Vojenské úmrtní matriky online – databáze padlých, zemřelých a nezvěstných vojáků z první světové války

Jsou projekty, u nichž je objem prací tak velký, že se cíl skoro ztrácí v nedohlednu. Takovým se zpočátku jevil i společný digitalizační počin dvojice spřízněných paměťových institucí v resortu obrany – Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu (VÚA–VHA) a Vojenského historického ústavu Praha (VHÚ). Zaměřil se na uživatelsky přívětivé zpřístupnění badateli hojně vyhledávaných vojenských úmrtních matrik z první světové války. Nyní, po pěti letech, můžeme představit veřejnosti výsledek našeho snažení – soubor 247 matričních knih pěších pluků doplňovaných z oblasti Čech, Moravy, Slezska i někdejší Podkarpatské Rusi dostupný online na Digitální studovně MO. Bezmála 180 tisíc matričních záznamů lze přitom fulltextově prohledávat podle příjmení, jména a ročníků narození i úmrtí.

+5

Sbírka vojenských matrik ve VÚA–VHA

V roce 1950 v československé armádě definitivně ustalo vedení vojenských matrik. Tradiční instituce se staletou historií zanikla a existující svazky přešly do správy civilního úřadu – Obvodního národního výboru Prahy 1. Odtud se první matriční knihy určené k archivaci dostaly do VÚA–VHA v roce 1963, a tak založily Sbírku vojenských matrik. Přírůstky získávala až do roku 1981, ale zaznamenala také úbytky, když v letech 1996 a 2005 došlo k předání 896 knih na Slovensko v rámci mezistátní archivní rozluky. V současnosti sbírka čítá celkem 2093 svazků a zahrnuje léta 1709–1949. Svým rozsahem se sice nemůže měřit se soubory civilních matrik uložených v archivech napříč Českou republikou, ale zaměřením a historickým významem se bezpochyby řadí mezi nejcennější sbírky svého druhu u nás.

Zájemcům o první světovou válku tento úřední pramen skýtá jedinečné penzum informací o válečných ztrátách. Záznamy o vojácích padlých, zemřelých či prohlášených za mrtvé v důsledku tohoto konfliktu najdeme v 785 matričních knihách. Mezi nimi jsou zastoupeny jak matriky vojskových těles (pluků, praporů), vojenských posádek, velitelství různých stupňů, vojenských zdravotnických zařízení, tak i zajateckých táborů provozovaných na našem území. Ačkoli se může zdát, že jde o nesourodý konglomerát – a dlužno podotknout, že po skončení války a rozpadu Rakouska-Uherska byl stav matriční agendy neutěšený –, díky pečlivé a obětavé práci čs. vojenských duchovních se v letech 1919–1924 podařilo situaci napravit a mezery v údajích vyplnit opsáním mnoha matrik uložených ve Vídni. Tuto činnost podnítil v prvních poválečných letech zejména rostoucí tlak na vydávání úmrtních listů v rámci pozůstalostních řízení.

Vyhledávání záznamů v takto rozsáhlém a různorodém souboru by nebylo možné bez generálního jmenného rejstříku, proto v meziválečném období vznikla tzv. bílá kartotéka padlých, která aspirovala na jeho funkci. Jednotlivé karty stručně rekapitulují matriční zápis a odkazují na konkrétní svazek a dvojstranu. Celou kartotéku VÚA–VHA v letech 2013–2014 naskenoval, opatřil jmennými údaji a v létě 2015 veřejně zpřístupnil formou virtuální lístkovnice na svých webových stránkách. Teorie, že jde o kompletní index ke všem matričním záznamům spjatým s první světovou válkou, zřejmě neobstojí – 180 tisíc karet je příliš malý počet na to, aby bylo možné se domnívat, že jde o dokončené dílo.

Digitalizujte vojenské matriky

Digitalizaci celé Sbírky vojenských matrik zahájil VÚA–VHA v roce 2007, nedlouho po otevření vlastního digitalizačního pracoviště. Bezprostředním podnětem k tomuto kroku se stala novela zákona o archivnictví a spisové službě (§ 92 499/2004 Sb.), která ukládala VÚA–VHA do deseti let odevzdat mikrografické, resp. digitální kopie všech matričních knih Národnímu archivu ČR. Splnění této zákonné povinnosti archiv oznámil v roce 2011, nicméně pro zveřejnění získaných obrazových dat mu tehdy scházely technické i technologické prostředky. Plánovaný Digitální archiv MO (DAMO) s vlastním portálem byl zatím pouze na papíře.

Vyhlídky se začaly zlepšovat díky aktivitám Ministerstva obrany spojeným s připomenutím 100. výročí první světové války. V dubnu 2014 vláda schválila příslušnou koncepci (č. 253/2014), jež zásadně podpořila vznik společné resortní online badatelské platformy pod názvem Digitální studovna MO (DSMO). Na základě dohody ředitelů VÚA–VHA a VHÚ se rok poté rozběhly přípravy k pilotnímu zveřejnění digitalizovaných matrik v prostředí DSMO.

Společnými silami

Z matrik vztahujících se k období první světové války pracovníci archivu vybrali celou 1/3 – kompaktní soubor 247 matričních knih pěších pluků doplňovaných z území Čech, Moravy, Slezska a také někdejší Podkarpatské Rusi (včetně částí východoslovenských žup). Surová obrazová data pro účelné digitální zpřístupnění nestačila, a tak bylo třeba zrevidovat popis jednotlivých svazků a dopracovat veškerá metadata vyžadovaná systémem Kramerius, na němž je DSMO založena. Přitom se zjistilo, jak málo dbají metodické pokyny Archivní správy MV ČR na zpracování poněkud specifických vojenských matrik.

V zájmu pohodlného a praktického zpřístupnění jsme s kolegy z archivu museli improvizovat a vytvořit vlastní systém. Vzhledem k tomu, že matriky pěších pluků, zrušené v roce 1932, byly ve VÚA–VHA zaevidovány pod názvem posledního původce, bylo rozumné toto členění respektovat. Pro každý pluk jsme však zavedli umělý hlavní název, aby logicky zastřešoval všechny matriční svazky od jednoho původce. Pro lepší srozumitelnost jsme hlavní název doplnili o výraz „a předchůdců“, aby badatelům jasně sděloval informaci, že tento původce v rozpětí předcházejících desetiletí či staletí měnil svá označení a také se slučoval s jinými vojskovými tělesy. Abychom na DSMO usnadnili filtrování matrik jak podle druhu, tak především podle vojskových těles, ke každému svazku jsme přidělili pevně definovaná klíčová slova označující, o jaký druh matriky jde (zemřelých, narozených, oddaných), a názvy všech útvarů–původců, přičemž označení striktně odpovídá názvosloví platnému v době vytváření zápisů.

Tou hlavní devizou zpřístupnění matrik na DSMO je však možnost fulltextového vyhledávání jednotlivých zápisů. Princip spočívá v ručním přepisu základních údajů (příjmení, jména, roku narození a roku úmrtí) z každé dvojstrany matriky (strany rejstříku) a v jejich následném propojení s digitálními obrazy. Díky této funkcionalitě, časově velmi náročné na přípravu, ale v konečném důsledku nesmírně efektivní, jsme dosáhli toho, že badatelé už nemusejí zdlouhavě listovat matrikami ani prohledávat rejstříky jednotlivých svazků, ale stačí, když do vyhledávacího pole vyplní některý ze sledovaných údajů. DSMO jim během zlomků sekundy prohledá desetitisíce záznamů a najde a zobrazí digitální obraz dvojstrany, na níž je uveden zápis hledaného.

Velký potenciál tohoto řešení rozpoznali nejen dobrovolníci soustředění kolem projektu Requiro, budujícího vlastní online databázi výpisků z digitalizovaných matrik, ale také kolegové ze Státního oblastního archivu v Třeboni, lídři mezi českými státními digitálními archivy, kteří do svého DigiArchivu implementovali elektronický jmenný rejstřík a pracují na doplňování dat.

Trocha statistiky

Podíváme-li se podrobněji na obsah zveřejněného souboru, zjistíme, že čítá celkem 180 001 matriční záznam. Úmrtí v důsledku první světové války se však nestalo údělem všech uvedených osob. Některé z matričních svazků začínaly ještě před válkou, mnohé pokračovaly i v poválečných letech, jen v několika málo z nich najdeme i jiné než úmrtní záznamy. Když tedy odečteme všechna předválečná i poválečná úmrtí spolu s hrstkou rodných a oddacích zápisů, dobereme se k číslu cca 158 tisíc. Ani tato cifra však ještě nereprezentuje počty vojáků c. a k. pěších či c. k. střeleckých pluků, kteří padli, zemřeli nebo byli prohlášeni za mrtvé a jsou evidováni v matrikách uložených ve VÚA–VHA. Je třeba vzít na zřetel, že zhruba každý pátý záznam uvádí vojáka, jenž se v těchto knihách objevuje dvakrát i vícekrát, a proto je nutno účet smrtelných ztrát v rámci tohoto vzorku redukovat na přibližných 126 tisíc unikátních osob.

O tom, že úsilí čs. vojenských duchovních věnované doplnění matrik nebylo marginální, svědčí rozbor online matrik podle původu jednotlivých svazků. Jen 1/3 tvoří původní originály, ve zbytku převažují nově opsané svazky a v menší míře dodatečně dopisované originály.

Co lze v matričních zápisech hledat a najít?

Vojenské úmrtní matriky se svojí strukturou výrazně odlišovaly od civilních, proto nebude na škodu projít všechny sledované údaje a upozornit na některá specifika. Každý matriční záznam tvořilo zpravidla 17 oddílů, kam se zapisovaly informace o zemřelém. Jsou to (v české a německé variantě):

• Pluk, vojenský útvar (Regiment oder Korps) – Uvádí se buď původní rakousko-uherský pluk, československý pěší pluk, který se vznikem ČSR přebral jeho označení, anebo později pouze čs. útvar vzniklý z těchto jednotek po unifikaci branné moci v r. 1920.
• Den, měsíc a rok, místo okres a země úmrtí (Tag, Monat und Jahr, dann Ort und Bezirk und Land des Sterbens) – Místo úmrtí bylo zapsáno v německé či české variantě podle jeho správní podřízenosti v předválečné době. Záznamy místy nejsou úplné, zvláště u úmrtí zapsaných na základě svědectví. V případě zahraničních lokací (obzvláště Ruska) mohou být místní názvy zkomolené.
• Setnina, rota či švadrona (Kompagnie oder Eskadron) – V případě pěších pluků se jednalo o určení podřízené polní či náhradní setniny. Dost často (obzvláště v matrikách doplňovaných po válce) tento údaj chybí.
• Hodnost (Charge)
• Jméno a příjmení zemřelého (Namen des Verstorbenen) – v levé spodní části rámečku psáno větším písmem příjmení, vpravo nahoře křestní jméno.
• Místo narození, okres a země (Geburtsort, Bezirk und Land) – Pokud byla domovská příslušnost dotyčného jiná než místo narození, zpravidla se ještě doplňoval i tento údaj.
• Náboženství (Religion)
• Rok narození (Altesjahre) – Obzvláště u starších záznamů v německy psaných matrikách se objevuje pouze věk. V těchto případech tudíž nutné počítat se dvěma alternativami roku narození.
• Pohlaví (Männlich oder weiblich) – Místy se objevovaly v úmrtních matrikách i ženy, šlo o zemřelé manželky či dcery vojáků z povolání sloužících u daného pluku.
• Svobodný, ženatý, ovdovělý (Ledig, verheiratet oder verwitwet)
• Povolání (Profession)
• Zdali zaopatřen? (Ob versehen worden?) – Jelikož se jednalo o církevní matriky, nezbytnou informací bylo, zda došlo k zaopatření dotyčného, tj. zda přijal svátost umírajících (modlitbu a poslední pomazání) a případně eucharistii (svaté přijímání).
• Nemoc, způsob smrti (Kranheit oder Todesart) – K příčinám úmrtí, které byly případ od případu zapsány buď vágně nebo s většími podrobnostmi, byl zpravidla doplněn i podklad, na jehož základě bylo úmrtí určeno.
• Kdy a kde pochován (Wann und Wohin begraben worden) – Podrobnosti o místě pohřbení (např. číslo hrobu) byly známé jen v některých případech.
• Pohřbívající nebo protokolující kněz (Der begrabende oder der Totenschein austellende Priester) – Vojenský duchovní s hodností nebo civilní kněz.
• Tomus a folio matriky, na základě které bylo protokolováno ( und Folio des auwärtigen Protokolls) – Vyplňováno v případě, že byly údaje o zemřelém zapsány na základě jiného úmrtního registru.
• Poznámka (Anmerkung) – Zde se uváděl buď lékař, který provedl ohledání mrtvoly, nebo se zapisovali svědci úmrtí. V matrikách doplňovaných až po válce mohlo jít o spolubojovníka či spoluzajatce, jenž úmrtí dosvědčil před příslušným úřadem. Za doklad úmrtí byly považovány i úmrtní oznámení z nemocnic, zajateckých táborů, zastupitelských úřadů a v některých případech i prostý dopis spoluzajatce pozůstalým.

Míra úplnosti matričních záznamů se v jednotlivých knihách liší a výjimkou nejsou ani zápisy, v nichž zůstalo vyplněných jen několik základních údajů.

Na co v matrikách také často narazíme, jsou zápisy o soudním prohlášení nezvěstného vojáka za mrtvého. Jsou snadno k rozeznání, protože nerespektují jednotlivá pole matričního formuláře, nýbrž jen tlumočí ustálenou formuli soudního rozhodnutí s odkazem na číslo příslušného spisu.

Jak efektivně pátrat online

Ke zveřejněným matrikám se badatel může dostat různými cestami. Podrobný rozpis jednotlivých svazků se stručnou charakteristikou a odkazem do DSMO uvádí na svém webu VÚA–VHA pod záložkou Vojenské matriky.

Pokud hodláte hledat ve všech online matrikách najednou, doporučujeme navštívit přímo sbírku Vojenské matriky na Digitální studovně MO a svůj dotaz zadávat do vyhledávacího pole v horní části obrazovky. Je-li třeba, dá se výběr zúžit také pomocí klíčových slov zobrazených ve sloupci vlevo.

Při formulování vyhledávacích dotazů lze pracovat se všemi údaji obsaženými v textové vrstvě každé matriční dvojstrany. Jelikož se popis drží ustáleného formátu (příjmení[mezera]jméno[mezera]ročník narození[spojovník]ročník úmrtí), nabízejí se k využití i prvky pokročilé syntaxe:

„Novák Jan“ – najde přesnou frázi ohraničenou uvozovkami, t.j. všechny Nováky Jany,

„Novák Jan“ OR „Novák Johann“ – vyhledá všechny vojáky s příjmením Novák a s křestními jmény Jan nebo Johann; dotaz lze libovolně řetězit a přidávat další varianty příjmení či jména,

No*k – dosadí místo * libovolně dlouhý řetězec jakýchkoliv znaků, a tak vyhledá např. různé varianty příjmení Novák – Nowak, Novak, Nowák, ale zároveň přibere i příjmení Nováček, Nowaček atd. (symbol nelze použít místo prvního písmena a nejde jej kombinovat s uvozovkami)

No?ák – dosadí místo ? jeden libovolný znak, a tak vyhledá např. různé varianty příjmení Novák – Nowák (symbol jde umísťovat vedle sebe, ale nelze jej použít místo prvního písmena ani kombinovat s uvozovkami)

„Novák 1915″~3 – najde všechny Nováky padlé v roce 1915 (systém se zaměřuje na úseky textu, kde mezi výrazy Novák a 1915 v libovolném pořadí leží maximálně tři jiná slova)

„Novák Jan 1892″~2 OR „Novák Jan 1893″~2 OR „Novák Jan 1894″~2 OR „Novák Jan 1895″~2 – na tomto rozsáhlém dotazu je patrné, jakým způsobem je možno v úmrtních matrikách vyhledat např. všechny Jany Nováky narozené v rozmezí let 1892–1895.

Pokud badatele zajímá, zda se hledaná osoba vyskytuje také v jiných než matričních záznamech, např. v oficiálních Seznamech ztrát a dalších materiálech vydávaných vídeňským c. a k. Ministerstvem války, může s úspěchem využít zastřešující digitální sbírku Válečné ztráty rakousko-uherské armády 1914–1918. Pro vyhledávání v celém obsahu je nutno dotaz zadat do hlavního vyhledávacího pole na domovské stránce DSMO.

Komu tím prospějeme…

Stá výročí první světové války, která v letech 2014–2018 živila zájem veřejnosti o tuto pozapomenutou minulost, strhla nebývalý příval dotazů na válečné osudy předků. Vlna pátrání po rodinné historii zasáhla nejcitelněji VÚA–VHA, jenž spravuje většinu příslušných archiválií, se nevyhnula ani VHÚ, který disponuje nejrozsáhlejším tematickým knihovním fondem či sbírkovými předměty. Hlavně kolegy z VÚA–VHA záplava této badatelské agendy odsoudila do role nikoli nepodobné někdejším informačním kancelářím Červeného kříže, plně vytíženým pátráním po účastnících války. Na rozdíl od oněch pracovníků však archiváři mají na starosti i jiné práce, např. inventarizaci fondů, na něž jim v posledních několika letech pohříchu sotva zbývá čas.

Jak ukazují zkušenosti i z jiných archivů, ulevit od přemíry této badatelské agendy může účinně jen systematická digitalizace a online zpřístupnění těch nejfrekventovanějších pramenů. O tom, že jsme se vydali na správnou cestu, svědčí dosavadní statistiky o přístupech. Z nich vyplývá, že za poslední dvě léta zaznamenaly průběžně zveřejňované online matriky více než 65 tisíc návštěv, a to jen z webových stránek VÚA–VHA. Na úbytku žádostí o vyhledání matričních zápisů je zřejmé, že svazky na DSMO pomáhají nejen zájemcům z řad rodopisců, ale i archivářům.

Co je však třeba zdůraznit, tímto zpracováním bychom rádi pootevřeli možnosti pro další výzkumy s využitím statistických analýz zpracovaných na základě těchto primárních úředních pramenů.

Co dál?

Už nyní můžeme prozradit, že se práce na zveřejnění dalších válečných úmrtních matrik nezastavily. Od podzimu 2020 VÚA–VHA pokračuje v indexování souhrnné matriky polních nemocnic – šestnáctisvazkového souboru s více než 25 tisíci úmrtními zápisy. V letech 1923–1924 jej ve Vídni sestavili čs. vojenští duchovní excerpováním záznamů z tamních matričních knih polních zdravotnických zařízení rakousko-uherské armády, přičemž vypisovali jen muže domovsky příslušející na území ČSR.

Projekt Digitálního archivu MO v režii VÚA–VHA nyní dospěl do fáze realizace, a tak můžeme očekávat, že se v horizontu příštích měsíců na portálu DAMO dočkáme slibovaného zveřejnění všech digitalizovaných matrik. Indexování matrik spjatých s první světovou válkou a jejich zpřístupňování na DSMO ve fulltextově prohledávatelné podobě nicméně poběží nerušeně dál.

Tomáš Kykal a Marek Fišer

Vedení projektu: Tomáš Kykal a Marek Fišer (za VHÚ), Július Baláž a Ivan Urminský (za VÚA–VHA); digitalizace: VÚA–VHA; revize soupisu matrik: Pavel Heřmánek (VÚA–VHA); příprava zadávacích podkladů: Tomáš Kykal, Marek Fišer; postprodukce a tvorba metadat: Elsyst Engineering; správa dat: Vladislav Kusko (VÚA–VHA); indexace (externí pracovníci VÚA–VHA): Vlastimil Křišťan (2015–2018), Martin Gamba (2019), Michal Petrov (2019), Filip Vozáb (2019– ); kompletace datových balíčků a zveřejnění na DSMO: Marek Fišer.

Kontakt pro Vaše podněty a připomínky:

podatelna-vua@army.cz, museum@army.cz