Základní informace o vojenské symbolice

Upozornění: tato stránka a její jednotlivé sekce (Prapory, Rukávové znaky, Vyznamenání…) obsahuje jen základní informace o dané tematice. Na komplexnějším obsahu jednotlivých rubrik v současné době pracujeme, připravujeme také rozsáhlou obrazovou galerii. Děkujeme za pochopení. 

 

Vojenský historický ústav je institucí Armády ČR určenou nejen k připomínání slavných vojenských tradic našeho státu skrze muzejní expozice, ale také slouží k udržování a uchovávání těchto tradic jako takových. Do této činnosti patří kromě mnoha jiných úkolů – které klade na VHÚ rezort obrany nebo jiné instituce a občané – i udržování kontinuity české a československé vojenské symboliky v mnoha podobách.

 

Komise vojenských tradic a symboliky

 

František Kupka: Návrh praporu čs. střeleckých pluků ve Francii, 1918

K tomuto účelu byla zřízena ředitelem Vojenského historického ústavu na sklonku roku 2002 „Komise vojenských tradic a symboliky“, jejíž práce dnes již neodmyslitelně patří k hlavním činnostem VHÚ a v poslední době je patrně nejvytíženějším poradním orgánem ředitele Vojenského historického ústavu. Celá činnost komise směřuje k udržování tradic a symboliky s ohledem na nejslavnější část moderní historie naší armády, tj. k období 1914 – 1945.

Zřízení Komise až v tak pozdní době souviselo se zásadními změnami prováděnými v rezortu obrany a s reorganizací tehdejšího Historického ústavu AČR, bylo i odrazem nástupu nových vedoucích činitelů a zaměstnanců této instituce. Kromě organizačních změn byl změněn i název instituce na původní a tradiční „Vojenský historický ústav“, který v roce 1945 udělil instituci prezident Edvard Beneš. Snaha zřídit tuto komisi se ukázala nejen jako nejvýše prospěšnou, ale i účelnou. Vojenská symbolika je jako celek jedním z nejdůležitějších odlišujících markantů. Potřeba specializovaného poradního orgánu se ukázala přímo nutností, a to i díky vzrůstajícímu zájmu o odborná stanoviska na poli vojenské symboliky od jednotlivých složek MO, společenských organizací, občanů a dalších orgánů státní správy, např. Policie ČR a Vězeňské služby.

Komise tak zpracovává grafické návrhy, odborné analýzy a expertizy týkající se celého spektra vojenské symboliky – od znaků útvarů, přes prapory, medaile až k odznakům. Zajišťuje návrat k dodržování symboliky chladných zbraní a cviky se zbraní pro zvýraznění pietních aktů, čestných názvů atd. Celá odborná činnost Komise je zaznamenávána, dokumentována a archivována v úředním sběrači a ve vnitřním archivu Komise. Komise pak jedná na základě mnoha právních norem a dokumentů.

Řád Bílého lva, 1.třída vojenské skupiny

Symbolika a tradice jsou dva velice úzce propojené pojmy, které v moderní demokratické společnosti, poučené z historie a se vztahem k vlastním tradicím, musí být v souladu. Činnost Komise je různorodá. Jen v prvním roce existence, tj. v roce 2003, uvedla do praxe 16 znaků útvarů, 2 bojové prapory, 13 medailí a pamětních odznaků. Dále začala řešit projekt tradičních doplňků ke stejnokrojům. V následujícím roce 2004 byl nárůst výstupů Komise oproti roku 2003 téměř trojnásobný, bylo zavedeno více než 50 nových znaků útvarů, 25 pamětních odznaků se stužkou, 15 bojových praporů a čestných historických názvů, byl zahájen projekt insignií University obrany projekt chladných zbraní pro Hradní stráž. Zaveden byl pamětní odznak GŠ, schválen odznak pro instruktory výcviku, zahájen projekt odznaků tříd a proběhla kontrola tradičních názvů a ztvárnění vojenských hodností. V roce 2005 bylo schváleno 45 znaků útvarů, 25 útvarových medailí, 12 bojových praporů. V tomto vysokém tempu se pokračuje dodnes.

V oblasti tvorby znaků byl řešen velký projekt pro Polici ČR, zaměřený na vytvoření systému znaků pro veškeré útvary Policie (nejdříve pro pořádkové a speciální zásahové jednotky). Dále Komise vypracovala množství odborných analýz, například pro účely soudního řízení ve věcech krádeží a pro účely vyšetřování šíření předmětů s nacistickou symbolikou.

Komise vojenských tradic a symboliky je interdisciplinárně obsazena odborníky z různých oblastí. Jejími členy jsou historik, kurátor sbírek stejnokrojů, falerista, heraldik a výtvarník.

 

Členové komise:

Předseda komise: Mgr. Jan Biederman PhD.

Heraldik a archivář: Mgr. Tomáš Jakl

Falerista: Mgr. Jan Biederman PhD.

Historik: PhDr. Karel Straka PhD.

Výtvarník: Mg. A. Pavel Holý (akademický malíř)

Členové: plk. Mgr. Pavel Löffler, Zdeněk Špitálník

 

Rukávový znak pro Hradní stráž

Schvalování a posuzování praporů, znaků a medailí tvoří většinu náplně fungování Komise. Mezi další, neméně důležité činnosti patří i odborná stanoviska k otázkám zjednodušení a snížení počtů variant stejnokrojů, úpravy a modernizace stejnokrojů. Dále Komise posuzuje změny výstrojních doplňků s účelem je více přiblížit k tradicím první republiky apod. Jedním z nejdůležitějších úkolů byla i změna dosavadního hodnostního systému, kdy důsledně lpíme na dodržování tradičního ztvárnění hodností i jejich názvů (od poddůstojníků až po generály).

K dalším rozsáhlým projektům patří třídnostní odznaky, Odznak za bojový kontakt, odznak pro absolventy kurzů KOMANDO, odznaky pro výsadkáře a v současnosti i projekt nových leteckých odznaků. K dalším návrhům, kterým se Komise intenzivně věnovala, jsou šavle vz. 24/05 pro Čestnou stráž Posádkového velitelství Praha. Jedním z největších, a to doslova, byl projekt designového ztvárnění nových letedel transportních letadel Airbus 24. Základny dopravního letectva „T.G. Masaryka“ Kbely. Kromě mnoha dalších rozmanitých projektů, je tu i drobná tvorba, jako např. loga pro výročí či z nejnovějších logo pro Vojenský technický ústav.

 

Základní principy znakotvorby a faleristické tvorby Komise vojenských tradic a symboliky VHÚ Praha

 

 Postup při podání žádosti

 

Žádosti ve věci převodů původních prvků vojenské symboliky, vytváření a/ nebo schvalování nových prvků symboliky a tradic AČR – návrhy na tvorbu znaků, pamětních odznaků na stuze etc. – se podávají cestou velitele příslušného vyššího organizačního celku k rukám ředitele VHÚ. V případě nejasností ohledně oprávněnosti konkrétní žádosti lze vznést oficiální dotaz na Komisi vojenských tradic a symboliky, která nejisté či sporné případy posoudí.

Tvorba rukávových znaků

 
Nejnižší organizační celek AČR, pro nějž je možné vytvořit oficiální rukávový znak, je v současnosti prapor či organizační celek na stejné hierarchické pozici v organizační struktuře AČR a resortu Ministerstva obrany České republiky. Oficiální rukávové znaky pro menší organizační celky AČR (např. roty, čety etc.) Komise vojenských tradic a symboliky nevytváří a nepodporuje jejich schvalování – při současném početním stavu AČR o počtu necelých 25 000 vojáků z povolání vyznívá tendence pro tvorbu dalších oficiálních rukávových znaků rot nebo čet takřka nedůstojně. Nadbytek rozličných rukávových znaků by navíc působil zmatečně a v takto extrémní kvantitě by prakticky znemožnil základní rozlišovací funkci rukávového znaku, tedy identifikaci domovského organizačního celku nositele.

V současné době platné výjimky:
 

Roty aktivních záloh formované při Krajských vojenských velitelstvích (KVV)
Tyto útvary, byť podle označení „roty“, jsou chápány jako základy praporů, na něž by byly v případě ohrožení a mobilizace okamžitě transformovány a početně doplněny. Z tohoto důvodu jsou technicky chápány jako prapory a proto mohou mít znaky, povolené k nošení na stejnokroji.
Roty aktivních záloh dislokované u konkrétních útvarů mimo KVV však používají rukávový znak daného útvaru v kombinaci s domovenkou AKTIVNÍ ZÁLOHA. Výjimkou je tanková rota AZ 73. tankového praporu Přáslavice, která byla původně v počátcích svého formování koncipována jako samostatný prapor a z tohoto důvodu obdržela vlastní znak.
 

601. skupina speciálních sil
Tento organizační celek má vlastní osobitou strukturu, odlišnou od struktury většiny útvarů AČR. 601. skupina je v tomto ohledu chápána jako brigáda a její menší části jako prapory, byť se početním stavem od brigády a praporů liší.
 

Zvláštní organizační celky v rámci misí, mezinárodních operací a mezinárodních cvičení
Pro organizační celky, které jsou zapojeny do mezinárodních operací s působením v zahraničí, je možné vytvořit jednorázové rukávové znaky se vztahem k dané misi, operaci či mezinárodnímu cvičení. Platnost těchto rukávových znaků je omezena na dobu trvání dané mise (či úkolového uskupení v misi), operace či mezinárodnímu cvičení.
 

Doplňující informace

 

Existující symboly rot a čet
Znaky rot a čet (myšleno symboly, NIKOLIV přímo rukávové znaky) se v rámci AČR v současné době považují za neoficiální – reálně není nikomu bráněno, aby si vytvořil znak roty nebo čety (pokud tento neobsahuje extrémistickou symboliku), který bude stmelujícím prvkem a beze sporu pozitivní posilou esprit de corps roty nebo čety. Z hlediska symboliky lze mít znak roty nebo čety vyvěšený např. na ubikaci, v kanceláři, lze jej použít k označení předmětů běžného užívání (civilní trika, hrnky) či drobných upomínkových předmětů. NELZE je ovšem použít k vytvoření rukávového znaku, který by bylo možné nosit oficiálně na předpisovém stejnokroji ve službě – v tomto ohledu jsou vojáci povinni používat ve službě rukávový znak příslušného nadřazeného organizačního celku, tedy zpravidla praporu či organizačnímu celku na hierarchické pozici odpovídající v organizační struktuře AČR praporu.

 
Užívání textů a čísel v rukávových znacích

Pokud se jedná o užívání čísel či jiných textů v rukávových znacích, Komise vojenských tradic a symboliky se již delší dobu jejich užívání brání ze zcela praktických důvodů, neboť jakékoliv přečíslování příslušného organizačního celku by vedlo k automatickému a jinak zbytečnému zrušení znaku, který by obsahoval původní číslo.

 

Faleristická tvorba

 
Pamětní odznaky na stuze Komise vojenských tradic a symboliky vytváří a/nebo schvaluje pro organizační celky AČR přinejmenším o velikosti praporu, či pro organizační celky na hierarchické pozici odpovídající v organizační struktuře AČR praporu. Důvodem je zejména snaha nepřerušit kontinuitu tradic původní československé armády, kdy existovaly pamětní odznaky nejvýše na úrovni pluků, a snaha nenarušit tudíž kontinuitu tradic kompetencí velitelů, kteří tyto odznaky za službu udělovali.
Dnes jsou jejich pokračovateli pamětní odznaky na stuze u praporů či organizačních celků na hierarchické pozici odpovídající v organizační struktuře AČR praporům a jejich udělování je po schválení a zavedení dané dekorace plně v kompetenci velitelů těchto organizačních celků.
Z těchto důvodů Komise vojenských tradic a symboliky nepodporuje tvorbu pamětních odznaků na stuze pro roty nebo čety.

V současné době platné výjimky:

 
Organizační celky a úkolová uskupení v rámci zahraničních misí
Pamětní odznaky na stuze Komise vojenských tradic a symboliky na základě žádostí vytváří a/nebo schvaluje také pro úkolová uskupení či jednotky (dříve kontingenty) AČR v rámci mezinárodních operací s působením v zahraničí.
Pamětní odznaky na stuze mohou být za těchto okolností vytvořeny a/nebo schváleny i pro organizační celky o velikosti ROTY, které jsou zapojené do mezinárodních operací s působením v zahraničí. V minulosti to byla liberecká 9. rota chemické a radiační ochrany, v současné době jsou to pak jednotlivé rotace strážní roty na letišti v Bagramu (BAF).

 
Kluby vojenských veteránů
Pamětní odznaky na stuze může Komise vojenských tradic a symboliky na základě žádostí za určitých podmínek vytvářet a/nebo schválit rovněž pro sdružení bývalých příslušníků konkrétních organizačních celků AČR působících na bázi klubů vojenských veteránů, které dlouhodobě spolupracují s AČR. Obdobné pamětní odznaky na stuze Komise vojenských tradic a symboliky již v minulosti spoluvytvářela a/nebo schvalovala pro obdobné kluby a veteránské spolky, např. Pamětní odznak vojenských výsadkových veteránů Prostějov pro Klub vojenských výsadkových veteránů.

 
Udělení vyznamenání organizačnímu celku AČR
Pokud bylo po datu 1. 1. 1993 uděleno existující schválené vyznamenání některému organizačnímu celku AČR nebo jeho nižší součásti (rotě, četě), neopravňuje to příslušníky daného organizačnímu celku AČR nebo jeho nižší součásti k nošení tohoto vyznamenání individuálně na služebním stejnokroji.
Korektní způsob prezentace vyznamenání, uděleného organizačnímu celku AČR nebo jeho nižší součásti jako celku, představuje umístění vyznamenání na čestném místě. V případě útvarů s bojovým praporem se jedná o umístění na dlouhé, tzv. praporové stuze přímo na bojový prapor příslušného organizačního celku. Pokud je takto vyznamenána nižší součást daného organizačního celku – rota nebo četa – uvádí se na této praporové stuze název této složky. Tento způsob umístění vyznamenání uděleného jednotce má hlubokou tradici již ve vztahu k československým legiím z období první světové války a k útvarům československé armády meziválečného období i období druhé světové války.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha