Uherská husarská šavle, kolem 1700

Uherská husarská šavle, kolem 1700

Fotogalerie

Šavle se do Evropy dostala z východu a většího uplatnění dosáhla za tureckých válek, kdy se s ní seznámily národy bojující s Turky – Uhři, Rusové a Poláci. Turecké nájezdy v 16. století způsobily obrovskou oblibu turecké šavle typu kilidž, k jejímuž masovému rozšíření docházelo zejména v 17. století. Dominantní vliv kilidže trval až do konce 18. století, kdy napoleonské armády přivezly z Egypta perský typ šavle zvaný šamšir. Šamšir má ke hrotu se zužující čepel, zatímco kilidž má tzv. jelman, čepel v dolní třetině rozšířenou a opatřenou druhým (tzv. falešným) ostřím.

Tvarem tureckého kilidže je inspirována i tato uherská šavle. Její jednosečná čepel je mírně zakřivená a po obou stranách opatřena dvěma úzkými výbrusy. Dřevěná rukojeť je potažena kůží a zpevněna nýty ve tvaru rozet. Z přímé křížové záštity vystupuje na vnitřní straně palcový prstenec. Dřevěná pochva je potažena černou kůží a zajištěna železným kováním se čtyřmi závěsnými kroužky. V Evropě šavle zdomácněla, jakmile začaly jednotlivé armády zavádět pravidelné sbory lehké husarské jízdy.

Charakter této zbraně – menší hmotnost a značná účinnost – vyhovoval poslání lehké jízdy, která měla být velmi pohyblivá a bojovala tedy podobným způsobem jako turecké a tatarské armády v rozlehlých stepích.

Délka 932 mm, délka čepele 795 mm, šířka čepele 31 mm, hmotnost 734 g, hmotnost s pochvou 1 222 g.

Šavle byla do sbírky VHÚ získána v roce 1955 darem od MNV Kraslice.

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…