Výstava „1943 / Československá armáda na východní frontě“

V prostorách Armádního muzea Vojenského historického ústavu Praha byla 9. listopadu u příležitosti 80. výročí bojů o Sokolovo a osvobozování Kyjeva zahájena výstava věnovaná formování čs. vojenské jednotky v Sovětském svazu a jejímu bojovému nasazení v průběhu roku 1943.

+13

Výstavu „1943 / Československá armáda na východní frontě“ připravili historikové VHÚ Praha Mgr. Tomáš Jakl a PaedDr. Jindřich Marek spolu s  Martinem Žourem, poradcem ministryně obrany a předsedou správní rady Sokolovo o.p.s., a ve spolupráci s kolegy z Odboru muzeí Jiřím Vodenkou, Zdeňkem Špitálníkem a Petrem Bjačkem.

Na úvod autoři seznamují návštěvníky s tíživým ovzduším v protektorátu, které evokují prostřednictvím ohrady z prken, na níž jsou vylepeny vyhlášky regulující každodenní život protektorátních obyvatel, informující o vyhlášení stanného práva, popravách a konfiskacích majetku. S tímto stavem se naši vojáci nesmířili. Na protilehlé stěně jsou na velkoformátové mapě zobrazeny místa bojů čs. zahraniční armády v letech 1939–1943.

Po nacistické okupaci v březnu 1939 odešla řada mužů ilegálně do sousedního Polska, kde se vytvořila Čs. vojenská skupina zahraniční. Většina jejích příslušníků odplula do Francie, ze zbývající části vznikla po napadení Polska Česká a slovenská legie. Poté, co Rudá armáda na základě dohody s nacistickým Německem vtrhla 17. září do Polska, byla část čs. vojáků zajata a internována. Do Sovětského svazu odešlo také několik tisíc především mladých lidí z Maďarskem okupované Podkarpatské Rusi ve snaze najít lepší životní podmínky a útočiště před perzekucí. I oni skočili v Gulagu. Na výstavě lze spatřit fotografie i autentické předměty z lágrů a na již zmíněné mapě jejich rozmístění na území tehdejšího Sovětského svazu – vše připravené ve spolupráci s kolegy z projektu Čechoslováci v Gulagu.

Expozice, nápaditě ztvárněná grafiky Andreou Bělohlávkovou a Milanem Syrovým, je rozčleněna do tří tematických částí. První je věnována výstavbě čs. vojenské jednotky v Buzuluku, druhá zachycuje boj o Sokolovo a třetí osvobozování Kyjeva.

Poněvadž z bojů o Sokolovo a o Kyjev neexistují žádné fotografie, využili J. Marek, T. Jakl a M. Žour ve snaze zdokumentovat výzbroj a výstroj příslušníků naší jednotky fotografie ze závěrečného cvičení 1. čs. samostatného polního praporu v Buzuluku z ledna 1943, dále fotografie sovětské i německé provenience, mapy a četné archivní dokumenty. Vystaveny jsou též ruční zbraně a stejnokroje našich vojáků i jejich protivníků (například střelce z kulometu čs. polního praporu se sovětským lehkým kulometem DP nebo německého střelce z kulometu s lehkým kulometem MG 34). Výstava také přináší stručné životopisy významných vojenských osobností (Otakara Jaroše, Ludvíka Svobody, Heliodora Píky, Josefa Buršíka, Antonína Sochora, Richarda Tesaříka, Jana Kratochvíla) i medailonky obyčejných vojáků.

Výstavě dominuje dioráma zachycující boj 1. roty čs. polního praporu v Sokolovu, jehož součástí jsou palebná postavení těžkého kulometu a protitankového děla. Vrata za obranným postavením roty symbolizují pravoslavný kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice, kde měl velitel roty npor. Otakar Jaroš velitelské stanoviště s pozorovatelnou na věži (v té době chrám sloužil jako kolchozní sklad).

V závěru výstavy, příznačně nazvaném Ozvěny historie, je prostřednictvím titulů knih, fotografií z filmů, obrazů apod. zdokumentováno, jak překrucování a falšování válečné historie v desetiletích komunistického režimu způsobilo, že značná část české veřejnosti se o hrdiny od Sokolova a Kyjeva přestala zajímat nebo považovala příslušníky 1. čs. armádního sboru v SSSR v rozporu se skutečností za zapálené komunisty nebo jejich aktivní sympatizanty.

Podle jednoho ze spoluautorů výstavy – PaedDr. Jindřicha Marka – dosáhli českoslovenští vojáci při osvobození Kyjeva v roce 1943 největšího úspěchu. Hovořil o tom v podcastu serveru Novinky.cz s redaktorem Alexem Švamberkem. Celý rozhovor si můžete poslechnout na tomto odkazu.