Výsadkové vojsko v roce 1969; Československý front posílili i sovětští vojáci

V březnu 1969 schválila Rada obrany státu novou koncepci výstavby Československé lidové armády, která již počítala s operačním začleněním Střední skupiny sovětských vojsk, jako třetího operačního svazu, do sestavy Československého frontu. Úkol ČSLA zůstal od šedesátých let prakticky stejný. Udržovat pro Československý front vyčleněné svazy, svazky, útvary a jednotky na vysokém stupni bojové pohotovosti a zvyšovat jejich manévrovost a údernou a palebnou sílu tak, aby Československý front mohl provádět útočné či obranné operace vycházející z vypracovaného operačního plánu.

+1

Tím, že na československém území přibyl další operační svaz, mohlo československé velení po dohodě se Spojeným velením v Moskvě přistoupit při reorganizaci ČSLA k částečnému snížení celkových počtů armády. Dalším z faktorů snižování byl nepříznivý demografický vývoj populace, který by neumožňoval naplnit roční kontingent pro armádu.

ČSLA rovněž trpěla nedostatkem moderní výzbroje a částečně i výstroje. Výsadkové vojsko postrádalo dostatek přepravních kapacit pro vysazení svých jednotek v týlu nepřítele. Československé vojenské dopravní letectvo mělo jen omezený počet středních dopravních letounů a velkokapacitní letadla zajišťovala v případě potřeby Sovětská armáda.

Protokol o vyčlenění vojsk do sestavy Spojených ozbrojených sil z června 1970 stanovil, že ČSLA bude mít v letech 1970 – 1975 v míru a ve válce jeden vzdušněvýsadkový pluk a jeden vzdušněvýsadkový prapor zvláštního určení.

Na základě těchto skutečností byla v září 1969 reorganizována 22. výsadková brigáda na 22. výsadkový pluk. Stávající 65., 71., 72. výsadkový prapor a 22. výsadkový protitankový oddíl byly nahrazeny 1. a 2. padákovým výsadkovým praporem. V rámci reorganizace byl v Holešově zrušen 7. výsadkový pluk zvláštního určení (ZU) a jeho zbylá část se přesunula do Prostějova a byla začleněna do 22. výsadkového pluku jako padákový prapor zvláštní určení. Součástí 22. výsadkového pluku se staly i dvě roty hloubkového průzkumu operačně určené pro 1. a 4. armádu. V létě 1969 se z Chrudimi do Prostějova přesunuli příslušníci 1. výsadkové průzkumné roty (do roku 1968 Luštěnice) a 4. výsadkové průzkumné roty.

Na podzim téhož roku se 22. výsadkový pluk v Prostějově skládal z 1. padákového výsadkového praporu, 2. padákového výsadkového praporu, padákového praporu ZU, 1. výsadkové průzkumné roty ZU, 4. výsadkové průzkumné roty ZU, velitelské roty, spojovací roty a roty týlového zabezpečení. U jednoho svazku se tak ocitly padákové jednotky a jednotky hloubkového průzkumu, přičemž převažovaly průzkumné jednotky nad padákovými.

Jan Šach