02 Francouzský Řád Čestné legie - IV. třída, legionář (vydání z období 1804−1805)

02 Francouzský Řád Čestné legie - IV. třída, legionář (vydání z období 1804−1805)

Rytířské dvorské řády byly ve Francii v důsledku revoluce po roce 1789 zrušeny, avšak první konzul Napoleon Bonaparte se ke dni 19. května 1802 zasadil o založení Řádu Čestné legie (Ordre national de la Légion d'honneur), který neměl být spojen se šlechtictvím, ale měl být napříště vysokým oceněním zásluh pro vojáky i civilisty bez ohledu na původ. Vizuálním vzorem pro dekorace řádu měl být zrušený dvorský Řád Svatého Ludvíka, podle něhož měl Řád čestné legie také červenou stuhu. Řád byl původně založen ve čtyřech třídách: velkodůstojník, komandér, důstojník a legionář. Teprve později došlo k úpravě názvů jednotlivých tříd a rozšíření o pátou třídu. Během politických změn ve Francii 19. století byl Řád Čestné legie několikrát obměňován a dočasně též rušen, avšak nakonec přetrval a dodnes se uděluje jako nejvyšší státní ocenění Francie v pěti třídách: velkokříž, velkodůstojník, komandér, důstojník a rytíř. Řád může být udělen jednotlivcům nebo organizacím jako uznání za vojenský, kulturní, vědecký nebo společenský přínos Francii. Podmínkou pro udělení nejnižší třídy řádu pro Francouze je služba v délce 20 let či 25 let s prokázáním mimořádných zásluh. Pro udělení vyšší třídy řádu je pak podmínkou, aby byl dekorovaný několik let nositelem nižší třídy řádu – pro udělení IV. třídy (důstojník) musí být alespoň 8 let držitelem V. třídy (rytíř), pro udělení III. třídy (komandér) musí být alespoň 5 let držitelem IV. třídy. Udělení II. třídy (velkodůstojník) vyžaduje nejméně 3 roky držitelství III. třídy, stejně jako udělení I. třídy (velkokříž) vyžaduje nejméně 3 roky držitelství II. třídy. Cizinci žijící mimo území Francie mohou být ocenění kteroukoliv třídou řádu. Rozdělení Řádu Čestné legie na pět tříd se stalo celosvětovým vzorem pro většinu novodobých záslužných řádů.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…