Volba prezidenta republiky v roce 1927

Snímek zachycuje T. G. Masaryka, jak při prezidentské volbě 27. května 1927 spolu s předsedou vlády Antonínem Švehlou přijíždí v kočáru k Rudolfinu, sídlu Národního shromáždění. (Na volbu v roce 1920 Masaryk přijel automobilem.)

Roku 1927 skončilo druhé Masarykovo funkční období. Na Masaryka se nevztahovalo pravidlo o tom, že nikdo nemůže být zvolen prezidentem více než dvakrát. Masarykova autorita byla stále obrovská, nikoli však nezpochybňovaná. Masaryk se uvolil opětně ucházet o úřad, vymínil si však, že pokud nebude zvolen již v prvním kole, nebude se účastnit kola druhého. I když se spekulovalo, že bude muset čelit vícero soupeřům, nakonec proti němu svého kandidáta – Václava Šturce – nasadili pouze komunisté. (Po ovládnutí KSČ skupinou Klementa Gottwalda roku 1929 byl Šturc ze strany vyloučen a roku 1932 se vrátil do sociální demokracie.)

Volební akt se uskutečnil 27. května 1927. Společná schůze Poslanecké sněmovny a Senátu byla zahájena v 11:00. Na jejím začátku Národní shromáždění uctilo památku poslance Josefa Patzela, předsedy poslaneckého klubu německé nacionálně socialistické strany DNSAP. Jinak schůze neměla důstojnou atmosféru. Komunisté byli rozhořčeni kvůli uvěznění svého poslance z Podkarpatské Rusi Sedorjaka a opakovaně volali „Poslanec Sedorjak je v kriminále!“.

V sále bylo přítomno 286 poslanců a 148 senátorů, tedy celkem 434 volitelů. Ti odevzdali celkem 432 obálek, z toho 274 hlasů bylo pro Masaryka, 54 pro Šturce a 104 přítomných se zdrželo hlasování. Aby mohl být Masaryk zvolen již v prvním kole, potřeboval více jak tři pětiny hlasů, dostal tedy o pouhých 13 hlasů víc, než potřeboval, a byl to jeho nejslabší výsledek.

Když byly hlasy sečteny, byla v 12:14 vyhlášena přestávka do doby, než Masaryk spolu se Švehlou přijede z Hradu, aby mohl složit prezidentský slib. Poslanci a senátoři za komunisty, DNSAP a Německou nacionalistickou stranu odešli, naopak v 13:08 Masaryk dorazil, vyposlechl si projev předsedy Poslanecké sněmovny Jana Malypetra a složil slib. Schůze byla ukončena v 13:15. Vadu na kráse při Malypetrově projevu představovaly pouze neustálé výkřiky rusínského poslance Ivana Kurtjaka na podporu vězněného Sedorjaka.