MiG-23 (v kódu NATO Flogger), MiG-23MF - stíhací letoun, MiG-23BN - stíhací bombardér, MiG-23UB - cvičný bojový letoun. SSSR/1967

Prototyp 23-11 sloužící k ověření koncepce křídla s měnitelnou geometrií vzlétl poprvé 10. června 1967 pilotován A. V. Fedotovem. Již při druhém letu bylo ověřeno přestavení křídla do obou krajních poloh. První plnohodnotná bojová verze byla MiG-23M (Flogger B) s motorem R-29-300 a vybavená radiolokátorem Safír S-23. MiG-23MF (Flogger B) byla exportní varianta MiGu 23M určená pro státy Varšavské smlouvy. Od původní modifikace se liší palivovou instalací, která umožňuje centrální plnění palivových nádrží. Stíhací bombardovací verze MiG-23BN je určena k ničení pozemních cílů. K tomuto účelu je pilotní kabina pancéřována a letoun je vybaven laserovým dálkoměrem FON. Od stíhacích verzí se liší zejména tvarem přídě. Dvoumístná cvičně-bojová verze MiG-23UB je určena k výcviku osádek letounů řady MiG-23. Zadní sedadlo je umístěno výše a pro zlepšení výhledu slouží také vysunovací periskop umístěný na překrytu kabiny. První tři MiGy 23MF přiletěly dne 24. srpna 1978 do Bechyně na základnu 9. slp. Postupně bylo do prosince 1979 dodáno dalších deset letounů. Výcvik na novém typu probíhal úspěšně a počátkem roku 1981 byly letouny MiG-23MF zařazeny do hotovostního systému PVOS. Důsledkem organizačních změn byly MiGy-23MF přeloženy k 11. slp do Žatce a na jaře 1989 se vrátily zpět k 1. slp. Na přelomu let 1992/1993 během dělení federativní republiky neprojevila slovenská strana o letouny řady MiG-23 zájem, a tak zůstali všechny letouny MiG-23 ve výzbroji letectva AČR. K 31. prosinci 1993 byl 1. slp podřízen nově vzniklému 4. sboru PVO a po zrušení 1. slp byly letouny MiG-23MF převedeny ke 4. základně stíhacího letectva v Čáslavi. Stíhací bombardéry MiG-23BN byly dodány k 28. stíhacímu bombardovacímu pluku v Čáslavi-Chotusicích, kde byly zařazeny po celou dobu své služby. Spolu s bojovými verzemi se u útvarů vyzbrojených tímto typem používaly i dvoumístné MiGy 23UB.

Ve sbírkách muzea se nachází několik strojů různých verzí: MiG-23MF (3646), výrobní č. 0390213646 byl 29. července 1978 zalétán ve výrobním závodě a 24. srpna 1978 přelétnut do Československa. Dne 5. září 1994 letoun mjr. Petr Hromek přeletěl do Kbel, kde byl letoun předán do muzea. Zálet stroje MiG-23MF (3922), výrobní č. 0390213922 se uskutečnil ve dnech 2.-9. prosince 1978. První let na našem území uskutečnil pilot Skalický 26. května 1979. Spolu s MiGem-23MF č. 3646 předán do LM HÚ AČR dne 5. září 1994. Poslední let vykonal pplk. J. Trunečka. MiG-23BN (9825), výrobní č. 0393219825 byl zalétán 29. září 1982. Po dodání do Československa byl zařazen do výzbroje 28. sbolp v Čáslavi. První let vykonal pplk. Hřebačka. Po vyřazení z výzbroje AČR přeletěl 1. července 1994 pilot Sabo stroj do Kbel, kde byl letoun zařazen do sbírek LM HÚ AČR. MiG-23UB (7905), výrobní č. A1037905 byl zalétán 17. ledna 1979. V dubnu přeletěl do ČSSR a byl zařazen k 11. slp. V září 1989 byl předán k 1. slp a v dubnu 1994 ke 4. zSL. Dne 19. prosince stroj přeletěla osádka Medek, Kareš do Kbel, kde byl zařazen do sbírek muzea, kde se nacházejí ještě dva MiGy-23BN (5735), výr. č. 0393215735 a (9831), výr. č. 0393219831.