Zákopový prsten, 1914−1918

Zákopový prsten, 1914−1918

Jedním z typických vojenských suvenýrů 1. světové války se staly jednoduché prstýnky – tzv. „zákopáky“. Tyto prsteny se nejčastěji vyráběly z hliníku získaného ze zapalovačů dělostřelecké munice, jehož vlastnosti umožňovaly obrábění v polních podmínkách. Základní hliníkový skelet byl dále zdoben dalšími nalezenými materiály, například oblíbená mosaz se na bojišti vyskytovala v podobě nábojnic nebo zbytků vodících obrouček dělostřelecké munice. Hotový prstýnek si pak vlastník mohl dozdobit drobnými rytinami, často se používal letopočet, iniciály nebo geometrické motivy.

Prstýnky pro vojáky představovaly žádané suvenýry, které bylo navíc možné bez obtíží zaslat poštou jako dárek pro své blízké doma. Z deníkových záznamů lze předpokládat, že poptávka po nich se s blížícími Vánocemi zvyšovala. Rakouský voják Čeněk Slejška ve svém deníku v prosinci 1915 píše: „Jsme asi dva kilometry za frontou v lese. Jsme v dosti slušných barácích. I teplo jest v barácích pěkné. Dělám z ruských šrapnelových hlaviček prstýnky. Jsou pěkné a prodávám je za chleba nebo peníze. Několik jsem jich prodal nedaleko tábořícím dělostřelcům.“

Přidanou hodnotu těchto prstenů představoval především samotný fakt, že byly vyrobeny z materiálu nalezeného na bojišti. Britská badatelka Rachel Duffet ve svém výzkumu věnovaném korespondenci britských vojáků v letech 1. světové války upozorňuje na skutečnost, že někteří muži horliví dokázat svou statečnost posílali domů celé kusy šrapnelů a jiných na bojišti nalezených artefaktů. Snažili se tak zprostředkovat svým blízkým dojmy z války lépe, než by to dokázali zachytit na papíře. Tento zvyk se rozšířil do té míry, že musel být s ohledem na bezpečnost rodin i poštovních doručovatelů zakázán rozkazem. Zasílání hotových výrobků z dělostřelecké munice oproti tomu představovalo vhodnou a především bezpečnou alternativu k takovému počínání. Ostatně jak dokládá i prezentovaný prsten, motiv dělostřeleckého granátu, šrapnelu či v tomto případě roztaveného kovu patřil k oblíbeným motivům výzdoby.

Prsten byl součástí původní sbírky Památníku osvobození.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…