Puška Krnka-Werndl 1874

Puška Krnka-Werndl 1874

Český puškař a konstruktér Silvestr Krnka (29. 12. 1825 – 4. 1. 1903) představoval výraznou osobnost své doby. V roce 1849 zkonstruoval záklopkový závěr vhodný pro transformaci tehdejších perkusních předovek. Úspěchu v podobě zavedení svého závěrového systému se dočkal až o dvacet let později, kdy jej vedle jiných konstrukcí zavedla armáda carského Ruska. Důvody přijetí spočívaly především ve vhodnosti pro přestavbu stávajících zbraní s využitím podstatného množství původních dílů. Společně se zbraní došlo k zavedení Krnkova náboje s nábojnicí s tělem svinutým z mosazného plechu, jenž dostal označení 15,24 mm Krnka 1869.

V roce 1870 ve snaze o zrychlení ovládání zbraně vylepšil stávající závěrový systém tak, že pomocí prodlouženého napínacího ramene mohl střelec nejen napnout bicí mechanismus, ale také uvolnit odpružený závěr, čímž došlo k razantnímu vyhození vystřelené nábojnice. Svůj systém nazval „ruční kulomet“ a aplikoval jej také na standardní pušku Werndl M 1867.

Společně s puškou svého systému ji nabídl pod označením „Werndl-Verchluss mit Selbstpanner“ na podzim 1874 technické a administrativní vojenské komisi (k. k. technisches & administratives Militär-Comité) rakouského ministerstva války. Ta ji sice 18. prosince zkoušela ve vídeňském Arzenálu, avšak v důsledku o její zavedení zájem neměla. Dochovaný exemplář pěchotní pušky Werndl M. 1867 upravený na ruční kulomet má ráži 11 mm Werndl M. 67 (Gewehrpatrone M. 67), celkovou délku 1263 mm, délku hlavně 841 mm a hmotnost 4500 gramů.

Pušku získalo muzeum společně s dalšími zbraněmi z Krnkovy pozůstalosti původně formou depozitu Náprstkova muzea v roce 1925.

 

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…