Rudolf Obruča, Krásná naše domovina, kolem 1936

Rudolf Obruča, Krásná naše domovina, kolem 1936

 

Vojenský pochod s názvem „Krásná naše domovina“ je dílem známého skladatele a vojenského kapelníka Rudolfa Obruči (1874–1941), který ho věnoval pěšímu pluku č. 41 se sídlem v Kasárnách M. R. Štefánika v Žilině (od roku 1936 nesl pluk čestný název Pěší pluk „Edvarda Beneše“). Notovou partituru pro dechový orchestr vydalo nakladatelství Jaroslava Stožického v Brně.

Obálka má velmi kvalitní grafickou úpravu. Na kolorované litografii je zobrazena mapa předválečného Československa, přičemž státní vlajka v trojúhelníkovém tvaru směřuje k místu dislokace pluku (Žilina).

Rudolf Obruča pocházel z rodiny hudebníků v Pačlavicích u Kroměříže. Již jako chlapec ovládal hru na několik hudebních nástrojů. Vyučil se košíkářství a roku 1892 nastoupil jako čerstvý nováček k hudbě c. a k. pěšího pluku č. 12 v Komárně. Po šesti letech služby byl jmenován plukovním bubeníkem. Roku 1901 dostal pověření k řízení hudby, o tři roky později byl jmenován kapelníkem. Hudební kvalifikaci si zvýšil absolvováním kurzů hudební teorie a hry na klavír na vídeňské konzervatoři (1904–1905). Před válkou sloužil v několika posádkách rakousko-uherské monarchie (Trebinje, Znojmo, Gross Becskerek). Za první světové války bojoval na ruské a italské frontě na straně c. a k. armády. Po válce byl pověřen sestavením posádkové hudby Bratislava. Roku 1927 odešel do výslužby a pokračoval v kapelnické činnosti nejprve v Bratislavě, od roku 1939 pak v Praze. Pro dechový, popřípadě univerzální i velký orchestr skládal pochody (Slovanský pochod, Jugoslávská zora, Mikuláš Zrinský, Pod praporem svobody, Volga, Generál Šnejdárek, Pochod župy Masarykovej, Na stráž, Pochod ženijního pluku č. 4, Můj ideál, Zpěvem k srdci). Pro dechový orchestr upravil také hudební díla Bedřicha Smetany (Slavnostní předehra k symfonické básni Z českých luhů a hájů) a Antonína Dvořáka (předehra k opeře Vanda).

Tisk, litografie, 310 x 200 mm.

Notová partitura byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou daru v roce 2005.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…