Americkou zbrojovku s původním názvem Savage Repeating Arms Company ve městě Utica ve státě New York založil v roce 1894 Arthur William Savage (1857–1938); o pět let později se její název zkrátil na Savage Arms Company, pod nímž v následujících desetiletích vyráběla řadu loveckých a sportovních zbraní, ale také samonabíjecích pistolí.
Duchovním otcem pistole, jež firmu proslavila, byl Elbert Hamilton Searle (1865–1936) ze Springfieldu ve státě Massachusetts. Společně s Williamem Davidsonem Conditem, majitelem firmy zaměřené na výrobu ocelových výlisků, se vývojem pistolí zabývali od roku 1903. Nejstarší patent na pistoli, jež v budoucnu proslavila firmu Savage, přihlásil Searle v říjnu 1904. Na patentový spis s číslem 804 985 navazoval patent 985 847, podchycující vylepšení původní konstrukce.
Počátky spolupráce E. H. Searla a W. D. Condita se zbrojovkou Savage Arms zůstávají dodnes nejasné. Jisté však je, že od roku 1905 pracoval Searle v Utice na výrobě pistolí v ráži .45, určených pro armádní soutěž. Na základě zkoušek dostala firma v roce 1907 od armády zakázku na 200 zkušebních kusů, jež dokončila v březnu 1908. Historie dalších zkoušek armádních pistolí, završená v březnu 1911 zavedením Browningovy konstrukce pod označením M1911, sice prokázala životaschopnost Searlovy pistole, pro budoucnost firmy Savage mělo v konečném důsledku větší význam zařazení modelu v ráži 7,65 mm Browning do sériové výroby.
Pistole Savage fungovala na principu zpožděného otevírání závěru prostřednictvím otočné hlavně. Hlaveň měla v horní části vypracován výstupek, zapadající do drážky v dutině závěru. Drážka souběžná s osou hlavně přecházela v zadní části do šikmého směru, čímž docházelo otáčení hlavně směrem doleva, proti smyslu stoupání drážek vývrtu.
Searleho konstrukce měla poměrně neobvykle řešený bicí mechanismus. Závěrový blok, spojený s pouzdrem závěru přerušovanými ozuby, nesl v zadní části součást, velmi podobnou kohoutu: její horní rameno bylo zakončeno drážkovaným palečníkem pro snazší napínání palcem ruky. Ve skutečnosti se jednalo o napínací páku, otočně spojenou s úderníkem. Spodní rameno napínací páky při pohybu závěru směrem vzad klouzalo po vnitřní ploše v těle pistole, čímž se dvouramenná napínací páka otáčela, až došlo k zachycení úderníku o záchyt, uložený otočně v přední části závěrového bloku. Bicí mechanismus se dal také napnout stejně jako u pistolí s vnějším kohoutem, ovšem se zcela odlišným průběhem nárůstu odporu.
Odborná literatura přiznává pistolím Savage také jedno prvenství: staly se prvními sériově vyráběnými pistolemi s dvouřadovým odnímatelným zásobníkem, uloženým v rukojeti. Pravdou je, že se jednalo o dvouřadové uspořádání, avšak na rozdíl od pozdějšího obvyklého konstrukčního řešení se liché a sudé náboje ve sloupci vzájemně nedotýkaly.
Západku zásobníku měly pistole Savage vyřešenou velmi neobvyklým způsobem. Dvouramenná páka odpružené západky byla umístěna ve spodní části přední stěny rukojeti, což nebylo příliš praktické a vyjímání zásobníku vyžadovalo cvik.
Výrobu pistolí Savage model 1907 zahájila firma v roce 1908, kdy vyrobila prvních 2 000 kusů v ráži 7,65 mm Browning, teprve v roce 1913 rozšířila modelovou řadu o ráži 9 mm Browning krátký. V letech 1908–1920 zhotovila Savage Arms celkem 229 800 pistolí modelové řady 1907-10, dnes sběrateli rozlišovaných ve 14 variantách.