HÁJEK z Libočan, Václav. Boehmische Chronik

HÁJEK z Libočan, Václav. Boehmische Chronik

[L. P. 1100, 20. prosince] V tom přichází ďáblem posedlý Chotek Vršovský z Božic a Mutiny, kterého nechal kníže Břetislav II. ze země vyhnat, a silně sekl mečem knížete do beder, až jimi jeho meč prošel.“ Takto zní v českém překladu záznam o úspěšném atentátu na přemyslovského knížete Břetislava II. v Kronice české sepsané knězem a kronikářem Václavem Hájkem z Libočan.

Narození, svatby a úmrtí panovníků, ozbrojené konflikty i mírové smlouvy, přírodní katastrofy či požáry v českých zemích od nejstarších bájných dob až do roku 1526 – o tom všem vypráví tato rozsáhlá kniha. Čerpaly z ní celé generace kronikářů, historiografů i historiků. Dnes k ní však přistupujeme s výrazně větší opatrností: její autor byl bezpochyby talentovaný literát, ale také si historická fakta často dobarvoval podle vlastní fantazie.

Václav Hájek z Libočan se pravděpodobně narodil na sklonku 15. století do rodiny drobného šlechtice se sídlem v Libočanech. Začínal jako utrakvistický farář v Kostelci nedaleko Budyně nad Ohří. Jenže záhy od utrakvismu konvertoval ke katolictví a později působil jako kaplan ve Zlonicích. Měl pověst poněkud kontroverzního duchovního, což dokládá i poměrně časté střídání jeho působišť – ze Zlonic přešel do Rožmitálu, následně do kostela sv. Tomáše na Malé Straně, poté na Karlštejn, dále do kapituly na Vyšehradě a konečně do Tetína. Právě zde začal pracovat na své kronice.

Ačkoli se jeho dílu dostalo značného ohlasu, autor sám zůstal bez stabilních příjmů a k tomu notně zadlužený. Snad právě proto si měl v roce 1543 spolu se dvěma kanovníky vyprosit královské privilegium na hledání pokladů. Přestože byl později jmenován proboštem a děkanem kapituly ve Staré Boleslavi, nakonec zemřel v klášteře sester dominikánek u sv. Anny na Starém Městě pražském.

Práce na kronice zabrala několik let – pravděpodobně od přelomu dvacátých a třicátých let 16. století až do roku 1539. Hájek se v ní věnoval českým dějinám od nejstarších dob až po korunovaci Ferdinanda I. v roce 1526. Kronika se i na dnešní poměry dobře čte, jednotlivé události jsou podány živým, poutavým stylem. Na jednotlivých stranách se střídají zlomová vítězství, porážky, úmrtí významných evropských i domácích významných osobností. Kronika je v zásadě oslavou dějin Českého království, nicméně po faktografické stránce je třeba k ní postupovat velmi obezřetně. Jak již bylo naznačeno, mnohé podrobnosti si Hájek domýšlel a právě faktografie je jeho nejslabší stránkou. To ostatně prokázal již v 18. století první český moderní historik Gelasius Dobner (1719–1790) a po něm i zakladatel českého moderního dějepisectví František Palacký (1798–1876).

Samotná kronika byla vytištěna až dva roky po dopsání. Přestože Hájek získal královské privilegium na její vydání, obě konzistoře i pražská obec nařídily její důkladnou cenzuru. K tisku se nakonec odhodlali pražští typografové Jan Severin ml. († 1545) a Ondřej Kubeš ze Žípů († po 1551). Společně si zřídili dočasnou tiskárnu na Malé Straně, kde tehdy Hájek působil jako kazatel. Součástí tohoto vydání bylo i 70 dřevořezových ilustrací, které nechal pořídit Jan Severin. Kniha vyšla roku 1541 v nákladu jednoho tisíce výtisků, velká část nákladu však byla zničena při ničivém požáru, který postihl Malou Stranu a Hradčany. Kronika tak musela být vydána znovu a vyšla roku 1543.

Německý překlad Kroniky byl vydán poměrně pozdě, až v roce 1596, zásluhou kadaňského městského písaře Jana Sandela († 1625). Bohužel německý překlad postrádá tolik ceněné a půvabné rytiny. Knihovna VHÚ má ve svých fondech druhé německé vydání z roku 1697. Jedná se bohužel o nekompletní exemplář, jemuž chybí titulní list a část rejstříku. Samotný tisk začíná rovnou dedikací císaři Rudolfu II. (ponechanou z o sto let staršího prvního vydání). Tento svazek musel být díky nevyhovujícímu stavu zrestaurován – dnes je vevázán do restaurované vazby tvořené dřevěnými deskami potaženými mramorovaným papírem a usní zpevněnými rohy. Hřbet je taktéž potažen hnědou usní. S největší pravděpodobností byla zrestaurována podoba původní defektní vazby. Řada listů byla také doplněna japonským papírem. Díky tomuto restaurátorskému zásahu byl svazek zachráněn a my se dnes můžeme přesvědčit o barvitosti Hájkova textu.

 

Citace:

HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. [Boehmische Chronik vom Ursprung der Boehmen von ihrer Herzogen und Koenige]. Nuernberg: [s.n.], 1697.

Dostupné také z https://www.digitale-sammlungen.de/en/view/bsb11069541?page=,1

Česká verze Kroniky z roku1541 je dostupná zde: https://books.google.cz/books?vid=NKP:1002290469&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false

 

Renáta Modráková

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…