Přijďte na venkovní výstavu o koaličních válkách 1792-1815. Od zítřka ji najdete před Generálním štábem Armády ČR

Před Generálním štábem Armády ČR je od 14. října do 28. listopadu k vidění nová výstava České stopy v koaličních válkách 1792-1815, která přibližuje dobu revolučních a napoleonských válek. Autorem je vedoucí Oddělení vojenských knihoven VHÚ Praha Zdeněk Munzar.

Vojenský historický ústav Praha připravil novou výstavu, která se přehledově věnuje revolučním a napoleonským válkám, respektive české stopě v nich. Autorem je vedoucí Oddělení vojenských knihoven VHÚ Praha Zdeněk Munzar. Na dvaadvaceti panelech nás provází od období osvícenství a revoluce až po Vídeňský kongres. Nabízíme s ním rozhovor, ve kterém se o výstavě dozvíte více.

Proč by si podle vás měl běžný návštěvník, který o napoleonských válkách nic neví, tuhle výstavu přijít prohlédnout?

Právě proto. Výstava je koncipována jako přehledová a kontextová a představuje stručně celou epochu návštěvníkovi, který o ní nic neví.

Proč se věnujete právě napoleonským válkám? V čem jsou pro české země zajímavé?

Napoleonské války jsou pro naše země zajímavé jednak tím, že některé významné bitvy proběhly na našem území, jednak skutečností, že v rakouské armádě bojovalo velké množství vojáků a důstojníků z českých zemí. Lze konstatovat, že mezi polovinou 18. a polovinou 19. století byl český živel v armádě monarchie zastoupen nadstandardně a důstojníci z našich zemí tyto ozbrojené síly do značné míry formovali.

Kdo byli vojáci a důstojníci z českých zemí v napoleonských válkách? Máme mezi nimi nějaké zajímavé osobnosti?

Zajímavých osobností je celá řada, na každém panelu nalezne návštěvník nějakou osobnost z našich zemí, nebo alespoň českou stopu (např. František Josef hrabě Kinský či Jan Nepomuk Karel Josef hrabě Kolowrat-Krakovský).

Na co jste při přípravě výstavy narazili nejzajímavějšího, co jste třeba sami dřív nevěděli?

Myslím, že zaujmou příklady vojáků z českých zemí v dalších armádách koaličních válek. Je to do značné míry opomíjené téma. Ze zajímavostí zmiňme například, že se návštěvník dozví, jak je spojeno jméno rodu Valdštejnů s britskými jednotkami v Západních Indiích, tedy na Haiti a Santo Domingu.

Jak se liší výstava od školního výkladu dějepisu? Čím může překvapit i ty, kdo si myslí, že už o Napoleonovi všechno vědí?

Školní pojetí koaličních válek nepracuje dostatečně s českou stopou. Mým oblíbeným příkladem je bitva národů u Lipska. Hlavním velitelem všech koaličních armád byl polní maršál Karel Filip kníže Schwarzenberg (český šlechtic – myšleno z českých zemí), jeho náčelník generálního štábu byl polní podmaršál Josef Václav hrabě Radecký z Radče (český šlechtic). Hlavní spojenecká armáda nazývaná "česká" složená z rakouských a ruských jednotek měla dvě divize předvoje, kterým veleli polní podmaršál Ferdinand hrabě Bubna z Litic (český šlechtic) a polní podmaršál Mořic kníže Liechtenstein (český šlechtic), 4 armádní sbory, jimž veleli polní zbrojmistr Jeroným hrabě Colloredo-Mansfeld (český šlechtic), generál jezdectva Maxmilián hrabě Mervelt, po jeho zranění od 2. dne bitvy polní podmaršál Alois kníže Liechtenstein (český šlechtic), polní zbrojmistr Ignác hrabě Gyulay, generál jezdectva Jan hrabě z Klenové a Janovic (český šlechtic) a záložní kyrysnický sbor vedl polní podmaršál Jan Nepomuk hrabě Nostic-Rieneck (český šlechtic).

Proč by si podle vás měl někdo dnes najít čas a přijít na výstavu o událostech starých více než 200 let?

Protože se jedná o fascinující období našich dějin, kdy se měnily hranice evropských států a jejich vladaři asi častěji než v jiných dobách. Zároveň jde o období, kdy se proměňuje celá společnost, odchází starý režim, vznikají moderní demokratické principy (byť v krvavých porodních bolestech revoluce), občanská společnost, ale také se rodí moderní nacionalismus.