Tomáš Berka - 905 dní na útěku před nacisty

18. 07. 2023

Syn vlakového průvodčího Tomáš Berka se řízením osudu stal příslušníkem generace, jejíž plány do budoucna nečekaně rozvrátila první světová válka natolik, že nakonec vojenské uniformě zůstal již věrný až do konce života.

Tomáš Berka (1896–1943) zůstal své vojenské přísaze a vlastenecké výchově věrný až do konce života.
FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 16. února 1896 v Praze a okamžitě po složení maturity byl na jaře roku 1915 povolán do rakousko-uherské armády. Po absolvování školy pro záložní důstojníky v Pezinku odešel v listopadu téhož roku na ruskou frontu.

V červnu 1916 se dostal do ruského zajetí a po roce v zajateckém táboře se mu konečně podařilo 2. srpna 1917 vstoupit do čs. legií. Po absolvování důstojnického kurzu v Borispolu se stal příslušníkem 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“, s nímž se v březnu 1918 zúčastnil bitvy u Bachmače a později četných bojů s bolševiky na Sibiři. Do vlasti se vrátil až v červenci 1920 jako legionářský nadporučík.

V armádě již zůstal natrvalo, v roce 1930 absolvoval i Válečnou školu v Praze a osudné září 1938 jej zastihlo v hodnosti podplukovníka generálního štábu jako styčného důstojníka 3. oddělení Hlavního štábu u velitelství IV. armády v Brně.

Po příchodu nacistů do Prahy v březnu 1939 se Tomáš Berka záhy zapojil do odboje v rámci celostátní ilegální vojenské organizace Obrana národa. Organizoval odchody vojáků do zahraničí a ve funkci velitele budoval ilegální rámcový pluk v jihovýchodní části Prahy (Nusle – Vyšehrad – Braník). V noci z 21. na 22. prosince 1939 jej přijelo do jeho bytu zatknout gestapo. Podařilo se mu však uniknout a odejít do ilegality, kde prožil na útěku před nacisty nekonečně dlouhých 905 dnů!

Odešel do západních Čech, kde se opět zapojil do odboje. Za zmínku stojí, že v lednu 1941 odmítl nabídku dnes již legendárního škpt. Václava Morávka, že se jej pokusí dostat do zahraničí. Své místo viděl v domácím odboji. V ilegalitě vydržel ještě více než půldruhého roku. Osudnou se mu 7. července 1942 stala rozsáhlá německá razie v Plzni v souvislosti s nacistickými akcemi po atentátu na Reinharda Heydricha.

Poté čekalo Tomáše Berku martyrium při výsleších v Plzni, Praze, Budyšíně a Drážďanech, kde jej nakonec tamní Volksgericht za „zločin přípravy velezrady“ odsoudil k smrti. Život tohoto legionářského důstojníka a vlastence ukončila 15. října 1943 gilotina drážďanské věznice.

 

JAROMÍR MAREK

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 17. února 2017

Aktuálně



Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

08. 01. 2026
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Až do konce dubna můžete navštívit výstavu o roce 1945

Až do konce dubna můžete navštívit výstavu o roce 1945

07. 01. 2026
Výstava „1945 Voláme všechny Čechy!“ přibližuje poslední fázi druhé světové války v…
Nové poznatky o okolnostech rozmístění jaderných zbraní v Československu v roce 1983

Nové poznatky o okolnostech rozmístění jaderných zbraní v Československu v roce 1983

03. 01. 2026
V minulém roce otiskl časopis Historie a vojenství příspěvek, přibližující rozmístění sovětských raketových…
Přejeme všem našim příznivcům úspěšný rok 2026

Přejeme všem našim příznivcům úspěšný rok 2026

01. 01. 2026
Přejeme rok, který vám splní vše, co si přejete a bude pro…
Armádní muzeum Žižkov i další expozice jsou 31. prosince a 1. ledna uzavřeny

Armádní muzeum Žižkov i další expozice jsou 31. prosince a 1. ledna uzavřeny

30. 12. 2025
Dovolujeme si upozornit, že Armádní muzeum Žižkov, Národní památník na Vítkově s…