Argentinská pistole Ballester-Molina

Argentinská pistole Ballester-Molina

V letech 1914 –1919 nakoupila argentinská armáda u americké firmy Colt v Hartfordu 10 000 pistolí M1911 a zavedla je do výzbroje pod označením Modello 1916. Stejné množství koupila ještě v roce 1927, avšak tehdy již odebírala pistole M1911A1, jež dostaly označení podle letopočtu nákupu: Modello 1927.

Prvním domácím výrobcem pistolí pro ozbrojené složky se stala firma Hispano Argentina Fábrica de Automoviles, S.A. (HAFDASA) v Buenos Aires. V roce 1929 založili Arturo Ballester a Eugenio Molina v Buenos Aires pobočku španělské firmy Hispano-Suiza, jež se zabývala především výrobou motorů pro nákladní automobily. Konstruktér firmy Rorice Rigaud navrhl v roce 1938 zjednodušenou variantu americké armádní pistole a továrna ji nabídla armádě pod označením Ballester-Rigaud jakožto alternativu k dosud zavedeným pistolím. Konstrukční zjednodušení přineslo nejen výrobní úspory, ale také zabránilo možné kolizi s patentovými právy firmy Colt. Po Rigaudově odchodu z továrny v roce 1941 dostaly vyráběné pistole nové označení Ballester-Molina.

Firma HAFDASA vyráběla pistole Ballester-Molina především pro argentinskou armádu a námořnictvo, letectvo a policii. V průběhu války je ale také dodávala do Velké Británie. Jejich nákupy ovšem nemotivovala snaha doplnit výzbrojní nedostatky armády Jejího Veličenstva, nýbrž snaha o podporu rezistence na okupovaných územích západní Evropy, kam je prostřednictvím padákových shozů dodávalo oddělení pro zvláštní operace SOE (Special Operations Executive). Podle dosud uváděných informací dodala HAFDASA v průběhu války do Velké Británie 8000 –10 000 pistolí, avšak udávaný rozsah výrobních čísel se míjí s reálně doloženými exempláři. Výrobní čísla pistolí byla vyražena na levé straně hřbetu rukojeti podélně s hranou střenky a čísla zbraní z britského kontraktu, jimž předcházelo písmeno B, se nacházela na pravé straně těla pistole nad spouští. Počet pistolí, dodaných podzemním hnutím odporu v okupovaných zemích není znám; nemalé množství jich leželo ještě po válce v anglických armádních skladech.

S výrobou argentinských armádních pistolí se dlouhá desetiletí pojila legenda, že jejich hlavní části (tělo a závěr) vyráběla HAFDASA z oceli potopeného německé kapesní bitevní lodi Graf Spee, jehož vrak odpočíval od 17. prosince 1939 v estuáru Río de la Plata poblíž přístavu Montevideo. Argentina neměla vlastní ocelářský průmysl, takže se musela spoléhat na dodávky ze zahraničí. Ocelárny Krupp jí je za války dodávat nemohly, tomu bránila britská námořní blokáda. Metalografický rozbor materiálu těla a závěru jedné pistole, provedený před několika lety, teorii nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Jisté ovšem zůstává, že materiál na výrobu pistolí musela HAFDASA získat za války ze zahraničních zdrojů. Výroba pistolí Ballester-Molina skončila v roce 1953 a celková produkce je udávána 113 000 vyrobenými kusy.

Exemplář z britského kontraktu získalo muzeum v roce 1955 převodem z Hlavní správy Veřejné bezpečnosti Praha.

 

Ráž: :45 ACP

Celková délka: 216 mm

Výška: 139 mm

Šířka: 33,4 mm

Délka záměrné: 158 mm

Délka hlavně: 123,7 mm

Kapacita zásobníku: 7 nábojů

Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 1092 g

Aktuálně



Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

23. 12. 2025
Touto dobou před osmdesáti šesti lety se příslušníci československé branné moci ve…
Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

23. 12. 2025
Svátky, které se i daleko od domova nesly ve znamení soudržnosti, tradic…
Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…