Odznak XI. všesokolského sletu v Praze 1948

Odznak XI. všesokolského sletu v Praze 1948

Pro mnohé bude překvapivé, že se po prvních dvacet let existence Sokola, založeného roku 1862, všesokolské slety nekonaly. Až jubilejní 20. ročník v roce 1882 byl pojat velkolepě a přinesl takovouto akci v Praze na Střeleckém ostrově. Slety se na příští období staly důležitou společenskou akcí a jedním z manifestačních pilířů českého národního uvědomění nejen v prostoru Čech a Moravy, ale kdekoliv na světě, kde se Češi usadili ve větším počtu. Do vypuknutí první světové války se slety opakovaly ještě pětkrát, v meziválečném období čtyřikrát. Během obou světových válek byla kontinuita Sokola přetržena zákazy, jelikož byl ze strany rakouských a později německých úřadů považován podvratnou organizaci. Sokolští činitelé byli často stíháni za odboj, na němž se v nemalé míře podíleli.

Pompézně měl být pojat první všesokolský slet po druhé světové válce, který se konal od 19. do 27. června 1948 v Praze. Stalo se tak ovšem již po uchopení moci komunisty a po abdikaci prezidenta Beneše. Akce se stala – spolu s pohřbem prezidenta Beneše o několik týdnů později – jednou z mála, při níž se ještě veřejně a hromadně ozývaly hlasy proti sílící komunistické zvůli. Tisíce sokolů, kteří pochodovali podél tribuny nového prezidenta Gottwalda na Staroměstském náměstí, odvracely své pohledy jinam, resp. provolávaly slávu právě odstoupivšímu Benešovi. Komunisté toto chování vzali jako záminku pro perzekuci a postupné oslabování organizační struktury Sokola, jehož činnost byla nakonec ukončena roku 1952.

Popis:

Odznak XI. všesokolského sletu je vyražen z bronzového plechu o výšce 45 mm a šířce 25 mm. Zobrazuje rozkročeného stojícího sokola, ohlížejícího se heraldicky doprava, se zdviženými křídly připravenými k letu. Heraldicky vlevo za sokolem se nachází římská číslice XI, vyvedená v přibližně poloviční velikosti oproti sokolu. Pod sokolem lze spatřit nápisovou plochu s textem VŠESOKOLSKÝ SLET V PRAZE 1948, vyvedeným bezpatkovou majuskulou. Reverz odznaku je holý, s upínací jehlicí a značkou výrobce MINCOVŇA KREMNICA. Ve spodní části je k odznaku připevněna svislá a dnes již zcela vybledlá stuha, původně nejspíše v barvách trikolory, na jejímž spodním konci se nalézá bronzová miniatura v podobě zkřížených mečů. Znamená to, že původní nositel byl veterán nebo aktivní příslušník československé armády.

Odznak byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán darem v roce 2004.

 

Aktuálně



V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

24. 02. 2026
V pondělí 23. února v prostorách atria Armádního muzea Žižkov předal brigádní generál…
Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

23. 02. 2026
26. února se v kinosále Armádního muzea Žižkov uskuteční další projekce z cyklu „Cesta…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…
Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

14. 02. 2026
Zbrojní výroba v druhé polovině 50. let prošla řadou zásadních zvratů. Jednu ze…