Dalibor Kalík - Bojoval v Africe, zahynul u Dukly

26. 07. 2023

Část československých vojáků prošla v letech druhé světové války za mimořádně dramatických okolností bojišti v rozpálených pouštích severní Afriky i krvavými jatkami na východní frontě. Po útěku z protektorátu se přes Polsko a internaci v Sovětském svazu dostávali k československé jednotce v Palestině, další sem přicházeli takzvanou „balkánskou cestou“ přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii. Poté, co byly síly Osy na africkém kontinentu roku 1943 poraženy, se většina československých vojáků přepravila do Velké Británie a připojila se k západnímu exilovému vojsku.

Dalibor Kalík (1910–1944). Z tří set důstojníků dobrovolníků, kteří se nechali převelet z Británie na východní frontu, padlo třicet mužů. Tedy každý desátý. Většina z nich na Dukle, kde zahynul i Dalibor Kalík. Na snímku vpravo. FOTO: VHÚ Praha

Ovšem vzhledem k tomu, že armádní sbor budovaný v Sovětském svazu neměl dostatek školených důstojníků, byly přibližně tři stovky dobrovolníků z Británie přemístěny k jednotkám pod pozdějším velením generála Ludvíka Svobody. Třicet z nich zaplatilo na východní frontě cenu nejvyšší.

Jedním z nich byl kapitán Dalibor Kalík. Pocházel z Bohušovic nad Ohří na severu Čech, kde se narodil 4. února 1910. Po absolvování školní docházky a vyšší hospodářské školy, nastoupil vojenskou prezenční službu. Během ní vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích a v armádě zůstal jako gážista až do okupace zbytku českých zemí. Poté odešel do exilu, aby se mohl připojit k československým zahraničním jednotkám.

Do československé exilové armády byl prezentován 9. července 1940 a v následujících letech války se účastnil bojů v severní Africe. Prošel nasazením v Západní poušti, pokračoval operacemi v Sýrii, potom se podílel na obraně Tobrúku. Od dubna 1942 zastával funkci velitele protiletadlové roty v Palestině, od srpna působil u protiletadlové obrany Bejrútu.

Po kapitulaci německých a italských vojsk jej převeleli do Británie. Tady se seznámil s Angličankou Betty Wardallovou, v roce 1944 se zasnoubili a po válce plánovali sňatek a společnou budoucnost.

Naplnění tohoto snu jim však nebylo dopřáno. Kapitán Dalibor Kalík se nedlouho po zásnubách přihlásil do 1. česko­slovenského armádního sboru v SSSR. Padl 14. září 1944 během bitvy na Dukle, zasažen minometnou střepinou.

Protinacistického odboje se účastnili i jeho švagři, jeden skončil na německém popravišti, druhý, plukovník Václav Čermák, prošel celou anabází exilového vojska od bojů ve Francii až po obléhání Dunkerku. Ironií osudu byl později v padesátých letech vězněn jako odpůrce komunistického režimu.

 

IVO PEJČOCH

 

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 5. února 2016

 

 

Aktuálně



Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

25. 02. 2026
V únoru si připomínáme 108 let od doby, kdy v rámci poslední ofenzivy na…
V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

24. 02. 2026
V pondělí 23. února v prostorách atria Armádního muzea Žižkov předal brigádní generál…
Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

23. 02. 2026
26. února se v kinosále Armádního muzea Žižkov uskuteční další projekce z cyklu „Cesta…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…