Pražské povstání z května 1945

Pražské povstání z května 1945

Snímky byly pořízeny během Pražského povstání z května 1945, jehož 70. výročí si připomínáme. První snímek zachycuje stavbu barikády u kostela sv. Havla na Starém Městě. Na druhém snímku jsou pražští povstalci. Třetí snímek zachycuje Čechy u džípu Rudé armády po osvobození. Na čtvrtém snímku, pořízeném 9. května, je barikáda na křižovatce ulic Korunní a Jičínská na Vinohradech. Poslední snímek zachycuje rozebírání barikády v žižkovské ulici Na Ohradě.

 

Pražské povstání představovalo nejmasovější vystoupení českého domácího odboje. Od 4. května docházelo k odstraňování německých nápisů. Signálem, že německá nadvláda definitivně končí, bylo legendární hlášení rozhlasového hlasatele Zdeňka Mančala v šest hodin ráno 5. května, po němž následovalo vlastenecké české vysílání. Staroměstská radnice se ocitla v českých rukou. Němečtí představitelé byli zprvu překvapeni, ale kolem poledne se rozhořely boje. Výzvu rozhlasu o pomoc uposlechlo celkem asi 30 000 Čechů. Zvlášť velkou úlohu mělo vystoupení české policie, četnictva, Vládního vojska a českých příslušníků protivzdušné obrany.

Celkový počet špatně vyzbrojených povstalců činil asi 30 000, Pražané do 6. května postavili zhruba dva tisíce barikád. Na politické rovině řídila povstání Česká národní rada v čele s profesorem Albertem Pražákem, silný vliv v ní měli komunisté v čele s Josefem Smrkovským. Faktickým velitelem povstání byl generál Karel Kutlvašr, ČNR v jeho štábu zastupoval kapitán Jaromír Nechanský. Jejich protivníky byly německé síly v Praze a okolí o síle zhruba 40 000 mužů, zčásti již demoralizované, zčásti fanatické; disponovaly značnou materiální převahou.

Dne 6. května se na stranu Pražanů přidali vlasovci, příslušníci Ruské osvobozenecké armády, složené z válečných zajatců a bojující do té doby na německé straně. Vlasovci sice povstalcům výrazně pomohli, ale již 7. května pro neshody s komunisty v ČNR z Prahy odešli. Vinou komunistického vlivu byla zamítnuta také myšlenka na americkou pomoc Praze – Stalin trval na tom, že Prahu musí osvobodit Rudá armáda, a západní Spojenci potřebovali jeho pomoc proti Japonsku. Dne 7. května Německo kapitulovalo v Remeši, 8 května v 16:00 uzavřela ČNR dohodu s německým velitelem generálem Rudolfem Toussaintem o kapitulaci a odchodu německých sil z Prahy. Ještě do druhého dne bojovala v Praze nejfanatičtější část nacistů, za rozbřesku 9. května však dorazily na okraj Prahy sovětské jednotky od Berlína. Šest let nacistické okupace skončilo.

Během povstání došlo k velkým ztrátám na lidských životech i na majetku, symbolem zkázy se stal požár Staroměstské radnice. Po skončení války začali komunisté překrucovat průběh Pražského povstání, a nejen to. Jaromír Nechanský byl roku 1950 popraven, Karel Kutlvašr byl v letech 1949–60 ve vězení a zemřel rok po svém propuštění.

 

Aktuálně



PF 2026

PF 2026

23. 12. 2025
Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2026
Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

23. 12. 2025
Touto dobou před osmdesáti šesti lety se příslušníci československé branné moci ve…
Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

23. 12. 2025
Svátky, které se i daleko od domova nesly ve znamení soudržnosti, tradic…
Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…