZNÁMKOVÝ APARÁT

Každý příspěvek musí obsahovat poznámkový aparát.

Citační úzus

Archivní prameny: Při první citaci se název archivu a fondu uvádějí v plném znění a identifikační položky rozepisují. Zkratky se uvedou za daný název nebo termín do závorky. Při další citaci téhož archivu a fondu či opětovném uvedení dané identifikační položky se již používají jen zkratky. Více archivních zdrojů za sebou se odděluje středníkem. Při bezprostředním opakování archivního zdroje se uvede Tamtéž (s případným upřesněním citovaného dokumentu, folia apod.).

Příklady:

Národní archiv (NA), fond (f.) Národní soud, Trestní Národní soud (TNS) 6/47, karton (k.) 113, inventární číslo (inv. č.) 1568, trestní oznámení ministerstva vnitra na Emila Šourka, 19. 12. 1946, s. 1.

Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, v. v. i. (MUA), Archiv Ústavu Tomáše Garrigua Masaryka (AUTGM), f. Edvard Beneš (EB) – oddělení (odd.) IV/1, k. 145, inv. č. 479, signatura (sign.) M 8/7 (R 261/6), sbírka (sb.) Mnichov, čs. armáda, VKPR:

Pohotovost armády 1938, Zpráva pro pana presidenta. Studie o pohotovosti armády.

Tamtéž.

Pozn.: Pro Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv Praha se používá zkrácený zápis VÚA–VHA s dlouhou pomlčkou, která zde má spojovací význam.

Literatura: Nejprve se uvádí křestní jméno autora, poté velkými písmeny příjmení, které je od titulu odděleno čárkou. Je-li více autorů, uvádějí se odděleni dlouhou pomlčkou v takovém pořadí, jak je uvedeno na obálce. Kromě titulu se uvádí i podtitul. Titul i podtitul jsou psány kurzívou a zakončeny tečkou. Poté následuje název nakladatelství, místo a rok vydání, odkaz na stránku je oddělen čárkou.
Pozn.: Je-li uvedeno více křestních jmen (např. u ruských autorů je uvedeno i jméno po otci), rozepisuje se jen první z nich.
Je-li v poznámce více titulů, jsou odděleny středníkem.

Příklady:
Jun NAKATA, Der Grenz- und Landesschutz in der Weimarer Republik. Die geheime Ausrüstung und die deutsche Gesellschaft. Rombach Verlag, Freiburg im Breisgau 2002, s. 12–17.
Jan HÁJEK – Vlastislav LACINA, Od úvěrních družstev k bankovním koncernům. Historický ústav AV ČR, Praha 1999, s. 109.
Winston L. S. CHURCHILL, Druhá světová válka. Díl III. Velká aliance. Nová doba, Praha 1993.

U editorů sborníků atd. se uvádí latinská zkratka (Ed.), u německých publikací zkratka (Hg.). Jméno a příjmení autorů se píší ve výše uvedené podobě.

Příklad:
Zborov 1917–1997. (Ed.) Jan GALANDAUER – Petr HOFMAN – Ivan ŠEDIVÝ. Ministerstvo obrany ČR – AVIS, Praha 1997.

Při citaci článků z periodik se u běžně známých titulů používají zkratky a uvádí se rok vydání. U méně známých periodik je nutno název rozepsat, a jsou-li zároveň občasníky, uvádí se i číslo svazku.

Příklady:
Jiří FRIEDL, Vztahy mezi československou a polskou armádou v Británii: listopad 1940–červen 1941. HaV 2004, č. 2, s. 61–76.
Emil JENERÁL, Trocha zpráv z napoleonské okupace Znojemska roku 1809. Jižní Morava 29, 1993 (sv. 32), s. 243–255.

Při citaci statí z neperiodických sborníků, kapitol z publikací apod. se kurzívou uvádí jak název samotné stati, kapitoly apod., tak název sborníku či publikace. Začlenění do většího celku vyjadřuje předložka In: a případně stránkové vymezení.

Příklad:

Jan BIEDERMAN, Vojenství husitského století. In: Husitské století. (Ed.) Pavlína CERMANOVÁ – Robert NOVOTNÝ – Pavel SOUKUP. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2014, s. 348–349.

Zkrácené citace literatury: Jméno autora je uvedeno iniciálou prvního (případně dalšího) křestního jména, příjmení se píše opět velkými písmeny a je odděleno od názvu publikace či článku čárkou. Při bezprostředním opakování jména se uvede TÝŽ, TÁŽ, případně TITÍŽ. Název knihy, studie apod. se zkracuje zpravidla k prvnímu podstatnému jménu, ale je nutno se řídit kritériem srozumitelnosti, při více titulech s obdobným názvem je nutno jejich název uvést tak, aby je nebylo možné zaměnit. Ve zkrácené citaci následuje po názvu čárka. Při bezprostředním opakování zdroje (např. v další poznámce) se uvede Tamtéž.

Upozornění: Nepoužívat c. d., popř. o. c. Za zkráceným titulem nenásledují tři tečky!

Příklady:
J. NAKATA, Der Grenz- und Landesschutz, s. 15.
J. HÁJEK – V. LACINA, Od úvěrních družstev, s. 37–39.
E. JENERÁL, Trocha zpráv, s. 243.

Tamtéž.

 

Internetové zdroje: Pokud jde o článek apod., uvádíme jméno autora, za čárku název kurzívou a poté [online]. Následuje Dostupné z: internetová adresa s uvedením data citace v podobě [cit. RRRR-MM-DD]. Citace končí tečkou. Při opakované citaci platí stejná pravidla jako u pramenů a/nebo literatury

Příklad:

Martin PICEK, Příspěvek k vojenské taktice na konci středověku [online]. Dostupné z: https://livinghistory.cz/node/368 [cit. 2021-04-27].

V případě nejasností při zpracovávání poznámkového aparátu doporučujeme nahlédnout do některého z posledních čísel Historie a vojenství, případně konzultovat věc s redakcí.

Poděkování
Případné poděkování umístěte za závěrečnou část článku (užijte kurzívu).

Tabulky
Tabulky by měly být číslovány průběžně arabskými čísly (Tab. č. 1 atd.). Mohou být dodány samostatně jako soubory Excel, ale je možné zařadit přímo do rukopisu. Případné zdroje k tabulkám je nutno uvést samostatně s odkazy v podobě znaků * apod. (kvůli odlišení od základního poznámkového aparátu).

Ilustrace (fotografie)
Historie a vojenství klade velký důraz na kvalitu obrazového doprovodu. Od autorů se očekává, že ke svým příspěvkům sami zajistí přiměřený počet relevantních obrázků (fotografie, kresby, faksimile dokumentů, mapy apod.), případně redakci dodají informace, kde lze tyto obrázky zajistit (např. z fotoarchivu ČTK). Autor zaručuje, že u jím dodaných obrázků nedojde jejich otištěním k porušení autorských práv.

Obrazový doprovod posílejte samostatně, nejlépe ve formátu JPEG (v rozlišení nejméně 300 dpi). Každou ilustraci označte jednoduchým kódem (např. HIST.01 až HIST.XY). Kód nesmí mít více než 8 znaků. Pokud je podstatné umístění obrázků, v rukopisu příslušným kódem vyznačte místo, kam ilustraci zařadit. Fotografie musejí splňovat standardní kvalitativní požadavky pro tisk. Popisky k ilustracím uvádějte vždy jako součást článku v jeho samém závěru. Nikdy ne v samostatném souboru! U všech fotografií uvádějte jejich zdroj (např. VÚA–VHA, NA, IWM atd., atp.)

Résumé
Na závěr rukopisu je nezbytně nutné dodat résumé (standardně v češtině, pokud však resumé obsahuje názvy zahraničních institucí či některé specifické odborné výrazy, uveďte je – pokud možno – v angličtině). Délka resumé by neměla překročit 2,5 normostrany (4 500 znaků).

 

INFORMACE O AUTOROVI

Na konci každého článku je uvedena krátká informace o autorovi včetně jeho podobenky. Text i portrét je povinen dodat autor.

Vzor:
Mgr. Josef Novák, Ph.D. (1979)

vystudoval obor historie na Filozofické fakultě Univerzity v XY. Nyní působí jako odborný asistent na Katedře sociálních věd a práva na Vysoké škole TAMATAM. Zabývá se dějinami vojenství, historiografií a obecnými dějinami 19. a 20. století se zaměřením na anglo-americký prostor.

Kontakt na autora
Na konci rukopisu uveďte kontaktní údaje na autora, popř. autory. Adresa instituce, e-mailová adresa, popř. telefon.