Landsknechti - pištci

Landsknechti - pištci

Před pěti sty lety, ve dnech 13. a 14. září 1515, došlo jihovýchodně od Milána k bitvě, známé jako bitva u Marignana. Na bitevním poli se tehdy střetla francouzská armáda krále Františka I. podporovaná Benátkami, s vojskem švýcarských Spříseženců pod kardinálem Mattheusem Schinerem, jehož podporoval milánský vévoda Massimiliano Sforza. Bitva probíhala celý den a noc se značně nejistým výsledkem. Švýcaři, byť méně početní než francouzská pěchota a pěchota německých landsknechtů ve francouzském žoldu, byli v pěším boji poměrně úspěšní a odolávali i sériím útoků těžkooděné jízdy, vedeným ve většině případů osobně francouzským králem. Švýcarské pěší formace však úspěšně nahlodávalo francouzské polní dělostřelectvo. Nerozhodný boj nakonec rozhodl příjezd benátských posil, které podpořily Francouze a přinutili Švýcary s velkými ztrátami opustit bojiště. V důsledku této bitvy získal francouzský král dočasně dominantní postavení v severní Itálii a Švýcaři rezignovali na prosazování svých politických zájmů na apeninském poloostrově. František I., ač král, nebyl dosud pasovaný. Využil proto bitevního triumfu a přímo na bojišti se nechal sám pasovat na rytíře legendárním francouzským rytířem Bayardem.

Ve francouzském žoldu bojovali u Marignana také proslulí němečtí pěší žoldnéři, landsknechti, jimž se říkalo „černá legie“ nebo „černá banda“. Přesný původ tohoto přízviska není znám – není potvrzeno, že by se odvozovalo od černých oděvů a spíše se usuzuje na původ podle černěných kyrysů a přileb.

Prezentované, tvarově identické figurky landsknechtů představují vojenské hudebníky – pištce, vybavené koženými pouzdry na píšťaly a flétny. Oba pištci jsou oblečeni do rané varianty nabíraných a prostřihávaných nohavic-plunder, punčoch, nízkých střevíců zvaných medvědí tlapy a krátkých kabátců s nabíranými rukávy, přes něž mají oblečené kožené vesty. Oba muži mají na hlavách barety s pštrosími pery, u pasu jako poboční zbraň krátký meč (katzbalger) a v rukou třímají příčnou flétnu. Nohavice a kabátec levého pištce kombinují světle modrou a vínovou barvu látky, jíž odpovídá také kombinace barev peří na černém baretu. Tmavě hnědá vesta nese na zádech zeleně kolorované prostřihy do tvaru kytice. Barva punčoch je z větší části setřená, původně však byla zelená. Pravý pištec má kabátec i nohavice půlené v rozdílných kombinacích barev – pravý rukáv červeno modrý proti červeno bílé levé nohavici, zatímco levý rukáv a pravá nohavice jsou žluto zelené. Pro punčochy a peří na tmavě hnědém baretu byla zvolena tmavě zelená barva. Krom černě kolorovaných fléten se zde vyskytuje ještě několik odstínů hnědé a béžové, jež byly použity ke znázornění bot, podstavců a kožených výstrojních součástí.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

Aktuálně



Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…