Puška Krnka-Werndl 1874
Fotogalerie
Český puškař a konstruktér Silvestr Krnka (29. 12. 1825 – 4. 1. 1903) představoval výraznou osobnost své doby. V roce 1849 zkonstruoval záklopkový závěr vhodný pro transformaci tehdejších perkusních předovek. Úspěchu v podobě zavedení svého závěrového systému se dočkal až o dvacet let později, kdy jej vedle jiných konstrukcí zavedla armáda carského Ruska. Důvody přijetí spočívaly především ve vhodnosti pro přestavbu stávajících zbraní s využitím podstatného množství původních dílů. Společně se zbraní došlo k zavedení Krnkova náboje s nábojnicí s tělem svinutým z mosazného plechu, jenž dostal označení 15,24 mm Krnka 1869.
V roce 1870 ve snaze o zrychlení ovládání zbraně vylepšil stávající závěrový systém tak, že pomocí prodlouženého napínacího ramene mohl střelec nejen napnout bicí mechanismus, ale také uvolnit odpružený závěr, čímž došlo k razantnímu vyhození vystřelené nábojnice. Svůj systém nazval „ruční kulomet“ a aplikoval jej také na standardní pušku Werndl M 1867.
Společně s puškou svého systému ji nabídl pod označením „Werndl-Verchluss mit Selbstpanner“ na podzim 1874 technické a administrativní vojenské komisi (k. k. technisches & administratives Militär-Comité) rakouského ministerstva války. Ta ji sice 18. prosince zkoušela ve vídeňském Arzenálu, avšak v důsledku o její zavedení zájem neměla. Dochovaný exemplář pěchotní pušky Werndl M. 1867 upravený na ruční kulomet má ráži 11 mm Werndl M. 67 (Gewehrpatrone M. 67), celkovou délku 1263 mm, délku hlavně 841 mm a hmotnost 4500 gramů.
Pušku získalo muzeum společně s dalšími zbraněmi z Krnkovy pozůstalosti původně formou depozitu Náprstkova muzea v roce 1925.
Aktuálně
Vyšlo druhé letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o dosud nepopsané francouzské simulaci celoevropského konfliktu z roku 1937
Připomínka boje parašutistů v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje
Jak vznikalo československo-francouzské spojenectví a jak se vyvíjela situace v Evropě po skončení 1. světové války? Odpovědi na tyto dotazy se dozvěděli účastníci dalšího podvečera v Armádním muzeu Žižkov
Österreichisches Suchblatt – digitální zpřístupnění jednoho pátracího listu z první světové války
My spali pod autem, dnes mají piloti terapeuta a klimatizovaný karavan
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
