Plakát na veřejnou protestní schůzi lidu, 1913

Plakát na veřejnou protestní schůzi lidu, 1913

Plakát na veřejnou protestní schůzi lidu reaguje na restrikce vůči Volné myšlence na podzim 1913. Volná myšlenka byla mezinárodní osvětové antiklerikální a ateistické hnutí, které seznamovalo veřejnost s moderními vědeckými a humanistickými principy, jako bylo např. zrovnoprávnění žen, právo na rozvod, pohřeb žehem, odcírkevnění škol atd. Za cíl si zmíněné hnutí kladlo sekularizaci státu a jeho odluku od církve. Na veřejnosti se však stalo známým i kvůli útokům na katolickou církev, při kterých někteří členové neváhali iracionálně vyčítat katolíkům i domnělé křivdy z dávné historie.

Česká sekce Volné myšlenky byla založena v roce 1904 a od roku 1909 byl jejím předsedou básník Josef Svatopluk Machar, mezi řádné členy patřili například i manželé Masarykovi a celá řada dalších významných intelektuálů a umělců. Díky tomu měla česká sekce Volné myšlenky velmi dobré jméno i u podobně smýšlejících aktivistů v zahraničí, s nimiž udržovala čilé styky.

Na světovém kongresu Volné myšlenky v Lisabonu v říjnu 1913 zazněl mj. i příspěvek JUDr. Theodora Bartoška (1877–1954), v němž kriticky hovořil o kulturní a politické situaci v Rakousko-Uhersku, které bylo mezi volnomyšlenkáři obecně považováno za „baštu reakce“. Odezva na sebe nenechala dlouho čekat a 18. listopadu téhož roku obsadila policie sekretariát Volné myšlenky a správci vydavatelství Jaroslavu Motyčkovi byl doručen přípis pražského policejního ředitele o nezákonné existenci spolku a zabavení jeho majetku. Teprve intervence na vyšších místech společně s tlakem českého tisku zvrátily rozhodnutí rakousko-uherských úřadů a místo zabavení majetku museli Volnomyšlenkáři pouze zaplatit pokutu za přestoupení spolčovacího zákona.

Po vypuknutí první světové války se česká sekce Volné myšlenky opět dostala do hledáčku rakousko-uherských úřadů. Nejprve došlo ke konfiskaci knih a v květnu 1915 byla celá sekce jako potenciálně nebezpečný a destabilizující živel rozpuštěna. Její činnost byla obnovena po vzniku samostatného Československa.

Zajímavé je, že na plakátu je chybně uvedeno jméno Theodora Bartoška, který patřil k předním představitelům hnutí. S Volnou myšlenkou se rozešel ve dvacátých letech, kdy se stal funkcionářem odštěpeného prokomunistického Svazu proletářských bezvěrců. V průběhu druhé světové války byl gestapem několikrát vězněn. Po roce 1945 se podílel na reorganizaci advokacie a byl zvolen místopředsedou advokátní komory pro Čechy.

Rozměry: 47,5 x 63 cm
Plakát byl do sbírky VHÚ Praha získán v roce 2018.

Aktuálně



Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

25. 02. 2026
V únoru si připomínáme 108 let od doby, kdy v rámci poslední ofenzivy na…
V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

24. 02. 2026
V pondělí 23. února v prostorách atria Armádního muzea Žižkov předal brigádní generál…
Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

23. 02. 2026
26. února se v kinosále Armádního muzea Žižkov uskuteční další projekce z cyklu „Cesta…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…