RUESS, Johann Georg Wilhelm. Wahrhaffte und Gründliche Relation

Roku 1529 došlo k prvnímu obléhání Vídně Turky pod vedením sultána Sulejmana I. O více než sto padesát let později se situace opakovala. Druhému obléhání Vídně velel velkovezír Kara Mustafa na rozkaz sultána Mehmeda IV. Obléhání probíhalo mezi 14. červencem a 12. zářím 1683 a bylo zakončeno bitvou u Vídně. V ní se proti Osmanské říši a jejím vazalům postavily nejen jednotky habsburských dědičných zemí, ale také Svaté říše římské, Polsko-litevské unie a další.

Závěrečné vítězství křesťanských vojsk značnou měrou ovlivnil polský král Jan III. Sobieski, který dorazil na bojiště s asi 37 tisíci vojáky. Porážka Turků pod Vídní stála na počátku „velké turecké války“, během níž došlo k osvobození velké části Uher, což de facto znamenalo zastavení turecké expanze do střední Evropy. Kara Mustafa byl jako hlavní viník potupné prohry sultánem zbaven všech svých funkcí a hodností a popraven. Mehmed IV. byl záhy poté vzhledem k vzniklé politické krizi Osmanské říše svržen.

Představovaný spisek popisující obléhání Vídně i následnou bitvu vzešel z pera Johanna Georga Wilhelm Ruesse, který byl svědkem daných událostí. Jeho relaci vytiskl ve Vídni ještě téhož roku tiskař vídeňské univerzity Johann van Ghelen.

Svazek má sedmdesát osm stran a překvapivě tedy není pouhým drobným tiskem, jakých vznikalo v sedmnáctém století množství v souvislosti s válečnými či jinými tragédiemi, případně s neobvyklými jevy. Není ilustrovaný a i jeho veškerý výzdobný aparát je poměrně skromný. Předmluva i začátek samotné relace jsou ozdobeny lištami složenými z typografických ozdůbek. Poslední strana tisku je vybavena vlysem zobrazujícím koš s květinami.

V případě exempláře uloženého v Knihovně VHÚ Praha můžeme částečně rekonstruovat jeho minulost na základě provenienčních poznámek, které v něm lze nalézt. Kniha patřila hraběti Franzi Folliotovi de Crenneville (1815–1888), což je možné odvodit z poznámky o věnování knihy z roku 1872 na přední předsádce svazku. Ten ji daroval svému příteli Karlu von Bigot de Saint-Quentin (1805–1884), který si ji označil razítkem „St. Quentin“ na titulním listě. Svazek byl zařazen do jeho knihovny na moravském zámku Kvasice. Zámek a s ním i knihovnu později zdědili hrabata Thun-Hohenstein. Kniha se tak dostala do jejich děčínské knihovny. Na předním přídeští byla opatřena štítkovým heraldickým ex libris hraběte Františka Thun-Hohensteina (1847–1916), a to po roce 1911, kdy byl povýšen do knížecího stavu a od té doby používal právě uvedené ex libris. V průběhu první republiky byla děčínská knihovna rozprodávána v aukcích a roku 1932 byl rod Thun-Hohenstein z finančních důvodů donucen prodat celý zámek. V této době byla kniha společně s řadou dalších militárií zakoupena pro knihovnu Vojenského muzea a Památníku osvobození, odkud se dostala do dnešní Knihovny VHÚ Praha.

Exemplář Wahrhaffte und Gründliche Relation je zajímavý nejen svým obsahem popisujícím vídeňské dění roku 1683, ale též svojí historií, kterou můžeme s jistotou rekonstruovat od počátku sedmdesátých let devatenáctého století.

Knihu si můžete online přečíst zde.

Citace:

RUESS, Johann Georg Wilhelm. Wahrhaffte und Gründliche Relation, Uber Die den 14. Julii Anno 1683. Angefandene, den 12. Septembris aber glücklich auffgehebte Belägerung der Käys. Haupt- und Residentz-Stadt Wien. Wienn: Johann Van Ghelen, 1683. 78 s.