Za účasti prezidenta Miloše Zemana byla zahájena výstava V ZÁKOPECH PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY

V úterý 24. června se v Armádním muzeu Žižkov konala za přítomnosti prezidenta České republiky Miloše Zemana a dalších významných vládních a politických činitelů slavnostní vernisáž výstavy V ZÁKOPECH PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY, která byla připravena Vojenským historickým ústavem Praha ke 100. výročí vypuknutí tohoto konfliktu.

 

Výstava V zákopech První světové války je nejvýznamnější akcí Vojenského historického ústavu Praha v roce 2014 a patří také k nejdůležitějším domácím výstavním událostem tohoto roku. Význam expozice podtrhl svojí přítomností na vernisáži i prezident republiky Miloš Zeman. Akce se zúčastnili rovněž ministr obrany Martin Stropnický, ministryně spravedlnosti Helena Válková a ministr kultury Daniel Herman.

Slavnostní vernisáž zahájil svým úvodním projevem ředitel Vojenského historického ústavu Praha plukovník Aleš Knížek. Přivítal prezidenta republiky i všechny vážené hosty a poděkoval také autorskému týmu VHÚ, který se na realizaci výstavy podílel. „Vojenský historický ústav Praha připravil výstavu, která na pozadí příběhů obyčejných vojáků otevírá pohled do válečných zákopů. Tento první světový válečný konflikt na jedné straně přinesl nezměrné utrpení vojákům na frontách i civilistům v zázemí, současně však stál u zániku několika impérií, což ve svých důsledcích pro nás, obyvatele dnešní České republiky, znamenalo vznik samostatného státu.“

Roli i postavení obyčejného člověka, který se ocitl v soukolí válečné mašinérie, zmínil ve svém projevu i prezident republiky Miloš Zeman. Válka má podle prezidenta několik tváří, tvoří ji okamžiky významné i všední, a zatímco generálové se doupouštějí chyb, posílají vojáky na smrt a vše pozorují z bezpečí svých pozorovatelen, obyčejní lidé umírají. „Chtěl bych poděkovat Vojenskému historickému ústavu Praha za to, že koncipoval tuto výstavu právě jako zobrazení všedních dnů války,“ řekl prezident.

Ministr obrany Martin Stropnický se ve svém projevu pozastavil nad skutečností, že válka znamenala skutečný přelom v dějinách – politických, sociálních, technických. Zároveň připomněl, že v první světové válce umírali především mladí lidé, kteří si v případě mnoha českých vojáků ani nepřáli bojovat za věc, kvůli které do války museli. „Vždy mne překvapuje věk těch mužů, chlapců, jejichž jména jsou vytesána na těch stovkách pomníčků, které dodnes najdeme v každé české vesnici,“ zmínil ministr obrany.

Po projevech následoval akt slavnostního přestižení pásky výstavy, společně tak učinili prezident republiky, ministr obrany a ředitel VHÚ. Poté se všichni přesunuli do výstavních prostor v přízemí Armádního muzea Žižkov, kde je výstava instalována. Průvodcem prezidenta a všech zúčastněných ministrů a dalších hostů byl ředitel VHÚ Aleš Knížek a také jeden ze spoluautorů výstavy, ředitel odboru muzeí VHÚ Michal Burian.

Po prohlídce se prezident republiky Miloš Zeman, ministr obrany Martin Stropnický, ministryně spravedlnosti Helena Válková a ministr kultury Daniel Herman podepsali do pamětní knihy Památníku osvobození, která byla založena v červenci roku 1932 a v níž jsou zapsáni všichni významní hosté této instituce, resp. následovnických institucí včetně dnešního Vojenského historického ústavu Praha.

Výstava V Zákopech první světové války je pro veřejnost otevřena od středy 25. června 2014 a potrvá ve výstavních prostorách Armádního muzea Žižkov až do konce roku 2015. Výstava je součástí projektu Velká válka, na kterém se podílí devět paměťových institucí celé České republiky. Vstup na výstavu je zdarma.

 

O koncepci výstavy a některých exponátech

 

Výstava si klade za cíl ukázat konflikt z pohledu těch, kteří jím byli zasaženi přímo a nejvíce – tedy z pohledu obyčejných vojáků, ať už byli na straně Rakouska-Uherska či vítězných států. Na osudech několika z nich je zde válka prezentována jako událost, která, ačkoliv byla vnímána každým z nich různě, je všechny navždy poznamenala.

„Základním myšlenkovým leitmotivem výstavy je usmíření,“ charakterizuje ideu plukovník Michal Burian, ředitel Odboru muzeí VHÚ. „Všichni vojáci prošli peklem zákopů, a pokud přežili, vraceli se domů s nadějí na život v míru. V tom mezi nimi nebyl rozdíl. Návštěvník proto prochází válkou spolu s vojáky v rakousko-uherských stejnokrojích a stejně tak s Čechy-legionáři v ruských a francouzských uniformách.“

Hlavním výstavním motivem je vlak. Fenomén železnice se ukázal v tomto konfliktu jako zásadní. Vlak odvážel po celou dobu konfliktu mobilizované vojáky na frontu, vlakem se vraceli vojáci po letech bojů do svých domovů. Současně při nebezpečí průlomu vlastní obrany umožnila železnice rychle soustředit posily a přehradit postup nepřítele.

Vlak je nerozlučně spjat s anabází čs. legií v Rusku. Cestu, při níž se legionáři probíjeli nekonečnými pláněmi, trávili legionáři ve speciálně upravených vagonech, které se na dlouhé týdny staly jejich domovem i obávanou údernou silou. A v neposlední řadě odvážel salónní vůz následníka trůnu Františka Ferdinanda v červnu 1914 do Sarajeva a zároveň přeneseně Evropu do války. Ta skončila v Compiegne 11. listopadu 1918 taktéž v železničním salónním voze, v němž francouzský maršál Ferdinand Foch nadiktoval představitelům poraženého Německa podmínky příměří. A jsou to právě stylizované vagony, které ohraničují největší část výstavy věnovanou „novým zbraním“.

 

Kolekce stejnokrojů a zbraní Františka Ferdinanda d´Este

Ve sbírkách Vojenského historického ústavu Praha se nachází největší dochovaná kolekce stejnokrojů a pobočních zbraní arcivévody Františka Ferdinanda d’Este. To nejlepší z ní je prezentováno v úvodní části výstavy, v níž návštěvník vstupuje do světa Belle Époque. Na stylizované pražské ulici se setká s tehdejší společností, která jej vtáhne do děje výstavy – vše je umocněno dobovými filmovými a fotografickými záběry. Filmové prvky jsou využity v celé výstavě ještě několikrát a jsou působivým oživením.

Z ulice prochází návštěvník do místnosti té nejvyšší společenské vrstvy. Zde jsou exkluzivně vystaveny nejkrásnější exponáty kolekce Františka Ferdinanda d’Este, která přibližuje mocenskou elitu té doby. Z jeho pobočních zbraní to jsou především bohatě zdobené šavle – rakousko-uherská šavle pro důstojníky pěchoty vzor 1861, dále šavle pro důstojníky námořnictva vzor 1850/71 nebo šavle pro důstojníky jezdectva. Z palných zbraní Františka Ferdinanda d’Este jsou vystaveny zavedené vzory armádních pušek nejen z výzbroje monarchie, ale také řady jiných evropských zemí.

Sbírku stejnokrojů Františka Ferdinanda lze rozdělit do několika skupin. Nejpočetnější jsou stejnokroje čestného majitele pluků s hodností plukovníka, dále generálské a admirálské se skutečně dosaženými hodnostmi a poměrně kuriózní stejnokroj majitele „darovaného“ ruského pluku.

 

Zbraně první světové války

Návštěvníkům jsou představeny originální exponáty ze sbírek VHÚ, mezi nimi i takové, které byly dlouho uloženy v depozitářích. Jeden z nejzajímavějších je 75mm tankový kanon vzor 16. Byl lafetován v korbě tanku Schneider C.A.1 (Char ďassault), který vznikl původně jako obrněný pásový tahač určený k tažení saní přes německé zákopy na západní frontě.

Představeny jsou také zbraně z největší zbrojovky habsburské monarchie – plzeňské Škodovky. Ta se na počátku 20. století proslavila ve světě horskými děly. Vystavený 75mm horský kanon vzor 07, jehož vývoj byl zahájen v 90. letech 19. století, se stal východiskem vývojové řady vedoucí k světově proslulému 7,5cmhorskému kanonu vzor 15, jenž byl vyvážen do celé řady zemí a používal se ještě během 2. světové války. Na výstavě jsou zastoupeny i škodovácké minomety – minomet jako dělostřelecká zbraň dostal během 1. světové války nový rozměr a z pevnostní zbraně se stal důležitým palebným podpůrným prostředkem pěchoty.

Jedním z významných symbolů války se stal kulomet. Byl sestrojen již v 80. letech 19. století, svoji plnou sílu ukázal během 1. světové války. Kromě již známých kulometů ze stálé expozice v Armádním muzeu Žižkov má pořed sebou návštěvník například britský, vodou chlazený těžký kulomet Maxim-Nordenfelt M 1895 ráže 7,62 mm Mosin. Dalším exponátem je francouzský těžký kulomet St. Etienne Mle. 1907 T ráže 8 mm Lebel.

Jednou ze zbraní, jimž dala 1. světová válka možnost poprvé vyniknout, bylo letectvo. Ve výstavě je představen originální letoun Hansa-Brandenburg ze sbírek Národního technického muzea. Jde o původní dochované části stíhacího letounu Br D.I (Kampf Doppeldecker), který vyvinula německá firma Hansa und Brandenburgische Flugzeugwerke pro rakousko-uherskou Luftfahrtruppe v roce 1916.

Ani artefakty chemické války nemohou chybět. Vystavené ochranné masky z Německa, Rakouska-Uherska, Francie, Velké Británie a Ruska dokládají počáteční rozdílný přístup k ochraně vojáků i její rychlé zlepšování. Ukázány jsou i plamenomety italské a francouzské provenience. Podobně může návštěvník porovnat prvoválečnou spojovací techniku Francie, Rakouska-Uherska či Německa.

 

Finální část výstavy a další zajímavosti

Stejně exkluzivně jako úvod výstavy je pojednána i závěrečná část, jež je věnována nové mocenské elitě představující samostatné Československo. Jsou zde vystaveny exponáty připomínající prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše, Milana Rastislava Štefánika, francouzských generálů Louise-Eugèna Fauchera, Maurice Pellého, československých generálů Rudolfa Medka, Aloise Eliáše či Karla Klapálka.

Na výstavě nechybí ani nejcennější prapory z vexilologické sbírky VHÚ Praha, např. originální prapory legionářských pluků z francouzského, ruského či italského bojiště. K nejcennějším patří prapor české družiny, prapor 22. střeleckého pluku ve Francii či prapor proslulého úderného praporu čs. vojska na Rusi.

Výstava se pokouší přinést návštěvníkovi také témata, která jsou málo diskutovaná či nejsou zcela jasně zodpovězená. Mezi ně patří návraty vojáků domů a s tím spojené problémy, připomínání 1. světové války, otázky viny za válku i nástupu druhého světového válečného konfliktu.

RED

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha