Zbrojní výroba v polovině 50. let

Zbrojní výroba v polovině 50. let

16. 04. 2024

Jarní měsíce byly vždy obdobím hodnocení a bilancování předcházejícího roku. Nejinak tomu bylo i v roce 1956, kdy se projednávalo plnění zbrojní výroby za rok 1955.

Souhrnná zpráva na počátku, jako vždy, nejprve zdůraznila pozitiva vyjádřená především údaji o zvýšení objemu výroby. Optimisticky vyhlížela konstatování, že letecký průmysl vyrobil 2,2 krát více cvičných a stíhacích letounů než v roce 1954 a školních a cvičných letounů s pístovými motory dokonce 3,8 krát více. Úspěšně byla zvládnuta výroba směrové radiostanice Hora, pěchotní radiostanice Libeň, a tak bychom mohli pokračovat.

Rok 1954 přinesl obrovský propad zbrojní výroby. Ačkoli byl plánován nárůst o 11 %, nastal pokles oproti předcházejícímu roku o jednu šestinu. Tato čísla přesvědčivě dokládají, jak bylo československé hospodářství vybičováno a vyčerpáno plněním tzv. zbrojní tříletky, která se negativně projevila na poklesu životní úrovně obyvatelstva a byla jednou z příčin provedení měnové reformy.

Na ekonomické problémy a růst sociálního a politického napěti se vláda a KSČ pokusily reagovat úpravou hospodářské politiky. Přijatá usnesení měla zvýšit životní úroveň obyvatelstva, zrychlit rozvoj surovinové a energetické základny pro těžký průmysl, zvýšit výrobu lehkého průmyslu, potravinářského průmyslu a zemědělství a byla doprovázena řadou úsporných opatření.

Jakmile se situace stabilizovala, tempo zbrojení se opět zvýšilo. Jmenovité (tj. nejdůležitější) úkoly v ministerstvu strojírenství měly oproti roku 1954 vzrůst téměř o polovinu. Plán musel být s ohledem na četné potíže třikrát „zohledňován“ (tj. snížen) a přesto byl splněn jen na neuspokojivých 84 % a oproti roku 1954 přinesl zvýšení jen o pouhá 4 %.

Důvody nesplnění se hledaly v nedostatečné práci vedoucích pracovníků ministerstev a vedení zbrojních závodů, v nezajištění řádné technologické přípravy výroby, značné absenci a fluktuaci dělníků, chybné mzdové politice, nedostatečné péče o kvalifikované pracovníky apod. Průběžným jevem byly růst neproduktivních nákladů (penále za špatnou kvalitu výrobků, nedodržení smluvních dodacích lhůt atd.) a také značná zmetkovitost; ta dosáhla u některých komponentů takového rozsahu, že musely být urychleně dovezeny ze SSSR a dalších států.

V jednotlivých odvětvích měl plán jmenovitých úkolů dosáhnout objemu více než 4,3 mld. Kčs. Konečný plán byl snížen na cca 3,6 mld. Kč, tj. 0 16 %, a byl splněn jen na 3 mld. Snižování plánu a některých dodávek bojové techniky se projevilo v nesplnění plánovaného vyzbrojení armády. Tím byla ovlivněna i exploatace bojové techniky a výcvik vojsk.

Nedostatek náhradních dílů zejména pro letectvo a speciální vozidla znemožnil provádění oprav v potřebném rozsahu a odpovídající využití bojové techniky.

Honba za objemovými ukazateli vedla až k absurdnímu konstatování, že plán výroby byl sice splněn na 107 %, ale až z dalšího textu je možné se dozvědět, že soupravy náhradních dílů byly dodány neúplné a že chyběly ty nejdůležitější – zalomené hřídele, vložky válců, pístní kroužky, vačkové hřídele atd. Zdálo by se, že nedostatek náhradních dílů je jen podružnou záležitostí. Ale jejich deficit nejen v roce 1955, ale i v následujících desetiletích velmi negativně ovlivňoval i zahraniční obchod se speciálem.

Realizace plánu vedle průběžného snižování obsahovala i další charakteristický rys. Tím bylo značně nerovnoměrné plnění v průběhu roku. Dodávky se soustřeďovaly na závěr roku, zatímco zimní a jarní měsíce končily obrovským propadem. Celý koloběh se opakoval po několik desetiletí (např. v roce 1955 byl plán zbrojní výroby za měsíc leden splněn jen na 48 %, a za první pololetí na pouhé dvě třetiny).

Plán zbrojní výroby na rok 1955 mimo jiné ukládal, aby byla čs. armáda zabezpečena požadovanými bojovými prostředky a zajištěno využití kapacit a pracovních sil při poklesu zbrojní výroby jako důsledku částečného uvolnění mezinárodního napětí. Podrobná analýza však v textu na tuto skutečnost nepoukazuje, stejně jako materiály týkající se plánů zbrojní výroby na třetí pětiletku. Z nich plyne, že určitý pokles byl dán především přípravnou fází na nové přezbrojení armády.

Jaroslav Láník

Aktuálně



Podívejte se, jaké letouny uvidíte při 21. Tankovém dni na nebi nad Lešanskou arénou

Podívejte se, jaké letouny uvidíte při 21. Tankovém dni na nebi nad Lešanskou arénou

28. 08. 2025
Součástí každého Tankového dne je také ukázka letounů ze Sbírky Vojenského historického…
Pozvánka na seminář věnovaný bezpečnostní transformaci po sametové revoluci

Pozvánka na seminář věnovaný bezpečnostní transformaci po sametové revoluci

28. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha u příležitosti vydání nové knihy Petra Janouška s názvem…
Zveme vás na výstavu před Generálním štábem Armády ČR. Popisuje vývoj vojenského školství

Zveme vás na výstavu před Generálním štábem Armády ČR. Popisuje vývoj vojenského školství

27. 08. 2025
Před budovou Generálního štábu Armády ČR začne 2. září nová výstava s…
Plukovník v záloze Mgr. Pavel Löffler (1968–2025)

Plukovník v záloze Mgr. Pavel Löffler (1968–2025)

22. 08. 2025
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás dne 21. srpna 2025 po krátké…
Přijeďte poslední sobotu o prázdninách na Tankový den do Lešan

Přijeďte poslední sobotu o prázdninách na Tankový den do Lešan

22. 08. 2025
Ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech vrcholí přípravy na Tankový den 2025, který…