Plakát na veřejnou protestní schůzi lidu, 1913

Plakát na veřejnou protestní schůzi lidu, 1913

Plakát na veřejnou protestní schůzi lidu reaguje na restrikce vůči Volné myšlence na podzim 1913. Volná myšlenka byla mezinárodní osvětové antiklerikální a ateistické hnutí, které seznamovalo veřejnost s moderními vědeckými a humanistickými principy, jako bylo např. zrovnoprávnění žen, právo na rozvod, pohřeb žehem, odcírkevnění škol atd. Za cíl si zmíněné hnutí kladlo sekularizaci státu a jeho odluku od církve. Na veřejnosti se však stalo známým i kvůli útokům na katolickou církev, při kterých někteří členové neváhali iracionálně vyčítat katolíkům i domnělé křivdy z dávné historie.

Česká sekce Volné myšlenky byla založena v roce 1904 a od roku 1909 byl jejím předsedou básník Josef Svatopluk Machar, mezi řádné členy patřili například i manželé Masarykovi a celá řada dalších významných intelektuálů a umělců. Díky tomu měla česká sekce Volné myšlenky velmi dobré jméno i u podobně smýšlejících aktivistů v zahraničí, s nimiž udržovala čilé styky.

Na světovém kongresu Volné myšlenky v Lisabonu v říjnu 1913 zazněl mj. i příspěvek JUDr. Theodora Bartoška (1877–1954), v němž kriticky hovořil o kulturní a politické situaci v Rakousko-Uhersku, které bylo mezi volnomyšlenkáři obecně považováno za „baštu reakce“. Odezva na sebe nenechala dlouho čekat a 18. listopadu téhož roku obsadila policie sekretariát Volné myšlenky a správci vydavatelství Jaroslavu Motyčkovi byl doručen přípis pražského policejního ředitele o nezákonné existenci spolku a zabavení jeho majetku. Teprve intervence na vyšších místech společně s tlakem českého tisku zvrátily rozhodnutí rakousko-uherských úřadů a místo zabavení majetku museli Volnomyšlenkáři pouze zaplatit pokutu za přestoupení spolčovacího zákona.

Po vypuknutí první světové války se česká sekce Volné myšlenky opět dostala do hledáčku rakousko-uherských úřadů. Nejprve došlo ke konfiskaci knih a v květnu 1915 byla celá sekce jako potenciálně nebezpečný a destabilizující živel rozpuštěna. Její činnost byla obnovena po vzniku samostatného Československa.

Zajímavé je, že na plakátu je chybně uvedeno jméno Theodora Bartoška, který patřil k předním představitelům hnutí. S Volnou myšlenkou se rozešel ve dvacátých letech, kdy se stal funkcionářem odštěpeného prokomunistického Svazu proletářských bezvěrců. V průběhu druhé světové války byl gestapem několikrát vězněn. Po roce 1945 se podílel na reorganizaci advokacie a byl zvolen místopředsedou advokátní komory pro Čechy.

Rozměry: 47,5 x 63 cm
Plakát byl do sbírky VHÚ Praha získán v roce 2018.

Aktuálně



Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…
Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

06. 05. 2025
Při příležitosti 80. výročí Pražského povstání a blížícího se výročí konce druhé…
Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

06. 05. 2025
U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války vznikla výstava Květnové vítězství…