ŠÁMAL, Přemysl. T. G. Masaryk za hranicemi

Dne 9. března 1941 zemřel na německé soukromé klinice Svatého Josefa v Berlíně-Tempelhofu československý právník, politik, kancléř prezidentů Tomáše Garrigue Masaryka a Eduarda Beneše a účastník prvního i druhého čs. odboje, Přemysl Šámal. Do nemocnice byl převezen po kritickém zhoršení svého zdravotního stavu a po složení vysoké kauce z věznice Moabit. Připomeňme si krátce tuto významnou osobnost našich dějin.

Narodil se 4. října 1867 v dobře situované rodině v Praze, kde také získal vzdělání a promoval na právnické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy. Následně se živil jako advokát, pracoval ale také například pro Muzeum království českého nebo pro Matici českou (v letech 1902–1922 jako náměstek). Již od univerzitních studií v osmdesátých letech 19. století, kdy byl žákem profesora T. G. Masaryka, patřil mezi jeho věrné příznivce. Projevoval se jako slovanofil, mluvil plynně srbsky a rusky a stal se dobrým přítelem Karla Kramáře. Věnoval se rovněž politice jakožto člen Masarykovy České strany pokrokové (takzvaných realistů) a roku 1914 byl zvolen jejím předsedou.

Vysoce důležitou úlohu sehrál za první světové války, kdy patřil mezi čelné představitele domácího protihabsburského odboje. By spoluzakladatelem odbojové organizace Maffie a hlavním koordinátorem spojení se zahraničním odbojem představovaným T. G. Masarykem, Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem. Patřil mezi nemnoho realistů, kteří nebyli zatčeni a i díky tomu mohl jako advokát zastupovat obviněné vlastence před soudy. V mezích svých možností se také staral o Masarykovu rodinu, jež zůstala v Čechách.

Od července 1918 byl členem Národního výboru a koncem října téhož roku se účastnil takzvané Ženevské konference (28. – 31. říjen 1918) – setkání představitelů domácího a zahraničního odboje, kde se projednávala budoucí organizace Československa. Kvůli tomu ale absentoval při vyhlášení samostatného státu v Praze. Po návratu do mladé republiky se stal pražským starostou a poslancem Revolučního národního shromáždění. Od února 1919 pak působil ve funkci přednosty Kanceláře prezidenta republiky. Proto se také vzdal postu starosty Prahy a v září 1919 rezignoval i na poslaneckou pozici. Jakožto kancléř pak působil až do roku 1938 jak pro prezidenta Masaryka, tak pro prezidenta Beneše.

Po Benešově abdikaci a nástupu prezidenta Emila Háchy, opustil Přemysl Šámal v 71 letech práci po boku hlavy státu. V činnosti ale neustával a již v té době znovu kontaktoval bývalé spolupracovníky z řad Maffie. Po okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava odmítl odejít přes Polsko do exilu s tím, že někdo musí zůstat doma. S neutuchající energií se pustil do opětovné organizace odbojové činnosti a stál u zrodu Politického ústředí, které se snažilo soustředit pročeskoslovenské demokratické síly. Spolupracoval také s nejvýznamnější vojenskou odbojovou organizací Obrana národa. Na adresu okupační moci prý prohlásil: „Víc nemohou než mne zabít.“

Gestapo se ale projevilo jako výrazně tvrdší protivník než rakousko-uherské úřady. Přemysl Šámal byl zatčen koncem ledna 1940, krátce poté, co koncem předchozího roku Němci rozbili první garnituru Obrany národa. Následovaly dlouhé čtyři měsíce výslechů v Petschkově paláci a pobyt na samotce v Pankrácké věznici. Přes brutální mučení se vyslýchajícím nepodařilo Šámala zlomit. Následně byl převezen do berlínské vazební věznice Moabit, kde se jeho zdraví po prožitém utrpení rychle zhoršovalo. První návštěva rodiny na novém místě byla povolena v srpnu 1940. Přestože osobně své příbuzné nabádal, aby Němce o nic neprosili, že on to vydrží, manželka s dětmi dospěli k rozhodnutí pokusit se mu zajistit lékařskou péči, které se mu ve věznici nedostávalo. Nakonec se jim podařilo po složení kauce 500 000 protektorátních korun domluvit jeho převoz do gestapem vybraného sanatoria, ale jeho zdravotní stav byl již tak zanedbaný, že mu lékaři nedávali žádnou šanci. Nedlouho poté, 9. března 1941, zemřel na následky předchozích útrap.

Dnešní výročí úmrtí Přemysla Šámala si připomeneme jeho krátkým spiskem T. G. Masaryk za hranicemi, který vyšel v rámci edice Červánky svobody: sborník časových letáků pravděpodobně počátkem roku 1919. Tento drobný tisk o pouhých 4 stranách stručně pro domácí čtenářstvo shrnuje, co první prezident T. G. Masaryk v zahraničí dělal a jakým způsobem se zasloužil o vznik Československé republiky.

Citace:

ŠÁMAL, Přemysl. T. G. Masaryk za hranicemi. Online. Červánky svobody : sborník časových letáků, 16. V Pacově: nákladem Přemysla Plačka, [1919?]. Dostupné z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:59bf7bb1-117d-40c5-88fa-489e04a65833

Zdeněk Munzar