Jiří Sozanský, Václav Havel, z cyklu „Odcházení“, 2012

Pro tvorbu malíře, grafika a sochaře Jiřího Sozanského je vždy impulsem nějaký intenzivní prožitek. Zvlášť silně na něj v tomto ohledu zapůsobilo poslední setkání s Václavem Havlem v listopadu roku 2011. V každém výrazu jeho obličeje viděl charakteristické vlastnosti politika, filozofa a humanisty. Umělcova invence však již také zaznamenala v Havlových očích dotek postupujícího těžkého onemocnění, jemuž bývalý prezident podlehl 18. prosince 2011, přesně před dvanácti lety. Šlo o „zvláštní směsici utrpení, laskavosti a smíření“ (cit. autora). Prezentovaná dílo z cyklu sedmi tušových kreseb s názvem „Odcházení“ působí jako celek minimalisticky. Na rozměrné bílé ploše ručního papíru je zobrazen jen obličej a pravá ruka s typickou gestikulací. V horní části listu jsou tiskacími písmeny zapsány úryvky z Havlových spisů. Podstatné pasáže jsou zvýrazněny rudou barvou krve. Celý cyklus byl vystaven mimo jiné na konci roku 2012 ve foyer Armádního muzea Žižkov společně se studií busty Václava Havla, jejíž realizace je umístěna v sídle Rady Evropy ve Štrasburku.

Jiří Sozanský (nar. 1946) patří v současné době ke špičce české umělecké scény. Je proslulý svým nekonformním přístupem k realitě a vyhraněnými názory na společenské dění. Vytvořil množství rozsáhlých multimediálních projektů a instalací (např. Pevnost Terezín, Kontejnery, Mezní situace). Svým dílem reagoval jako jeden z mála českých výtvarníků velmi rychle na válečný konflikt v Bosně. Organizoval zde kulturně-humanitární mise a na vlastní kůži zažil válku. Jeho díla jsou zastoupena vedle Vojenského historického ústavu v Praze také v dalších českých a zahraničních muzejních a galerijních institucích (Centre Georges Pompidou Paříž, Helsinki Kaupungin Taidemuseum, Národní galerie Sarajevo).

Tuš na papíře, 1 000 x 1 500 mm.

Cyklus sedmi kreseb Jiřího Sozanského byl získán do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu od autora v roce 2016.