Film „Kapitoly o zákeřné smrti“

Film „Kapitoly o zákeřné smrti“

V roce 1986 armádního filmové studio vyrobilo středometrážní střihový dokumentární film o historii chemických zbraní nazvaný „Kapitoly o zákeřné smrti“. Vyprávění začínalo na konci 19. století, kdy vědecké objevy a technický pokrok umožnily vývoj nových zbraní a munice včetně průmyslově vyráběných chemických zbraní. Od té doby se roztáčel mechanismus hledání mezinárodních smluvních záruk omezení chemických zbraní a jejich opakovaného nasazení v různých válečných situacích. Poprvé chemické zbraně použilo Německo za první světové války, ačkoliv v roce 1899 podepsalo Haagskou úmluvu zakazující mimo jiné použití bojových otravných plynů. Stalo se tak v roce 1915 u belgického města Ypry, přičemž o dva roky později dalo toto město název i novému otravnému plynu, který zde byl použit – yperitu. Z druhé světové války film zmínil použití insekticidu Cyklon B v nacistických vyhlazovacích táborech. Z ozbrojených konfliktů po druhé světové válce film připomněl masové nasazení defoliantů americkou armádou ve Vietnamu.

Režisér Josef Harvan (*1947) se pro tento film inspiroval starším a za normalizace nepromítaným celovečerním střihovým filmem o první světové válce „Devět kapitol ze starého dějepisu“ režiséra Pavla Háši z roku 1969. Komentář dokonce stejně jako tehdy namluvil herec Miloš Kopecký. Vyznění filmu však bylo v porovnání se starším dokumentem o poznání méně odvážné a zůstalo poplatné lehce ideologizované moralitě o nebezpečí chemických zbraní ve spojení s kapitalismem. Na rozdíl od roku 1969 si ani na počátku perestrojky autoři nedovolili vyvodit z historie chemických zbraní obecnější závěry, které by nebyly sevřeny marxisticko-leninským výkladovým principem. I tak byl film založený na bohatých obrazových pramenech významným příspěvkem k problematice chemických zbraní.

Výrobce: Československý armádní film, 1986

Tvůrci: námět, scénář a režie Josef Harvan

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá a barevná, zvuková, 945 metrů (34 minut)

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…