07 Rakousko-uherská puška Mannlicher vzor 1895, funkční řez

07 Rakousko-uherská puška Mannlicher vzor 1895, funkční řez

Fotogalerie

Jednoznačně nejrozšířenější dlouhou palnou zbraní, ale také poslední zavedenou v armádě rakousko-uherské monarchie, se stala puška Mannlicher vzor 1895, zařízená na náboj 8 mm s bezdýmným prachem. Její konstrukcí završil Ferdinand von Mannlicher (1848–1904) téměř dvacetileté období prací na vývoji opakovaček, v následujících letech se již výhradně věnoval konstrukcím samonabíjecích zbraní.

Charakteristický znak opakovaček Mannlicher vzor 1895, jímž se vzhledově odlišovaly od krátkých pušek a karabin vzor 1890, představovala matice úderníku s vyklenutým vroubeným hmatníkem, jenž umožňoval snazší ovládání napnutého či uvolněného úderníku. Rámečkové hledí pěchotních a mysliveckých pušek mělo stupnici značenou v rozsahu od 300 do 2600 kroků (225–1800 m) s pevným výřezem ve spodní části, kalibrovaným na vzdálenost 500 kroků. Ve stejném rozsahu měly hledí také karabiny a krátké pušky, avšak s tím rozdílem, že se stupnice nacházely na obou stranách rámce.

Výrobu pušek M. 1895 zajišťovala nejen monopolní továrna Oesterreichische Waffenfabriks- Gesellschaft (OEWG) ve Štýru, ale také nově zřízená zbrojovka v uherské části říše, v Budapešti, jež nesla název „Fegyver és Gépgyár Rt.“, neboli Továrna na zbraně a stroje, akc. spol.“. Výroba zbraní v budapešťské továrně začala ale až v roce 1897, právě dodávkami pušek Mannlicher vzor 1895. Podle dostupných údajů evidovala rakouská vojenská správa na počátku války 850 000 pušek, krátkých pušek a karabin Mannlicher vzor 1895. Během válečných let (období od 1. 8. 1914 do 1. 10. 1918) vyrobila zbrojovka ve Štýru celkem 2 541 783 pušek, v Budapešti jich bylo vyrobeno 349 355 kusů. Krátkých pušek vyrobila OEWG 196 400, Budapešť 505 937 kusů. Celkově bylo tedy během války vyrobeno 3 593 475 opakovaček Mannlicher vzor 1895.

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…